Unikátní pohled na nehodovost mladých řidičů přinesla studie vědců z Pensylvánské univerzity v USA. Většinou se mluví o tom, že čerství majitelé řidičáků nemají dost zkušeností, proto neumí čelit rizikovým situacím na silnicích. Podle nové studie ale nese díl viny jejich nedostatečně vyvinutá krátkodobá paměť.
Řidiči, kteří usedají za volant v osmnácti nebo devatenácti letech mají proti starším šoférům handicap. Jejich krátkodobá paměť nemusí být ještě dostatečně vyvinutá a oni pak hůře zvládají víc věcí najednou a nedokážou tak dobře předvídat a vyhodnotit rizikové situace.
To může být jednou z příčin, proč jsou mladí řidiči na silnicích rizikovou skupinou a proč způsobí tolik nehod. Vyplývá to ze studie týmu psycholožka a neurovědkyně Elizabeth Walsheové z Pensylvánské univerzity, o které informuje britský ekonomický portál This is Money.
Vědci dali dohromady poznatky o vývoji krátkodobé (nebo také operativní či pracovní) paměti u dospívajících se záznamy a chováním řidičů mladších dvaceti let. A našli souvislost s počtem nehod.
“Zjistili jsme, že u dospívajících s pomalejším vývojem krátkodobé paměti je pravděpodobnější, že mají záznam o nehodě,” říká doktorka Walsheová.
Mladí řidiči mají vysoký podíl na nehodovosti i v Česku - každý rok je to podobné, na jejich vrub jde skoro 10 % z celkového počtu srážek. A bohužel dost často bývají tragické.
V českých statistikách jsou za mladé řidiče považováni lidé do 24 let. Američtí vědci ale pracovali hlavně s řidiči mladšími dvaceti let, u kterých se právě krátkodobá paměť teprve vyvíjí.
Jejich zjištění mohou pomoci identifikovat mezi nejmladšími rizikové řidiče a případně pro ně přizpůsobit výuku a trénink v autoškolách tak, aby dokázali svůj vývojový handicap vyrovnat. Podle Walsheové by se dalo uvažovat i o vydávání řidičáků nikoliv podle věku ale právě podle toho, jak mají žadatelé vyvinutou paměť.
Krátkodobá paměť je vědomá aktivní část paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů a řešení aktuálních problémů, úkolů a situací. Zpracovávají se v ní informace dodané senzorickou pamětí a informace vyvolané z paměti dlouhodobé, která není dostupná vědomě. Krátkodobá paměť ovlivňuje okamžité rozhodování, a to i za volantem. Má velmi omezenou kapacitu a informace v ní zůstávají jen zhruba 20 minut.
Dosavadní hodnocení mladých řidičů se většinou týkala hlavně toho, že nemají dost zkušeností, že často přeceňují své možnosti nebo že je autoškoly nedokáží dostatečně připravit na reálný provoz.
Nová studie ale naznačuje, že významnou roli hraje i přirozený vývoj mozku. Tvrdí, že paměť dospívajících je méně účinná při multitaskingu a vyhodnocení situace.
“Při bezpečné jízdě je třeba neustále sbírat, monitorovat a aktualizovat řadu informací o vozidle a okolním prostředí. Na to navazuje mnoho dílčích úkolů, které souvisí s řízením a vyhodnocením rušivých vjemů. Všechny tyto úkoly kladou nároky na krátkodobou paměť, zejména když mladý řidič ještě nemá plně zažité a automatizované základní postupy při jízdě,” popisuje doktorka Walsheová.
Riziko havárie je odstupňováno podle věku, ukazují výsledky studie. U dvacetiletých řidičů je pravděpodobnost nehody nižší než u osmnáctiletých řidičů (v případě USA ještě mladších). Na tom, kolik už stihli za volantem posbírat zkušeností prý tolik nesejde. Spíš vědci u takto mladých lidí vidí rozdíly v tom, jak rychle se jejich krátkodobá paměť vyvíjí. U každého to může být jiné.
"V období dospívání existuje značný rozdíl ve vývoji krátkodobé paměti a někteří dospívající nemusí být připraveni řídit bez další pomoci," dodal spoluautor studie Daniel Romer.
Další souvislosti mezi počtem nehod a vývojem krátkodobé paměti chtějí vědci dál zkoumat.
