Tempo, kterým se v Česku staví dálnice, je katastrofální. V posledních letech nové úseky téměř nepřibývají. Letos by se ale mohla situace rozhýbat.
Vydat se autem napříč republikou, je většinou za trest. Nehody, rekonstrukce, dlouhé kolony. K tomu chybějící úseky rychlostních komunikací...
Opravy i stavby nových úseků trvají až neuvěřitelně dlouho. Mezi lety 2010 až 2013 došlo k radikálnímu útlumu výstavby, roční průměr nově zahajovaných staveb spadl na tristní čtyři kilometry z původních 30 kilometrů!
A bída trvá dosud, i když s mírným zlepšením. Mezi lety 2014 až 2017 bylo zahájeno v průměru skoro 19 kilometrů nových dálničních staveb a 14 kilometrů modernizované D1.
Podle nedávné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nic nenasvědčuje tomu, že by tempo mělo v dalších letech zrychlit. „V letech 2018 až 2020 je reálné, že ministerstvo dopravy zprovozní jen sedm staveb v délce 52 kilometrů, což je v průměru 17 km ročně. Dálniční síť přitom původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Tento termín ministerstvo několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle,“ tvrdí NKÚ.
Cyklus pro přípravu výstavby infrastrukturní stavby u nás trvá až nekonečných třináct let!! Ministerstvo dopravy ale slibuje, že stavby rozhýbe a prognózy NKÚ se nenaplní.
Ministerstvo hodně spoléhá na novelu zákona, která má umožnit stavbu ještě před vyvlastnění potřebných pozemků v trase dálnic nebo železnic. Díky institutu takzvané předběžné držby. „Odpadne tak možnost odvolání proti vyvlastnění, které o měsíce až roky zdržuje výstavbu,“ vysvětluje ministr dopravy Dan Ťok. Novelu schválila vláda a odhlasovat ji musí ještě poslanci. Spory o pozemky skutečně některé stavby neuvěřitelně protahují.
Aktuálně se v Česku staví více než 145 kilometrů nových dálnic a silnic I. tříd a připraveno je k zahájení přes 200 kilometrů dalších projektů.
K dokončení páteřní sítě dálnic zbývá postavit ještě 833 kilometrů z celkem plánovaných 2 073 kilometrů. Aby to ŘSD stihlo do roku 2050, muselo by ročně otevírat přibližně 25 kilometrů dálnic.
Vybrané dálniční trasy:
D1/ D55 (Olomouc – Přerov – Hulín – Břeclav)
Délka: 101 km (18 km v provozu, 1 km v provozu jako čtyřpruhová I/55, 82 km v přípravě).
Aktuální info:
Obchvat Otrokovic. Otrokovická radnice před pár dny rozhodla o vyvlastnění posledních pozemků potřebných k chystané dostavbě obchvatu. Majitelé se mohou odvolat, ale ŘSD chce stavbu jihovýchodní části dálničního obchvatu zahájit už letos. Stavební povolení chce získat v květnu, aby se mohlo v létě začít stavět. Hotovo má být v polovině roku 2021. Další odvolání a spory s majiteli pozemků by však mohly termín výrazně prodloužit.
Tříkilometrová jihovýchodní část obchvatu naváže na severovýchodní úsek otevřený v roce 2006, který je součástí dálnice D55. Odhadované náklady činí přes 932 milionů korun. D55 má z Otrokovic mířit na Staré Město a Břeclav. Zatím se ale nestaví ani na dalších úsecích, u Spytihněvi se řeší, jestli dálnice povede tunelem.
Úsek Říkovice – Přerov. Ani po skoro 18ti letech od posouzení vlivů na životní prostředí není ukončeno majetkoprávní vypořádání. ŘSD kvůli změně tvaru mimoúrovňové křižovatky požádalo v roce 2017 o změnu územního rozhodnutí, k této změně ale byla potřeba výjimka týkající se ochrany chráněných druhů. Proti výjimce se jeden z účastníků řízení odvolal a stavba, na které se mělo pracovat v letech 2018 až 2021, nabere s největší pravděpodobností další zpoždění.
Navazující úsek D1 Přerov - Lipník nad Bečvou. Mělo být hotovo letos v srpnu. Nebude. ŘSD přiznává zpoždění možná až o rok kvůli přeložce optických kabelů, která probíhá ve větším rozsahu, než se původně počítalo. Čtrnáctikilometrový úsek se staví od července 2015.
D4 (Praha – Příbram – Nová Hospoda (I/20)
Délka: 84 km (44 km v provozu, 9 km v provozu jako čtyřpruhová silnice I/4, 32 km v přípravě).
Aktuální info: Projekt výstavby 32 kilometrů z Prahy na Písek by mohl získat stavební povolení v druhé polovině roku 2019. Na podzim příštího roku by měl také skončit výkup potřebných pozemků pro tento první projekt využívající pro stavbu dálnice soukromé financování (PPP).
Zapojení privátního kapitálu spočívá v tom, že stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale nechá stavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak platí za bezchybný provoz na daném úseku po sjednanou dobu. Hlavním výběrovým kritériem má být co nejnižší poplatek koncesionáři. Tendr na koncesionáře by měl být zahájen letos v dubnu
D49 (Hulín – Zlín – Slovensko)
Délka: 59 km v přípravě
Aktuální info: Zahájení stavby dálnice od Hulína do Fryštáku bylo plánováno na loňské září, již poněkolikáté však bylo odloženo. Důvodem je dlouhodobý spor státu s ekology. Soud na základě žaloby ekologických aktivistů pozastavil výjimku, na základě níž mohli silničáři pracovat v území, kde žije chráněný křeček polní.
ŘSD stavbu zahajovalo už v září 2008, brzdil ji ale nedostatek peněz a ekologičtí aktivisté, kteří napadli vydané stavební povolení. Dálnice má vést na Valašsko a napojit se na slovenskou dálniční síť k Púchovu.
Stát měla devět miliard korun. Nakonec ale bude nejspíš skromnější, než se původně plánovalo. Silničáři už mluví o levnější variantě – jednom pruhu pro každý směr + stoupacím pruhu v kopcích pro kamiony.
Úseky, na kterých chce ŘSD letos zahájit práce:
(Termíny jsou zatím orientační)
