Neoficiální světový rychlostní rekord na dálnici za plného provozu drží od loňska český miliardář Radim Passer, který na A2 u Magdeburgu ze svého hypersportu Bugatti Chiron vytáhl 417 km/h a dost tím pobouřil německé úřady. Za tenhle závod s časem 58letému byznysmenovi stále hrozí trest. A v Německu se mezitím znovu bouřlivě diskutuje o skoncování s neomezenou rychlostí na dálnicích.
Jeden z nejbohatších Čechů Radim Passer stále čeká na verdikt, jak německé úřady vyšetří jeho loňskou zběsilou jízdu. „Nevadí mi o této věci mluvit, veřejně k ní chci zaujmout stanovisko zhruba v polovině roku. Do té doby činnost či nečinnost německých úřadů nebudu komentovat,” řekl majitel developerské společnost Passerinvest ve čtvrtek v rozhovoru pro Forbes.
Svůj pokus předem pečlivě připravil, tvrdí, že dělal vše pro zachování bezpečnosti. Záznam jízdy pak sám zveřejnil na YouTube:
"Úsek dálnice byl třípruhový, desetikilometrová rovina s lehkým klesáním uprostřed, takže viditelnost byla dobrá v celém úseku. Okolnosti pro jízdu musely být bezpečné," napsal Radim Passer ve vyjádření k videu.
Nejprve to vypadalo, že mu extrémně rychlá jízda, při které se svým Chironem dosáhl 417 km/h, projde bez průtahů, protože v inkriminovaném úseku německé dálnice A2 není rychlost nijak omezena.
Jenomže případ si převzalo státní zastupitelství ve Stendalu a Passer je vyšetřován pro bezdůvodné ohrožování ostatních účastníků provozu. Může být obviněn ze "závodění", ačkoliv se s nikým nepředháněl.
Podle německého trestního zákoníku se totiž závodu nemusí nutně zúčastnit dvě nebo více vozidel. Jako "zakázané závodění motorových vozidel" se jízda vykládá i tehdy, pokud se "řidič motorového vozidla pohybuje nepřiměřenou rychlostí, v hrubém rozporu s provozem a bezohledně za účelem dosažení co nejvyšší rychlosti."
V Německu se mezitím znovu rozproudily bouřlivé diskuze o tom, zda má neomezená rychlost na dálnicích smysl. Vládní sociální demokraté (SPD) a Zelení tlačí na koaličního partnera, aby okamžitě umožnil zavedení limitů. Liberálové ze Svobodné demokratické strany (FDP) o tom ale nechtějí ani slyšet.
Hlavním argumentem pro zavedení limitů je teď snížení spotřeby paliva a energií během války na Ukrajině. Vést to má ke snížení závislosti na dovozu ruského plynu. "V současné krizi bychom to měli udělat okamžitě, okamžitě to ušetří energii," cituje deník Tagesspiegel premiéra Bádenska-Württemberska Winfrieda Kretschmanna (Zelení).
"Také očekávám, že kancléř Scholz učiní z omezení rychlosti na 130 km/h nejvyšší prioritu," přidala se i Monika Heinold, místopředsedkyně vlády a ministryně financí ve Šlesvicku-Holštýnsku.
A návrh podporují i zemští předsedové SPD ze Severního Porýní-Vestfálska a Šlesvicka-Holštýnska Thomas Kutschaty a Thomas Losse-Müller.
"Nedokážu normálním dojíždějícím vysvětlit, proč by měli dotovat pohonné hmoty těm, kteří chtějí za každou cenu jezdit 220 km/h a tím více spotřebovávat," řekl Kutschaty. "Je to čistě sobecký pocit svobody, který však jde na účet široké veřejnosti," dodal.
O omezení rychlosti se diskutovalo už vloni před volbami. Jenomže při sestavování nové vlády si liberální FDP u koaličních partnerů vyjednala, že se žádné limity zavádět nebudou ani dočasně. A dál na tom trvá.
"Debata o omezení rychlosti musí být okamžitě ukončena, protože odvádí pozornost od toho, co je nyní skutečně potřeba udělat,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu FDP Christian Dürr a zpochybnil jakékoliv výhody omezení rychlosti. "Dopady takového opatření na naše energetické zásoby by byly nulové," řekl a vyzval Zelené, aby přišli s konstruktivnějšími návrhy.