Kvůli prudce rostoucím cenám energií a paliv představila vláda takzvaný ropný trojlístek. Ten má zabránit dalšímu růstu cen pohonných hmot. Do těch už se nebudou povinně přimíchávat biosložky, zruší se silniční daň a vláda chce mít větší přehled o případném umělém zvyšování marží pohonných hmot na čerpacích stanicích.
Například v Ústí nad Labem se tvoří fronty na tankování i přesto, že se ceny blíží k 50 korunám. Na jedné z benzinek stojí litr nafty 46,90. Ještě před týdnem přitom byly ceny o čtyři koruny nižší.
Na řadě dalších čerpacích stanic už ale svítí ceny, od kterých je k prolomení padesátikorunové hranice jen naprosto bezvýznamný krůček, a to 49,90. Jde přitom o základní paliva, ta prémiová už padesátikorunovou hranici překonala.
Kabinet Petra Fialy (ODS) se tak rozhodl prudce rostoucím cenám bránit takzvaným ropným trojlístkem. Díky tomu už nebude povinné přimíchávání biosložek do paliv. "Naši občané i firmy už léta platí peníze za věc, jejíž ekologický dopad je už dnes sporný a asi překonaný," prohlásil Fiala.
Podle ekonomů tento krok peněženky běžných motoristů ale příliš nespasí. Cena za naftu by mohla klesnout zhruba o 2 koruny, u benzínu o něco méně. "Když uvážíme, že nafta za poslední měsíc zdražila o 12 korun na litr, tak to zlevnění bude velmi krátkodobé a malé," srovnal ekonom Lukáš Kovanda.
Ministři se dále dohodli na zrušení silniční daně u osobních a nákladních automobilů do 12 tun. To by podle nich mělo pomoci zejména podnikatelům.
Mluvilo se i o návrhu zastropovat ceny pohonných hmot, jako je to třeba v Maďarsku, nebo snížit daň z přidané hodnoty, k tomu sáhlo naopak Polsko. Z obojího ale nakonec sešlo.
