Mnohem více městských ulic, ve kterých by platil rychlostní limit jen 30 km/h. Takové jsou doporučení některých odborníků na dopravu a také Světové zdravotnické organizace, která zdůraznila výhody městských ulic s nízkou rychlostí v rámci právě probíhajícího 6. ročníku celosvětového týdne bezpečnosti silničního provozu OSN.
Světové zdravotnická organizace (WHO) vyzvala politiky, aby jednali o ulicích s nízkou rychlostí ve městech po celém světě a omezili rychlost na 30 km/h v místech, "kde lidé žijí, pracují a hrají si". "Nízkorychlostní ulice vytvářejí města, která jsou nejen bezpečná, ale také zdravá, zelená a obyvatelná," vzkazuje WHO v rámci probíhajícího celosvětového týdne bezpečnosti silničního provozu OSN. Zároveň vyzvala k podpoře kampaní #Love30 a #StreetsforLife.
Plán na výrazné rozšíření zón by měl být součástí globálních opatření pro bezpečnost silničního provozu současné dekády 2021-2030.
A stejný plán je jedním z navržených opatření plánu na zvýšení bezpečnosti na českých silnicích. "Zvyšování počtu zón 30 na komunikacích s vysokým počtem zranitelných účastníků dopravy je jedním z navržených opatření akčního plánu Strategie Besip 2021-2030," potvrzuje brněnské Centrum dopravního výzkumu (CDV). "Realizace zón 30 jsou jedním z důležitých prvků, které vedou ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve městech," doplňuje vedoucí Besipu Tomáš Neřold.
Co si o plánech na výrazné rozšíření zón s limitem 30 km/h myslíte vy?
CDV i Besip dávají za příklad Francii, Španělsko, Nizozemí, Belgii a další evropské země. "Ukazují, že zóny 30 lze využívat mnohem více, než jak je obvyklá praxe v ČR," dodává Neřold.
Podle studií světové organizace OECD lze po rozšíření zón s povolenou rychlostí maximálně 30 km/h předpokládat snížení počtu nehod s následkem těžkého zranění přibližně o 70 % a počtu smrtelných nehod až o 90 %.
"Nutno však dodat, že zavádění zón 30 nebude paušální a rozhodně se nebude vztahovat na celé území obcí. Zavádění těchto opatření bude vždy posuzováno individuálně s ohledem jak na bezpečnost, tak také plynulost silničního provozu v dané obci," dodávají experti CDV. Zóny by se každopádně měly v českých městech začít rozšiřovat už letos. Hlavně v rezidenčních oblastech. "Zdůrazňuji, že zavádění zón 30 v podmínkách České republiky nemůže mít plošný charakter. V souvislosti s bezpečným a plynulým provozem musí být tyto zóny zaváděny po individuálním posouzení konkrétních lokalit,“ vysvětluje šéf dopravní policie Jiří Zlý.
Radikální přístup k zavádění opatření zvolila například Paříž, která chce už letos rozšířit rychlostní limit 30 km/h tak, aby pokrýval celé město. Paříž má již několik let limit 30 km/h pokrývající širokou oblast, ale nyní bude tato základní rychlost zavedena všude kromě městského okruhu a pěších zón. Podobný posun na základní limit 30 km/h provedly v posledních letech i další francouzská města Grenoble, Lille a Nantes.
V sousedním Španělsku vláda prohlásila, že už podniká další kroky k právní změně, která by mohla letos snížit rychlostní limit na komunikacích ve městech na 30 km/h nebo méně v celé zemi. Město Bilbao oznámilo, že bude prvním městem s více než 300.000 obyvateli, které má na celém území limit 30 km/h.
Stejné diskuze probíhají v Nizozemsku. Brusel, hlavní město Belgie, také na velké většině komunikací od roku 2021 sníží limit na 30 km/h. Ve všech případech městské úřady uvádějí řadu výhod plynoucích z tohoto posunu, včetně zvýšené bezpečnosti, sníženého znečištění ovzduší a zvýšení přívětivosti městských center vůči cyklistům a chodcům.
Evropská rada por bezpečnost dopravy (ETSC) prosazuje limit 30 km/h už řadu let v oblastech s velkým počtem chodců a cyklistů, v blízkosti škol a v obytných oblastech.
V Česku byla povolená rychlost ve městech a obcích snížena ze 60 na 50 km/h před 24 lety. Postupně ale přibývá zón s povolenou třicítkou. "Obce každoročně reportují počet nových zón 30, které na svém území zřídily, nicméně tempo přibývání těchto zón je pomalé a nehodovost v zastavěném území prakticky stagnuje," dodává CDV.
Hlavním argumentem pro rozšiřování zón s povolenou třicítkou je pochopitelně bezpečnost. "Závažnost zranění chodce při střetu ovlivňuje celá řada faktorů – například střetová konfigurace, typ kolizního oponenta, věk a fyzická kondice a především právě střetová rychlost. Při rychlostech do 30 km/h dochází ve většině případů pouze k lehkým zraněním chodce, tyto nižší střetové rychlosti jsou rizikové spíše pro stárnoucí populaci. Se zvyšující se rychlostí signifikantně roste riziko vzniku vážných zranění. Při střetu mezi vozidlem a chodcem dochází nejčastěji k poranění hlavy, horních a dolních končetin. Mezi nejčetnější vážná zranění chodců patří zhmoždění mozku a zlomeniny lebky,“ říká Veronika Valentová, ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV.
Pro příklad: Dítě vyběhne na silnici, případně jakákoli jiná osoba vstoupí do vozovky, 15 metrů před jedoucím autem. Při rychlosti 50 km/h auto zasáhne chodce rychlostí 45 km/h, což pravděpodobně způsobí vážná nebo smrtelná zranění. Při rychlosti 30 km/h se řidiči podaří zastavit, a zabránit tak střetu…
"Ruku v ruce s bezpečností je nutné zmínit také určitou přívětivost infrastruktury k cyklistům, kteří se mohou pohybovat rychlostí blízkou motorovým vozidlům. V případě plošného zklidňování dopravy tak bude tato kategorie účastníků silničního provozu lépe akceptovaná a jejich pohyb může být bezpečnější i bez vyhrazeného dopravního prostoru," dodává CDV.
V letech 2011–2019 při nehodách v českých obcích zemřelo usmrceno 1702 lidí (tj. 31,4 % všech usmrcených v silničním provozu) a 12.534 (53 %) lidí bylo těžce zraněno. Polovina usmrcených a téměř tři čtvrtiny těžce zraněných v obcích byli zranitelní účastníci dopravy, především chodci a cyklisté.
