Elektromobily nevypouštějí do okolí žádné emise, přesto rozhodně neznamenají pro životní prostředí nulovou zátěž. Jak se projevuje jejich výroba a výroba elektřiny? Ukazuje to podrobná studie, kterou zveřejnil německý autoklub ADAC. Podívejte se, jak elektromotory dopadly ve srovnání s ostatními typy pohonů.
Jaký je skutečný ekologický a ekonomický dopad elektromobilů a jak jsou na tom v porovnání s auty se spalovacími motory? Odpovědi hledala Mezinárodní automobilová federace FIA, která si nechala zpracovat podrobnou studii u rakouské společnosti Joanneum Research.
Odborníci porovnávali produkci skleníkových plynů. Do celkové zátěže započítali také emise vznikající při výrobě aut i při výrobě elektřiny a ostatních paliv. Bilanci skleníkových plynů navíc vztáhli na celý životní cyklus vozu. Předběžné výsledky studie zveřejnil německý autoklub ADAC.
Vědci vycházeli z podmínek v Německu, které je největším evropským producentem aut (zhruba 6 milionů aut ročně). Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů tam sice roste (vloni 40 %), ale zhruba stejně elektřiny se stále vyrábí neekologickým spalováním uhlí.
Je tak provoz elektromobilu, který potřebuje “špinavou” elektřinu, skutečně ekologický?
Studie srovnává celkovou produkci CO2 u aut typu Volkswagen Golf jezdící na elektřinu, benzín, naftu a stlačený zemní plyn (CNG). Vědci počítali s životností 15 let a průměrným ročním nájezdem 15 tisíc kilometrů.
Kromě emisí vznikajících při provozu auta je zahrnutá také zátěž vznikající při výrobě a recyklace i při výrobě pohonných hmot a produkce metanu u plynných paliv a oxidu dusného u biomasy.
Pokud by elektřina vznikala pouze z obnovitelných zdrojů, elektromobily by vycházely nejlépe. Ale při současném reálném poměru “zelené” a “špinavé” elektřiny už to rozhodně tak jednoznačné není.
Negativně se projevuje hlavně velká energetická investice na výrobu akumulátorů. Pak platí, že čím více a déle elektromobil jezdí, tím se jeho čistý provoz projevuje více a prvotní velkou zátěž vyrovnává.
V porovnání s benzínem se ale elektřina začne ekologicky “vyplácet” až po 8,5 letech provozu či 127 tisících najetých km. Čistější než dieselové auto začne být dokonce až poté, co oba vozy najezdí 219 tisíc kilometrů, tedy po necelých 15 letech provozu.
Celkově nejlépe ze studie vyšly vozy na CNG. Elektromobil je při současných poměrech při výrobě elektřiny nedokáže dohnat za celý životní cyklus, tedy za 15 let provozu s průměrným ročním nájezdem 15 tisíc km.
Podobně jako auta na CNG ze studie vyšly i vodíkové vozy. Ale také pouze za předpokladu, že by vodík byl vyroben pouze z obnovitelných zdrojů.
Pokud by elektromobil spotřebovával pouze elektřinu z obnovitelných zdrojů, pak by se z hlediska emisí skleníkových plynů vyplácel mnohem dříve. Šetrnější než benzínové auto by byl už po 37.500 km, diesel by dohnal po 40.500 km, CNG po 48.000 km a vodíkové auto po 115.500 km provozu.
Aby byly elektromobily skutečně ekologické, je tedy třeba zapracovat na výrobě “zelené” elektřiny (či vodíku), do té doby jsou prohlášení o “nulových emisích” evidentně dost zkreslené.
