Ulice bez zbytečných dopravních značek, kvalitnější systém upozornění na dodržování vzdálenosti, bezpečnější přechody pro chodce. To jsou jen některé trendy, které v zahraničí přispívají k plynulejší a bezpečnější dopravě. V Česku příliš rozšířené nejsou.
Prvky, které v zahraničí ulehčují orientaci, ale mnohdy i zachraňují životy. U nás se zatím neobjevily, nebo jen v malé míře.
1. Nahé ulice
Kolem českých silnic je podle Ústředního automotoklubu (ÚAMK) asi 30 tisíc zbytečných dopravních značek. „Česko je přeznačkované,“ potvrzuje Igor Sirota, mluvčí ÚAMK. V některých krajích je až 2000 značek úplně zbytečných. Často opakují význam jiné značky, nebo ho naopak nelogicky mění.
Jen v Praze je podle statistiky kolem 200 000 dopravních značek. A míst značkami zbytečně přeplněných je hned několik.
Na velký počet značek několik let upozorňuje i policie. Sama je ale odstranit nesmí, proto zbytečné značení hlásí správním orgánům – obcím, krajům nebo státu. Úspěšná je ale zhruba v polovině případů.
V zahraničí je přitom přístup úplně opačný. Značky se nahrazují jednoduchými symboly nebo z ulic úplně mizí. Ve Velké Británii nebo v severských zemích dokonce zavedly takzvané nahé ulice. „Hlavně v centrech měst, kde je velkých pohyb chodců, cyklistů, kde to zkrátka žije, tam se dopravní značky nepoužívají vůbec,“ popisuje odborník na dopravu Roman Budský. Pro řidiče pak platí stará dobrá přednost zprava, kterou si musejí pečlivě hlídat. To je prý nutí jezdit pomaleji, více se soustředí na okolí a jsou ohleduplnější.
2. Bezpečná vzdálenost
Nedodržení bezpečné vzdálenosti patří k nejčastějším příčinám nehod. V zahraničí jsou dálnice častěji pomalované symboly, které na bezpečnou vzdálenost upozorňují. Kontrolují to i speciální kamery podél silnic. A mnohem častěji se nedodržování bezpečné vzdálenosti trestá.
„Označení bezpečné vzdálenosti je mimořádně jednoduché. Dvě šipky ve vzdálenosti, která ukáže dvě sekundy bezpečné vzdálenosti,“ říká Igor Sirota.
Při devadesátce ujede auto za vteřinu 25 metrů. Se zvyšující se rychlostí, vzdálenost na bezpečné zastavení roste, nedá se tak pevně určit v metrech. I proto platí pravidlo dvou vteřin: Jakmile auto před vámi mine nějaký pevný bod, stačí počítat 21, 22. Dříve byste na tom samém místě být neměli.
Roli hraje počasí, stáří auta, stav brzd i pneumatik. Za deště a ve starším autě byste měli přidat další dvě vteřiny.
Vodorovné značení odpočítávání výrazně usnadňuje. Šipky namalované na silnici většinou doplňuje svislá značka, která upřesňuje kolik znaků by měl řidič vidět za vpředu jedoucím vozidlem. A to ve vztahu k uvedené rychlosti nebo k dalším okolnostem (např. mlha, déšť apod.).
3. Bezpečnější přechody
Některé semafory mají odpočet, který ukazuje, kolik vteřin ještě bude svítit zelená, nebo za jak dlouho znovu naskočí. U nás jich moc není. V cizině přitom fungují i pro auta. Třeba na Slovensku.
Odpočty mohou zabránit zbrklému vbíhání chodců do vozovky, brždění na poslední chvíli a podobným situacím. „Je to jednoznačně vynikající záležitost, která má dokonce ekonomicko-ekologický přínos,“ říká dopravní expert Robert Kotál. Řidiči totiž vidí, jak dlouho budou čekat a mohou vypnout motor.
Střety s chodci patří také k častým příčinám nehod. A mnohdy končí tragicky. Řada přechodů je umístěna v nepřehledných místech, nebo jsou špatně osvětleny. Situace se zlepšuje, ale i v tomhle jsou třeba v Německu dál. Více přechodů má výraznější značení nebo jsou barevně namalované.
V některých zemích má navíc chodec na přechodu absolutní přednost, u nás to zatím neplatí.
