Konspirační teorie se nevyhnuly ani automobilovému průmyslu. Nejsou sice plné iluminátů a mimozemšťanů, ale nabízejí jiný pohled třeba na vývoj alternativních paliv, roli ropných magnátů nebo na vývoj některých modelů aut. Některé jsou absurdní, jiné o něco pravděpodobnější. A některé nesou i českou stopu. Podívejte se na druhý příběh našeho seriálu.
I tato teorie je spojená s ropnými magnáty. John D. Rockefeller byl spoluzakladatelem společnosti Standard Oil a stal se nejbohatším člověkem světa. Jeho jméno je spojováno z řadou tajných spiknutí v různých oblastech, měl stát za vznikem Nového světového řádu, kterému vládne skupina elit a řídí dění po celém světě. Řád se v konspiracích spojuje se vznikem AIDS, vraždou Kennedyho... (a jsme u těch iluminátů).
Rockefeller byl ve stáří štědrým filantropem, ale při budování svého impéria a shromažďování majetku rozhodně nebyl svatoušek, byl nekompromisní, tahal za nitky a neštítil se ničeho.
Podle jedné z teorií měl zakladatel impéria Rockefellerů velký podíl i na zákazu alkoholu v USA. A to kvůli autům... Když zjistil detaily o vývoji Modelu T u Forda, začal výrazně podporovat prohibiční hnutí.
Šlo mu o velké peníze, první automobil společnosti Ford totiž běžel i na etanolu z kukuřice. A vývoj biopaliva se ropnému magnátovi rozhodně nelíbil.
Obilný alkohol sloužil jako okysličující faktor pro benzín a testovala ho i společnost General Motors, aby zvýšila výkon a odstranila klepání motorů. Benzin má totiž tendenci k samozápalům a detonacím (tzv. klepání), které poškozují motor.
Kdyby se skotečně přidával do benzínu alkohol, ropný průmysl by ztratil 10–20 % tržeb, v závislosti na množství přidaného alkoholu. Standard Oil se proto spojil s GM a podpořil vývoj paliva s přidáním olova. To vyřešilo problém s nežádoucím klepáním a zároveň umožnilo kontrolovat těžbu. Mnohem škodlivější olovnatý benzin se stal normou.
Jenomže ta teorie má dost výrazné trhliny:
Ano, Rockefeller měl prsty v rostoucí podpoře prohibice. Vynaložil na to miliony dolarů. Jeho motivace ale byla nejspíš jiná, než boj proti pokroku.
Prohibiční hnutí začal podporovat mnohem dřív než Ford s Modelem T vyjel. Zřejmě a jednoduše proto, že byl věřící abstinent a jeho žena se v hnutí angažovala. Navíc věřil, že zákaz “zlého alkoholu“ zvýší produktivitu lidí, kteří pro něj pracovali.
Rockefeller senior se stáhl z rozhodujících pozic ve svém impériu a odešel “do důchodu“ v roce 1895, kdy sice prohibiční hnutí sílilo, ale pořád to bylo dávno před tím, než prohibiční zákony v USA začaly platit (1919).
A navíc, změna americké ústavy a zákony, které alkohol a prohibici definovaly, mluvily pouze o pití alkoholu, jiné využití (ve vědě nebo třeba lékařství) buď nezmiňovaly, nebo ho dokonce schvalovaly.
Většímu rozšíření etanolu jako paliva na začátku 20. století spíš než Rockefeller a prohibice bránily vysoké daně a náklady na výrobu.
Oficiálně také Ford nikdy etanol jako palivo neuváděl. Model T byl podle všeho schopný na něj jezdit, ale návod k obsluze zmiňuje u karburátoru jen přípravu zápalné směsi benzínu a vzduchu. Žádné další varianty.
Zajímavá je i informace, že sám Henry Ford podporoval zavedení prohibice.
Zákaz alkoholu tak podle všeho s vývojem alternativních paliv neměl nic společného.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
