V dnešním ohlédnutí za tím, jak se u nás žilo před Sametovou revolucí, se podíváme, čím vším jsme kromě domácích škodovek jezdili. Nebylo toho málo. Nejpopulárnější byla auta z NDR. Absolutním hitem byl bakelitový trabant. Značka má dokonce dodneška své věrné příznivce, kteří vůz považují za nepřekonatelný.
A takhle trabanty propagovaly dobové reklamy. Zuřivý vysavač, trsátko, PVC jaguár. Nejvysmívanějšího socialistického auta vyrobili Němci tři miliony kusů. Karosérii mělo z duroplastu, aby byla věčná.
Jednomu typu žigulíku se přezdívalo žlutý pes. Nápis na dveřích se volně překládal jako 5.B nebo také jako Venca s Béďou anebo vchod bokem. Ve skutečnosti šlo o vůz Veřejné bezpečnosti, tedy tehdejší policie.
Wartburg, přezdívaný Honeckerův dálniční expres, je postavený na rámu, podobně jako náklaďáky. "Ten motor na to, jak je lehký, tak má velký výkon. Ideální auto pro chataře, chalupáře. Byl objemný," popisuje majitel sbírky socialistických aut Ladislav Hrubý.
Moskvič neboli Leninovy sáně - to je pořádný kus poctivého železa. Rumunská Dacia byl vlastně licenční Renault 12. Dacie pořádně rezavěly.
Výčet by nebyl úplný bez sovětské Volhy. Když u vašeho bytu zastavila, nevěštilo to nic dobrého. Symbol pohodlnosti, spolehlivosti i velkého výkonu. A auto taxikářů, zelinářů, řezníků, ale hlavně komunistických pohlavárů. A Volha měla i některé prvky luxusu. Například vyhřívané zadní sklo.
