Domácí

Nejbezpečnější silnice Evropy: Litva snížila počet úmrtí o půlku, proč se to Česku nedaří?

Nejbezpečnější silnice Evropy: Litva snížila počet úmrtí o půlku, proč se to Česku nedaří?
Záchranné složky u smrtelné nehody u Líbeznic Zdroj: AKTU

Norsko, Litva, Malta, Řecko nebo Polsko. To jsou evropské státy, které dokázaly za posledních 10 let výrazně snížit počet úmrtí při dopravních nehodách. Jejich silnice jsou tak v Evropě nejbezpečnější. Česko v tomhle ohledu patří k evropskému průměru – za 10 let u nás klesl počet obětí dopravních nehod "jen" o necelou třetinu. "V tuzemsku lze nalézt řadu systémových nedostatků, ale také řadu pozitiv," vzkazuje Eva Šragová z Centra dopravního výzkumu.

Litva je jedinou zemí Evropské unie, které se v posledním desetiletí povedlo snížit počet úmrtí na silnicích na polovinu. Stala se tak vítězem letošního ročníku Ceny Evropské rady pro bezpečnost v dopravě (ETSC), která se uděluje za výrazné zlepšení v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

Z evropských zemí mimo EU si lépe vedlo pouze Norsko, kde počet obětí dopravních nehod klesl o 52 %. Více než 40% pokles zaznamenalo Řecko, Malta nebo Polsko.

Na příkladu Litvy se dá ukázat to, co u nás zatím moc nefunguje. Mezinárodní panel dopravněbezpečnostních expertů vyzdvihl osm klíčových prvků, které pobaltské zemi pomohly v období 2011–2021 dosáhnout tak pozitivní změny:

1) Dlouhodobý národní program bezpečnosti silničního provozu, jehož cílem je do roku 2030 snížit počet úmrtí o dalších 50 % a do roku 2050 dosáhnout nulového počtu úmrtí.

2) Hloubková analýza všech smrtelných dopravních nehod (od roku 2019).

3) Vývoj nového informačního systému o dopravních nehodách a jejich následcích, který je navržen tak, aby integroval přesné statistiky o usmrcených a zraněných na silnicích spolu s údaji z nemocnic.

4) Celostátní program zaměřený na kontrolu přechodů pro chodce a zvýšení úrovně jejich bezpečnosti (od roku 2018).

5) Zásadní rozšíření cyklistické infrastruktury v hlavním městě Vilnius ze 40 km v roce 2015 na 160 km do roku 2023.

6) Radary k úsekovému měření rychlosti, instalované v roce 2018 na 81 úseků silnic, a více než 400 radarů k profilovému měření rychlosti (tj. 30, resp. 143 radarů daného typu na milion obyvatel).

7) Nulová tolerance alkoholu v krvi pro profesionální a začínající řidiče a 0,4 g/l pro všechny ostatní.

8) Alkoholové zámky jako alternativa k zákazu řízení za jízdu pod vlivem alkoholu (od roku 2019).

A co si mohou ostatní země vzít za příklad. "Statečnost při přijímání nevždy populárních opatření," odpověděl po delším zamyšlení Vidmantas Pumputis z litevského ministerstva dopravy.

"Litva je skvělým příkladem země, která tento problém řeší na více frontách: strategické plánování, řízení pod vlivem alkoholu, rychlost, infrastruktura i prosazování předpisů. Její ocenění považuji za zasloužené," doplnil výkonný ředitel ETSC Antonio Avenoso.

Související obsah

Podívejte se, jak za 10 let klesl počet smrtelných nehod ve sledovaných státech Evropy. Česko je 14., na prvních místech jsou Norsko, Litva, Malta, Řecko a Polsko. Na opačném konci Maďarsko, Bulharsko, Nizozemsko, Rumunsko a Izrael, který sice není evropskou zemí, ale často se z politických důvodů přidružuje k evropským zemím v rámci různých soutěží a srovnání.

Zdroj: CDV

​Česko se v evropských srovnáních bezpečnosti silničního provozu už tradičně řadí k průměru. Počet úmrtí na silnicích za posledních 10 let klesl o 31 %, což přesně odpovídá průměrným číslům ze celou EU.

Na silnicích Evropské unie vloni zemřelo necelých 20 000 lidí. Počet obětí klesá, stále to ovšem znamená, že každý den zemře při nehodách v EU více než 50 lidí. Navíc se na poklesu počtu obětí významně podílela pandemie covidu-19 a změny v mobilitě, které ji provázely.

Podle zprávy ETSC se počet úmrtí na silnicích v zemích EU v roce 2021 snížil o bezprecedentních 13 % ve srovnání s rokem 2019. Není ovšem zaručené, že vývoj bude možné udržet s tím, jak se intenzita dopravy vrací do stavu před pandemií.

Související obsah

​Podle Centra dopravního výzkumu (CDV) je v Česku řada systémových nedostatků, které brzdí posun z evropského průměru. Například zdlouhavé prosazování změn či absence databáze s přesnými statistikami o ději dopravní nehody spolu s údaji z nemocnic.

Zároveň ale CDV vyzdvihuje pozitiva. Kladný bod lze Česku připsat například za Strategii BESIP 2021–2030, v níž jsou stanoveny cíle, kterých chce země v oblasti bezpečnosti silničního provozu dosáhnout.

Související obsah

​Hlavním strategickým cílem je snížení počtu úmrtí a těžkých zranění v souvislosti s dopravními nehodami o 50 % oproti výchozímu stavu, tedy průměru z let 2017–2019. V předešlém období se cíle plnit nedařilo.

Vloni v Česku v důsledku dopravních nehod zemřelo 470 lidí a těžce zraněných bylo 1 624. To jsou o něco nižší čísla, než předpokládá strategie. Cíle se ale v případě usmrcených osob nepodařilo plnit ve skupině motocyklistů, cyklistů, řidičů nákladních automobilů jako viníků a seniorů.

Statistiky průběžného plnění cílů jsou veřejně dostupné na webu CDV v sekci VIZE NULA.

vak, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Důležité Události