Vzhledem k tomu, že k největšímu počtu nehod autobusů dochází ve městech, tak asi nepřekvapí, že naprosto bezkonkurenčně "vede" Praha. Za posledních deset let se v hlavním městě stalo 8 011 srážek s autobusem. Podle analýzy Portálu nehod za to většinou mohou řidiči osobních vozů a jejich nepozornost nebo malá ohleduplnost.
"Hlavní příčinou nehod nezaviněných řidičem autobusu je způsob jízdy řidiče vozu, který způsobil nehodu. To je důvodem 42 procent nehod. Co si pod tím představit? Jde například o situace, kdy se řidič nevěnoval plně řízení vozidla, jel po nesprávné straně vozovky a vjel do protisměru, vyhýbal se bez dostatečné boční vůle nebo nedodržel bezpečnou zónu za autobusem," uvádí Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.
Druhým nejčastějším důvodem, který stojí za více než čtvrtinou nehod, je nedání přednosti v jízdě autobusu.
Naprosto bezkonkurenčně nejvíc nehod autobusů se za posledních deset let stalo v Praze, konkrétně 8 011. Druhý v pořadí je Ústecký kraj, kde se ale ve stejném období stalo "jen" 2 710 nehod, a to v celém regionu.
Důvody, proč Praha dominuje všem krajům České republiky, jsou nasnadě: velká intenzita městské a příměstské autobusové dopravy znásobená neméně intenzivní dálkovou vnitrostátní a mezistátní autobusovou dopravou směřující po nekapacitních komunikacích často do centra města. A to vše v již tak husté pražské dopravě.
Související obsah
"K větší bezpečnosti dopravy v Praze a snížení počtu nehod autobusů by nepochybně přispěla větší pozornost a ohleduplnost ostatních řidičů," podotýkají analytici Portálu nehod. Proto se podívali blíže na nejrizikovější místa nehod, které nezavinili řidiči autobusů, ale jiní účastníci provozu a také na jejich příčiny.
Nejvíc nehod nezaviněných řidičem autobusu se v Praze za posledních deset let stalo na křižovatce ulic Švehlova a Průběžná s nájezdy na Jižní spojku poblíž železniční stanice Praha – Zahradní Město.
Konkrétně se tam stalo 63 nehod, příčinou bylo většinou nedání přednosti v jízdě autobusům při odbočování osobních vozů vlevo na nájezd na městský okruh.
Druhým nejrizikovějším místem v Praze je s 26 nehodami během posledních deseti let Vítězné náměstí v Dejvicích.
"Kulaťák" je nepochybně jedna z nejrušnějších pražských křižovatek, kde se kříží tramvajové linky s běžným provozem a vedle linek autobusů MHD sem zajíždí i linky příměstské integrované dopravy a také dálkové spoje.
Kruhový objezd má několik pruhů a řidiči při přejíždění z jednoho pruhu do druhého bohužel občas nedají přednost autobusům, což je hlavní příčinou nehod, které se zde odehrávají.
S intenzitou autobusové dopravy souvisí i třetí nejrizikovější místo. To je nedaleko zmíněného Vítězného náměstí na křižovatce ulice Svatovítská s ulicemi Generála Píky a Wuchterlova.
Autobusy tam mají vyhrazený svůj vlastní středový pruh. Nicméně řidiči, kteří se snaží ze Svatovítské odbočit vlevo, jim nedají přednost a kvůli tomu se v místě za posledních deset let stalo 19 nehod autobusů.
Čtvrté místo s největším počtem nehod autobusů nezaviněných jejich řidičem je na Praze 5 poblíž autobusového nádraží Na Knížecí: v ulici Stroupežnického na křižovatkách ulic Ostrovského a Klicperova.
Pátým rizikovým místem je křižovatka u vyústění Letenského tunelu na ulici Milady Horákové. Komplikovaný tvar této křižovatky v kombinaci s tramvajovou dopravou a velkým počtem chodců vyžaduje od řidičů maximální soustředění. Ale hlavní příčinou sedmnácti nehod autobusů, které se tam za posledních deset let staly, bylo, že se řidič vozu, který zavinil nehodu, nevěnoval řízení.
"Podíl nehod autobusů na všech nehodách v České republice je poměrně konstantní. Od roku 2013 do roku 2022 tvořil v průměru 2,53 procenta. Pro lepší představu – v loňském roce to bylo v absolutním vyjádření 2 295 nehod," říká pojistný matematik České kanceláře pojistitelů Petr Jedlička.
Bouračky ve městech mají 61% podíl na všech nehodách autobusů, které se u nás staly za posledních deset let. Naštěstí se většinou obejdou bez zranění (74 %) nebo jen s lehkým zraněním (24 %).
Po ulicích měst jsou pro autobusy druhým nejnebezpečnějším místem silnice III. třídy, kde došlo ke 14 procentům nehod. Až na dalších místech se objevují silnice II. a I. třídy. Jen dvě ze sta nehod autobusů se stanou na dálnicích.
Související obsah
"Silnice III. třídy jsou pro autobusy nebezpečné, protože jde často o velmi úzké vozovky s někdy nezpevněnou krajnicí, kde mají autobusy velmi omezený prostor, jak se vyhnout protijedoucímu vozidlu," doplňuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.
"Proto je víc než namístě, aby řidiči osobních vozů byli při vyhýbání se autobusům obzvláště obezřetní a umožnili autobusům bezpečný průjezd. V těchto případech často nejde ani tak o dodržování dopravních předpisů jako spíše o ohleduplnost a vzájemný respekt," upozorňuje Chalas.
Související obsah
Potvrzují to i výsledky analýzy Portálu nehod, podle níž mezi hlavní příčiny nehod autobusů na silnicích III. třídy patří střet s protijedoucím vozidlem, které jelo po nesprávné straně vozovky, vjezd vozidla do protisměru a vyhýbání se bez dostatečné boční vůle.
Nehodový portál upozorní řidiče i na konkrétní místa, kde se nejčastěji bourá. Na interaktivní mapě rizikových míst, která je jeho součástí, si mohou na své trase najít lokality, kde se nejvíce stávají nehody vinou riskantního předjíždění, střetu se zvěří nebo vysoké rychlosti. Při projíždění těmito místy by měli být řidiči obzvlášť opatrní.
Na začátku května se na rizikové křižovatce poblíž železniční stanice Praha – Zahradní Město srazila tramvaj s autobusem:
