Levnější čínská konkurence, vysoké výrobní náklady a padající poptávka po elektromobilech, na které mnohé značky vsadily příliš. To jsou důvody současného neutěšeného stavu evropských automobilek. Mnohé z nich už převracejí naruby svoje dosavadní strategie. Otázka je, jestli to bude stačit. Studie konzultační společnosti AlixPartners tvrdí, že do roku 2030 může být v Evropě až osm velkých automobilových továren na zavření.
Automobilový průmysl prochází v Evropě tvrdým a bolestivým resetem. A může to být ještě bolestivější – slabá poptávka a čínští konkurenti by mohli donutit evropské výrobce zavřít až osm továren. Uvádí to letošní velká studie společnosti AlixPartners, na kterou upozornila agentura Bloomberg.
AlixPartners je globální poradenská firma, která se specializuje na řešení krizových situací a pomáhá společnostem zlepšit jejich výkon. Právě to teď evropské automobilky potřebují.
Po celém kontinentu automobilky vyrábějí v průměru pouze na 55 % kapacity, přičemž závody, které dlouhodobě běží pod hranicí 75 %, přestávají být rentabilní. S vytížeností je na tom podle AlixPartners nejhůř koncern Stellantis. Patří mu třeba slavná značka Alfa Romeo, jejíž evropské provozy fungují pouze na 45 %.
Kousek od historicky prvního zavírání některých svých německých závodů byl vloni Volkswagen, kde odborům trvalo dlouhé měsíce, než dosáhly dohody s vedením společnosti o úsporách. Továrny nakonec zůstaly v provozu, ale škrtat se muselo na 35 000 pracovních míst.
O prodeje evropské značky obírá hlavně levná čínská konkurence. „Evropské automobilky v nadcházejících letech ztratí ve prospěch čínských značek jeden až dva miliony vozidel,“ tvrdí výkonný ředitel AlixPartners v Německu Fabian Piontek.
Čínské automobilky letos dohromady dosahují v Evropě na zhruba 5% tržní podíl. Jejich prodeje ale rostou o více než 90 % ročně, a značky jako BYD nebo MG by tak do roku 2030 mohly mít až 10% podíly.
Evropským výrobcům by tak „ukradly“ na dva miliony zákazníků, což by pochopitelně výrazně zvýšilo tlak na snižování výrobní kapacity domácích producentů.
AlixPartners zároveň upozorňuje, že uzavření velkého závodu je velmi nákladná záležitost a vede k dlouhým jednáním s odbory. Experti odhadují celkové náklady na uzavření takové továrny s přibližně 10 000 zaměstnanci na přibližně 1,5 miliardy eur (skoro 38 miliard korun), přičemž celý proces může trvat jeden až tři roky.
Pokles poptávky už teď nutí některé výrobce omezovat pracovní místa nebo dočasně zastavovat linky. Třeba Volkswagen nedávno na týden uzavřel svůj závod v německém Cvikově, Stellantis dočasně pozastavuje výrobu v továrnách, kde se vyrábějí modely jako Fiat Panda či Alfa Romeo Tonale.
Slábnoucí zájem v Evropě ale pociťuje třeba i korejský Hyundai, který opakovaně odstavuje výrobu v Nošovicích na Frýdecko-Místecku, kde přitom montuje evropský bestseller Tucson.
Automobilové fabriky jsou podle společnosti AlixPartners ziskové, pokud jsou navrženy tak, aby vyráběly alespoň 250 000 vozidel ročně a daří se jim většinu této kapacity dlouhodobě využívat.
Jestliže by čínští výrobci do roku 2030 prodali v Evropě přibližně dvě miliony aut ročně, podle těchto počtů by skutečně bylo až osm továren v regionu nadbytečných.
Automobilky tak podle analytiků AlixPartners nutně musí usilovat o rozsáhlou transformaci, pokud chtějí přežít tvrdé rány, které dnes odvětví postihují, ať už jde o cla, omezování dodávek a další nástrahy způsoben geopolitickým děním, slabý zájem o elektromobily, technologické nároky a tlak na snižování emisí, nebo o pokračující růst hyperkonkurenčních čínských značek.