Barel ropy se momentálně prodává za cenu přesahující 67 dolarů, tedy asi 1434 korun, což je nejvíce za období od vypuknutí koronavirové pandemie. Letos už tak zdražila o téměř 30 procent.
Hlavním důvodem růstu cen ropy jsou sněhové bouře a tuhé mrazy na jihu Spojených států, které citelně zasáhly především Texas, Kentucky, Mississippi, Alabamu, Oklahomu a Oregon. Pro jih USA přitom nejsou takové zimní bouře a mrazy vůbec typické. Území má tak potíže s dodávkami elektřiny a tamní ropné společnosti musí tlumit svou činnost.
"Záležitost začíná mít celosvětový dopad, protože už i globální trh zaznamenává omezení nabídky ropy, které samozřejmě vytváří tlak na její cenový růst,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda. Barel ropy by se podle smělých odhadů ekonomů mohl během roku prodávat ještě dráž, a to i za cenu až 100 dolarů, tedy asi 2140 korun.
Pohonné hmoty tak budou pokračovat v celosvětovém zdražování, jinak tomu nebude ani v Česku. Na začátku roku čeští řidiči čerpali naftu v průměru za 27,48 Kč/l a benzín Natural 95 za 27,95 Kč/l. Dnes je cena litru nafty dražší o 36 haléřů, naopak litr Naturalu 95 se zdražil od začátku roku už o více než korunu.
Dále se tak rozevírají pomyslné cenové nůžky mezi benzínem a naftou. Řidiči vozů na benzínový pohon tak jsou v rostoucí míře znevýhodněni oproti těm, kteří vlastní auto s dieselovým motorem.
Čeští řidiči musí s růstem cen benzínu i nafty počítat i nadále. Už v příštím týdnu by měl benzín zdražit zhruba o 20 haléřů, téměř po roce by tak měl překročit cenovou hranici 29 korun za litr. Nafta podraží přibližně o 15 haléřů na průměrnou cenu lehce nad 28 korun za litr.
Podle mezinárodního srovnání je benzín v Evropě aktuálně levnější než u nás v Bulharsku, Rumunsku nebo Polsku.
Takto to s cenami pohonných hmot vypadalo začátkem února:
