APLIKACE TN.CZ
Zahraničí

Dvanáct měsíců bez smrtelné nehody. Evropská metropole může jít příkladem

Dvanáct měsíců bez smrtelné nehody. Evropská metropole může jít příkladem
Ilustrační snímek | Zdroj: Profimedia

Finské Helsinky podle úřadů před pár dny završily roční období bez jediné smrtelné dopravní nehody. Poslední úmrtí na silnicích je evidované ze začátku července 2024, informuje portál Helsinki Times.

Dopravní nehody na území Prahy mají za posledních 12 měsíců 20 obětí. Je to smutná statistika, která se v předchozích letech příliš nemění – v roce 2024 i v roce 2023 zemřelo v Praze při nehodách 21 lidí.

Finské Helsinky hlásí úplně jiná čísla: za poslední rok tam při nehodách nezemřel vůbec nikdo. Úřady se pochopitelně výjimečným milníkem patřičně pochlubily, podle nich za tím stojí dlouhodobé strategické plánování, cílené změny v dopravní infrastruktuře a také snížení rychlostních limitů.

"Přispělo k tomu mnoho faktorů, ale rychlostní limity jsou jedním z nejdůležitějších," cituje web Helsinki Times dopravního inženýra Roniho Utriainena z městské organizace Urban Environment Division, která má na starosti strategie pro lepší život ve městě.

Helsinky mají zhruba 690 tisíc obyvatel, oproti české metropoli přibližně polovinu. Z okolí ale do Helsinek pravidelně dojíždí okolo 1,5 milionu lidí. Za posledních 12 měsíců tam zaznamenali pouze 277 nehod se zraněním. V Praze je takových nehod každoročně kolem 2000.

Důvodů je podle úřadů několik:

  • na víc než půlce helsinských ulic platí rychlostní limit 30 km/h, další postupně přibývají
  • uspořádání ulic, křižovatek a přechodů pro chodce bylo přepracováno s ohledem na bezpečnost
  • město rozšířilo infrastrukturu pro cyklisty a pěší, což pomáhá oddělit zranitelné účastníky silničního provozu od motorové dopravy
  • zlepšila se spolupráce mezi městskými úředníky a policií, kontrola rychlosti je více automatizovaná, hlídky cílenější
  • výborný systém veřejné dopravy snižuje používání aut přímo ve městě
  • vliv mají i současné bezpečnostní standardy vozidel, následky nehod nejsou tak vážné

Podle Roniho Utriainena byly a dál jsou velkou výzvou elektrické koloběžky. "Staly se populárními asi před pěti lety, a to poněkud nečekaně. Od té doby však bylo zavedeno mnoho opatření," říká Utriainen s tím, že město rychle reagovalo úpravou pravidel parkování, omezením rychlosti v určitých oblastech a zlepšením značení.

Související obsah

​Helsinky se řídí strategií, která řeší období od roku 2022 do roku 2026 a zahrnuje zvláštní opatření na ochranu chodců, dětí a cyklistů. Město využívá on-line data, digitální monitorování dopravních toků i incidentů.

"Směr je už roky pozitivní," pochválil Utriainen změnu v chování všech účastníků provozu i dlouhodobé úsilí města. Už v roce 2019 v Helsinkách nezemřel při nehodách jediný chodec. Na konci 80. let bylo běžných 1 000 nehod za rok a bohužel i tři desítky obětí.

Evropská unie si klade za cíl do roku 2050 eliminovat všechny vážné dopravní nehody, což je iniciativa známá jako Vize nula. "Pro nás jde spíše o to, jak tyto cíle cíl řídí naše každodenní jednání. Snažíme se posuzovat všechna naše rozhodnutí na základě jejich dlouhodobého dopadu," dodal Utriainen.

Související obsah

​Základním cílem evropské Vize nula je, aby nejpozději do roku 2050 nebyla na pozemních komunikacích usmrcena nebo těžce zraněna žádná osoba. Původní záměr ze Švédska z roku 1997, že se tak v mělo stát už v roce 2020, byl nakonec posunut o tři dekády, tedy na rok 2050.

V roce 2023 ve městech EU zemřelo při nehodách 7 807 lidí.

V Česku je Vize nula také součástí aktuální strategie BESIP 2021–2030, jejímž cílem je za tohle období snížit počet obětí a těžkých zranění v důsledku dopravních nehod na polovinu.

Na silnicích přibydou nové dopravní značky. Řidiči je doposud neznali (07/2025):

vak, TN.cz

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Související témata

Důležité Události