Areál automobilky Packard je považován za největší opuštěný průmyslový areál na světě. V širším centru amerického Detroitu zabírá plochu 33 hektarů, která odpovídá zhruba osmi Václavákům. Kdysi se tu vyráběly klasické americké bouráky a v obří továrně pracovalo na 40 tisíc lidí. Teď zchátralý komplex nejspíš čeká demolice.
V první půlce minulého století vyjížděly z detroitské továrny Packardu jedny z nejlepších a nejluxusnějších vozů tehdejší doby. Dnes obrovský areál smutně připomíná úpadek automobilového průmyslu a následky ekonomické krize automobilek v kdysi nejbohatším americkém městě.
Celý areál roky chátrá, část budov už se zřítila, zbytek pokrylo graffiti. Místa, kde se dřív montovaly luxusní packardy, se tak změnila v gigantickou skládku a dějiště nelegálních party.
Naději na obnovení obrovské chátrající části města dal peruánský developer Fernando Palazuelo, který v roce 2014 získal areál v aukci za směšných 405 000 dolarů, tedy v přepočtu kolem 10 milionů korun. Chtěl ze zbořeniště za půl miliardy dolarů postavit novou čtvrť, jenže ani jeho plány nevyšly.
Palazuelo dával kolem milionu dolarů ročně do údržby a zabezpečení areálu, na víc se nezmohl. A městu došla s jeho planými sliby trpělivost.
"Zažalovali jsme ho, protože za těch osm let, co areál vlastnil, neudělal jedinou věc, aby se s tou kletbou vypořádal," řekl pro Detroit Free Press starosta města Mike Duggan s tím, že pověřil právníky města, aby vlastníka odstavili a umožnili městu naložit s lokalitou jinak.
Město Detroit minulý týden spor s peruánským developerem vyhrálo k. Soudce nařídil Palazuelovi a jeho společnosti, aby zaplatili okamžitou demolici zchátralých budov, jejichž náklady se odhadují na nejméně 10 milionů dolarů.
Demolice má proběhnout do 90 dnů. Developer má 21 dní na to, aby požádal o povolení, 42 dní na zahájení bourání konstrukcí a 90 dní na dokončení. Vzhledem k rozloze areálu je to jen těžko splnitelné…
Továrnu otevřel Packard v Detroitu v roce 1903 a byl to nejmodernější výrobní komplex, který v té době existoval. Společnost, založená Jamesem Wardem Packardem, se řadila mezi prémiové značky a konkurovala výrobcům jako Duesenberg, Cadillac, Pierce-Arrow a Lincoln.
Postupně podle návrhu architekta Alberta Kahna vzniklo 47 budov s vnitřními prostory o celkové ploše 325 160 metrů čtverečních. Během největšího rozkvětu ve 40. a 50. letech v továrně pracovalo až 40 000 dělníků.
Moderní výrobní zázrak se pak ale rychle rozplynul. Packard nedokázal konkurovat "velké trojce", tedy americkým automobilkám General Motors, Ford a Chrysler, které své výrobní závody začaly přesunovat z center měst.
Poslední vyrobený detroitský packard vznikl v roce 1956 a společnost, tehdy už pohlcená konkurenčním Studebakerem, obří továrnu opustila. O několik let později zbankrotovala.
Přestože se od té doby o slavný průmyslový areál zajímala řada investorů, žádný z nich se jeho záchrany nakonec neujal. Většina areálu tak přes 60 let chátrala a v Detroitu vznikla obrovská nevzhledná jizva. Na začátku roku 2019 se zřítil i slavný most nad ulicí Grand Boulevard, který byl součástí hlavního vjezdu do komplexu.
Továrna Packardu je připomínkou, že Detroit býval baštou amerického autoprůmyslu, jenže po krachu se z něj stalo město duchů. Dalším slavným mementem dlouho byla i opuštěná chátrající budova Michigan Central Station. Vlakové nádraží bylo otevřené v roce 1913 a ve své době to byla nejvyšší nádražní budova na světě.
Nahlédněte do slavné Packard Automotive Plant a porovnejte dobu její největší slávy s dnešním zoufalým stavem:
