Evropská komise informuje, že v roce 2020 klesl počet obětí dopravních nehod v porovnání s předchozím rokem. Statistikám smrtelných nehod stále vévodí motorová doprava. Co s tím? Komise chce přesadit víc lidí na kola. Argumentuje tím, že používání aktivnějších způsobů dopravy, tedy hlavně cyklistiky a chůze, vede ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
Evropská komise publikovala oficiální data o dopravní nehodovosti za rok 2020. Podle zveřejněné zprávy zemřelo na silnicích v EU přibližně o 3 900 osob méně než v roce 2019.
Znamená to, že na našich silnicích umírá méně lidí. Je ovšem potřeba podotknout, že za tímto snížením mohou jednoduše stát dopady pandemie – celostátní lockdowny a omezené možnosti cestování nepochybně statistiky dost zkreslily.
Komise zveřejnila i podrobnější čísla, a to hlavně ta, která ukazují nejen počet úmrtí na silnicích, ale také to, kdo s kým se střetne a jak často.
Údaje na obrázku se týkají roku 2019, a nejsou tedy ovlivněny pandemií. Levý sloupec ukazuje oběti nehod, v horní řádce je uvedeno, s jakým typem dopravního prostředku se při smrtelné nehodě střetly:
České Centrum dopravního výzkumu (CDV) vytvořilo podobné srovnání pro nehody na našich silnicích. Na obrázku jsou údaje o kolizích se smrtelným následkem na území ČR v letech 2011–2020:
Na první pohled je patrná podobnost se stavem v Evropě: největší podíl na úmrtích má motorová doprava, zejména osobní automobily. Nejvíc lidí zemřelo v osobních autech, a to buď při nehodě, do které nebyl zapojen nikdo další, anebo při střetu s jiným osobákem. Hrozivé jsou i počty mrtvých chodců po střetu s osobními auty.
Výsledky tak vykreslují mrazivý, ale ne moc překvapivý stav: lidé na silnicích umírají jednoznačně nejčastěji při nehodách s účastí osobních aut.
"Chceme-li se tedy zabývat bezpečností silničního provozu, měli bychom se zabývat tím, jak snížit fatální dopad motorových vozidel, zejména osobních automobilů, na ostatní druhy dopravy," vzkazuje Eva Šragová za CDV.
"Cyklistika a chůze neboli aktivní módy dopravy jsou často považovány za ‘nebezpečné‘ a cyklisté a chodci za ‘zranitelné účastníky provozu‘. Když se však uveřejní čísla a grafy, jako je ten výše uvedený, ukáže se, že problém netkví v cyklistice ani chůzi, v cyklistech ani chodcích, ale spíše v nebezpečných motorových vozidlech, s nimiž zranitelní účastníci přicházejí do kontaktu," píše Centrum dopravního výzkumu.
I podle Evropské komise je třeba na chodce a cyklisty přestat pohlížet jako na problém, a naopak je potřeba, aby politici vnímali aktivní módy dopravy jako řešení problému bezpečnosti silničního provozu. "Přechod k aktivní mobilitě přinese nejen klimatické a zdravotní výhody, ale také klidnější a bezpečnější silnice, na kterých bude méně smrtelných nehod," vzkazuje EK.
S rostoucím počtem cyklistů se sice mohou častěji stávat jak nehody samotných cyklistů, tak i nehody cyklistů a chodců, podle EU to ale jen posiluje volání po kvalitnější a rozšířenější infrastruktuře. "Vidíme, že přechod na aktivní módy dopravy může zlepšit bezpečnost silničního provozu – ale pouze za předpokladu, že existuje kvalitní infrastruktura a zázemí pro cyklisty. Ta zároveň pomůže překonat bariéry, které až příliš často stojí v cestě lidem, kteří přesedají z aut na kola."
K tomu ale bude daleká cesta. "Zatím totiž, zdá se, dochází k jevům, které připravují podmínky pro vývoj ubírající se přesně opačným směrem. Za prvé je to rozšiřování vozidlového parku. Ten se za období 2011–2020 rozrostl o 30,4 %, přičemž pouze osobních automobilů přibylo poměrově ještě více, tedy 33,3 %. Tomu odpovídá i nárůst zastoupení osobních vozidel na celkovém počtu vozidel o více než jeden a půl procentního bodu. Vzestupný trend rozsahu vozidlového parku pokračoval i v roce 2021, kdy za jediný rok přibylo 2,7 % vozidel oproti stavu v roce 2020," podotýká CDV.
Se zvyšováním počtu vozidel souvisí i nárůst intenzity dopravy. Z celostátního sčítání dopravy v roce 2020 vyplynulo, že průměrná intenzita dopravy na celé dálniční a silniční síti ČR byla v roce 2020 o 9 % vyšší než v roce 2016 a v roce 2016 o 13 % vyšší než v roce 2010.
"Prakticky jsme tedy v situaci, kdy se na komunikacích pohybuje stále více vozidel, která se snadno mohou stát nechtěnou smrtící zbraní. Zde se hodí připomenout, že se Česko zavázalo k plnění tzv. VIZE 0 – tedy vyvíjení aktivit v oblasti bezpečnosti dopravy směřovaných k (teoreticky) nulovému počtu usmrcení a těžkých zranění v dopravě. Vůči těmto myšlenkám je rozmach motorismu poněkud protichůdný," podotýká za CDV Eva Šragová.
Experti také upozorňují, že podmínky pro větší podporu cyklistiky nejsou u nás úplně ideální. Cyklisté jsou většinou odkázáni na cyklopruhy na krajích vozovky, kde jsou ale vystaveni ohrožení ze strany motorových vozidel.
Bezpečnějších cyklostezek vyhrazených primárně cyklistům je v celém Česku pouze 58,3 km. Drtivá většina stezek je určená pro chodce i cyklisty současně. Stezkám pro cyklisty tak náleží jen 0,8% podíl na celkové délce infrastruktury v ČR.
Zvýšení podpory cyklistické infrastruktury oddělené od ostatních druhů dopravy je proto silně namístě. Kdo nechce jezdit na kole nebo chodit daleko pěšky, ale chce se i tak podílet na zlepšení dopravněbezpečnostní situace může využívat městskou hromadnou dopravu," doporučuje CDV.
"Není potřeba být fanatik a rovnou prodávat auto. Je to jen o ochotě nabourat svůj zvyk. Paradoxně zůstáváme ochotnější nabourat auto…" dodává.
Loni se na českých silnicích stalo bezmála 100 tisíc nehod. Jaké je srovnání s předchozími lety? Podívejte se na lednovou reportáž TV Nova:
