Koronavirová opatření sice utlumila dopravu, takže ubylo i srážek se zvěří, na druhou stranu teď zvířata mění své chování a riziko opět roste. Podívejte se, na kterých úsecích českých silnic hrozí srážka nejčastěji.
Na silnicích se od letošního od dubna do září stalo 7238 srážek se zvěří. V průměru tak vychází jeden střet na každých 6,2 km českých silnic.
Počet srážek ale meziročně klesl, vloni jich ve stejném období bylo o 534 víc. Může za to i první vlna koronavirové krize, která se na jaře projevila utlumením dopravy. "V 11. týdnu roku prudce poklesla intenzita dopravy, a to především na silnicích I. tříd a dálnicích. Následně se intenzita dopravy postupně zvyšovala, a to až do 25. týdne, kdy se vrátila na úroveň z předchozích let," vysvětluje Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu (CDV).
"Snížení počtu srážek se zvěří je naprosto jednoznačně způsobeno nižší intenzitou dopravy danou opatřeními COVID-19," potvrzuje i Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.
Snížení počtu srážek se zvěří však neznamená, že riziko neexistuje. Pandemie má totiž i další důsledky - chování zvěře v poslední době ovlivňuje velký nárůst počtu lidí v přírodě. Lidé častěji chodili do přírody, a to i proto, že nejeli na zahraniční dovolenou, což vedlo k tomu, že se zvěř začala chovat jinak. "Zvěř je velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveň ale před turisty uniká i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám během celého dne, tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce," doplňuje Miloš Fischer.
"Srážek se zvěří v období od dubna do září meziročně nepatrně ubylo, přesto jich s klienty denně řešíme v průměru třicet," upřesňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí z pojištění motorových vozidel Generali České pojišťovny.
Srnka nejčastější obětí
Výše škod je přitom do značné míry závislá na tom, s jakým zvířetem se auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí za opravy vozidel z kategorie SUV. Podle expertních odhadů CDV však pod koly automobilů nejčastěji končí srnčí zvěř – a to zhruba z 80 % všech případů.
Generali Česká pojišťovna spolu s CDV vydává potřetí takzvaný SRNA index, který vždy na jaře a na podzim přináší aktuální informace o výši škod i přehled rizikových míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v Česku. Index pracuje s počtem nehod zaneseným v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. A dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech.
Nejvíc nehod ve středních Čechách
Nejvíc nehod v absolutních číslech se stalo ve Středočeském kraji, konkrétně tam policie eviduje 1.528 nahlášených střetů. Na druhém místě se umístil kraj Vysočina s 909 nehodami a v závěsu za ním Ústecký kraj, kde bylo evidováno 856 střetů se zvěří.
Vezmeme-li však v potaz délku silniční sítě, je nejpravděpodobnější srážka se zvěří v Praze a ve Zlínském kraji. Největší četnost srážek je evidována v Praze (každého 1,9 kilometru), za ní následují Zlínský kraj (každého 4,2 kilometru) a Moravskoslezský kraj (každého 4,8 kilometru).
I škoda na zdraví a životě na jeden kilometr silnic je nejvyšší v Praze. S odstupem následuje Zlínský a Moravskoslezský kraj. Z dat vyplývá, že se škoda ze střetu se zvěří na pražských silnicích zvýšila z 18.217 Kč/km za období říjen 2019 – březen 2020 na současných 24.273 Kč/km. Následuje Zlínský kraj s 12.636 Kč/km a Moravskoslezský kraj s 9.380 Kč/km. Pořadí krajů se výrazně proměnilo; za období říjen 2019 – březen 2020 byly na druhém místě Středočeský a na třetím místě Zlínský kraj.
Problémy s hlášením sražených zvířat stále panují v Jihočeském (11 případů) a Plzeňském kraji (74 nehod). Tato krajská oddělení policie statistiky v režimu, který dlouhodobě vykazují jejich kolegové z ostatních krajů, nevedou.
Podle dat Generali České pojišťovny průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 42.000 korun. "V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Za rok 2019 Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %,“ upozorňuje Patrik Nauš.
Nejrizikovější úseky:
V rámci České republiky byl už potřetí v řadě suverénně nejrizikovější úsek v Libereckém kraji – konkrétně se nachází v katastrálním území obce Bílý Kostel nad Nisou. Od dubna do září 2020 tam na 759 metrů dlouhém úseku silnice I/13 mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Rynolticemi došlo k 41 nehodám se zvěří. Celková výše škod se vyšplhala nad pět milionů korun.
Druhý nejrizikovější úsek pro střet se zvěří se nachází v Ústeckém kraji u Litvínova: na silnici 133 mezi Janovem a Horním Jiřetínem se na úseku dlouhém 310 srazilo se zvířaty 14 aut, vznikla škoda za 470 tisíc korun.
Třetí nejnebezpečnější úsek pro střet se zvěří je ve středních Čechách. Při výjezdu z Benešova na Vlašim se na silnici 112 stalo 12 nehod s odhadnutou škodou 992 tisíc korun. A to vše na úseku dlouhém jen 257 metrů.
Podívejte se na mapu některých dalších rizikových úseků. Některé rizikové úseky se oproti datům za minulé období změnily pořadí. "To však neznamená, že ty původní už nejsou pro motoristy nebezpečné. Stále se na nich koncentrují případy srážek se zvěří,“ doplňuje Michal Bíl z CDV.
