V Česku vloni podnapilí řidiči zavinili 4.627 dopravních nehod Nejvážnější následky způsobili ti, kteří měli v krvi 1,5 promile a více. Co jim za to hrozí? A jak jsme na tom v porovnání s námi další státy Evropy?
České postihy za jízdu pod vlivem alkoholu rozhodně nepatří v Evropě k nejvyšším. Jak jsou na tom v Evropě a jaké novinky přijali od ledna 2020 někteří naši sousedé?
Nulová nebo velmi nízká tolerance vůči alkoholu za volantem platí v 11 státech Evropy, včetně Česka. Tyto země jsou však v menšině. Naopak ve většině zemí (25) je povolená hranice 0,5 promile alkoholu v krvi. V některých státech je to 0,2 promile a ve Velké Británii či na Kypru mají hranici nastavenou od 0,8 promile.
Likvidační pokuty
Některé země jsou tak benevolentnější, je ale třeba upozornit, že povolenou míru alkoholu většinou doprovázejí velmi vysoké pokuty za její překročení. Třeba ve Francii hrozí pokuta až 4.500 eur (přes 113.000 korun), v Lucembursku dokonce až 10.000 eur (více než 250.000 korun) a v Belgii ještě o tisíc eur víc (téměř 280.000 korun).
“Nejen to, řada zemí zná i ještě vyšší finanční postih, a to zabavení vozidla. Tento postih v případě nebezpečné jízdy či fatální havárie s 0,8 a více promile v krvi hrozí například ve Francii. Ve Španělsku může být vozidlo zabaveno dokonce i v případě, že se řidič odmítne podrobit dechové zkoušce nebo odběru krve,” upozorňuje Igor Sirota z ÚAMK.
V Norsku nebo Švýcarsku se pokuta za nebezpečnou jízdu pod vlivem alkoholu vypočítává z daňového základu pachatele a u cizinců například z ceny vozidla. Ani to není zrovna malý postih.
Vězení či zákaz řízení
Zásadní může být i rozhodnutí, že společně s pokutou bude následovat vězení. Ve Velké Británii a Finsku či Belgii například za jízdu pod vlivem hrozí odnětí svobody až na 6 měsíců, ve Španělsku na 8 měsíců, v Lucembursku až 3 roky.
Tvrdým a zásadním postihem pro toho, kdo překračuje zákon, se může stát i zákaz řízení. Ttakový trest v řádu 1 roku je to třeba v Dánsku, ve Finsku může být zákaz dvouletý, ve Francii 3 roky, a v Irsku při opakovaném zadržení pod vlivem alkoholu v řádu 4 let.
Jak jsme na tom u nás?
V Česku se maximální postih rovná až pokutě 50.000 korun, trestu odnětí svobody až na 3 roky a desetiletému zákazu řízení.
“Zdá se, že je ČR z přísnějších zemí. Ne tak docela,” upozorňuje Sirota a přidává několik příkladů:
V Nitranském kraji na Slovensku vloni na podzim překročil řidič povolenou rychlost v omezení rychlost o 119 km/h. V krvi měl 1,52 promile. Postih? Kromě jiného ho soud odsoudil k doživotnímu zákazu řízení motorového vozidla!
Stejný trest hrozí ve Švédku a institut odebrání oprávnění k řízení na doživotí zná a používá také Island. Od letošního ledna zavedlo doživotní tresty i Polsko. “Zákon, který schválili poslanci před závěrem roku, hovoří o tom, že kromě pokuty, která může dosáhnout až 360.000 korun, opilý řidič, který způsobil nehodu, může přijít o řidičák na doživotí. Přičemž do té doby hrozilo v Polsku jeho odebrání až na 5 let. Ukázalo se však, že ani to není dostatečné a proto polští zákonodárci schválili ”doživotí“,” vysvětluje Igor Sirota.
Přitvrdí se i v Česku, bude to stačit?
V Česku má tresty zpřísnit nový bodový systém, který chce ministerstvo dopravy v březnu předložit do vlády - počítá například s maximální pokutou za daný přestupek 75.000 korun.
Odborníci ÚAMK připomínají, že takové zpřísnění nemusí být dostatečné: “Naši západní sousedé mají částku přesahující 100.000 korun, některé země 250.000 korun a Polsko dokonce 360.000 korun. O zabavení vozu běžně za půl milionu a více, ani nemluvě. Čím danou výši pokuty poměřovat? Třeba asi 25 životy, které ročně na českých silnicích vyhasnou vinou opilých řidičů.”
