Jak získat alespoň podobné podmínky, jako mají profesionální řidiči v Německu? Situace je komplikovaná. Podívejte se, na co mají šoféři nárok.
První řidič kamionu, který pro českou firmu pracoval v Německu, vysoudil německou minimální mzdu.
Více o případu si přečtěte zde:
V podobné situaci jsou ale stovky českých kamioňáků. Co by měli dělat? Mají i oni nárok na „německé peníze“?
Na dálničních odpočívadlech v Německu české, ale i polské, maďarské nebo rumunské šoféry často oslovují zástupci německých odborů či poradenské organizace Faire Mobilität, která se zahraničních řidičů zastává.
„Rozdávají letáky a nabízejí pomoc při vymáhání peněz. Lákají na to, že mluví česky a jsou schopni peníze vysoudit,“ popisuje jeden z řidičů. Jenže situace je složitá. „Není tak jednoznačné, kdy má řidič na německou minimální mzdu nárok,“ upozorňuje Pavel Lukáš ze Sdružení řidičů CZ s tím, že právníci v Německu často vidí za oslovováním českých šoférů jen svůj vlastní byznys při případné soudní při.
Německá minimální mzda je v současné době 8,84 eur. Šoféři v Německu přitom mají nárok na peníze, nejen když řídí, ale i když nakládají, vykládají nebo dodržují po cestě bezpečnostní přestávku.
„Zákonná minimální mzda platí i pro zaměstnance, kteří dočasně vykonávají práci v Německu. Nezávisle na tom, zda mají pracovní smlouvu uzavřenou s německou, nebo zahraniční firmou,“ popsala Stanislava Rupp z německé organizace Faire Mobilität.
Práce pro Němce
Poměrně jasná je situace, když český řidič jezdí za hranicemi pro německou firmu, nebo si ho německá firma najímá prostřednictvím jeho českého zaměstnavatele. To byl i případ řidiče, který nedávno peníze v Německu vysoudil. Náhradu neplatil český zaměstnavatel, ale německá pošta.
Německé firmy se totiž takto často snaží ušetřit a prostřednictvím českých firem najímají řidiče z ČR. Za spedici pak platí mnohonásobně méně než, kdyby si ji objednali v Německu. Jenže soud teď potvrdil, že v tom případě musejí zaplatit podle německých pravidel.
Takzvaná kabotáž probíhá i tak, že firma v zahraničí si prostě v nás zařídí sídlo jen na oko, pouze pro to, aby mohla najímat levnější řidiče z Česka.
Pokud řidič jezdí za takových podmínek, může se obrátit na německá sdružení, ale i na český Odborový svaz dopravy. Šanci na úspěch u soudu má velkou. „Členům svazu poskytujeme právní pomoc zdarma, ale určitě poradíme i nečlenům, navíc chystáme informační kampaň, která by měla taky řidičům v podobných situacích pomoci,“ říká předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík.
Tranzit
O dost jiné je to v případech, kdy řidič Německem jen projíždí, nebo tam občas něco přiveze. Odbory požadují, aby právo na minimální mzdu platilo i při tranzitu, a to za čas strávený na území Německa. Byť třeba v dopravní zácpě. Jenže řidiči s takovým požadavkem u soudu pravděpodobně neuspějí. Platnost takového nařízení je pozastavena a není rozhodnuto, zda vůbec platit bude. Navíc by znamenalo pro řidiče obrovskou byrokracii, protože by museli evidovat a dokazovat, jak dlouho na cizím území projížděli nebo stáli.
Platy mohou být slušné i doma
Sdružení řidičů doporučuje, aby si šoféři snažili vyjednat dobré platové podmínky už doma. „K platu každému řidiči, který jezdí za hranice, náleží podle zákona ještě diety 45 eur na den. Když se připočítají k základnímu platu, nemusí být německá minimální mzda vůbec výhodnější,“ říká Pavel Lukáš.
Jenže i tady se firmy snaží co nejvíce šetřit. Základní plat dávají řidičům na co nejnižší úrovni a zbytek pak doplácejí v dietách, které se nedaní, a nebo úplně bokem. „Jezdil jsem za základ dvanácti tisíc korun,“ říká i Jiří Gabrhel, který se v Německu o peníze soudil. Nakonec vysoudil doplatek 267 tisíc korun za necelých 10 měsíců práce za hranicemi.
Jenže jiní řidiči raději vezmou nízkou základní mzdu kolem 13 000 a dalších 20 000 si nechají vyplatit v dietách nebo úplně bokem, obzvlášť pokud jim třeba hrozí exekuce. Taková praxe je nezákonná, ale ne neobvyklá. V tom případě ale šoféři dostanou minimální nemocenskou a pak i důchod. Odbory varují, aby na takový systém nepřistoupili a obrátili se na ně.
České firmy se však bojí, že jakmile budou muset zvednout platy, položí je to. Zároveň nebudou moci Němcům dát tak výhodné nabídky a přijdou o kšefty. Ty jim seberou jiné firmy, které zákony obejdou, nebo „nomádští“ šoféři z Rumunska. Tvrdí, že němečtí odboráři i tamní speditérské firmy chtějí zákonem o minimální mzdě zlikvidovat levnější konkurenci nejen z Česka, ale taky třeba z Polska.
Jedním z cílů zákona o minimální mzdě je právě ochrana vlastního trhu, aby ho nezavalovala levná pracovní síla z východu. Taková pravidla kromě Německa platí od července 2016 i ve Francii. Zákon ale napadla Evropská komise. teď ho má na stole Soudní dvůr EU, který o něm ještě nerozhodl.
