Škoda 100 byla ikonickým autem 70. let minulého století. Také byla prvním modelem mladoboleslavské značky, kterého se vyrobilo více než milion kusů. Mnohé z nich jezdily po českých silnicích ještě na přelomu milénia a ty nejudržovanější jsou dnes ceněnými sběratelskými veterány. Proč tedy nezkusit moderní interpretaci? Ve Škodovce navrhl „stovce“ novou podobu podle současného designového stylu Modern Solid.
Designéři Škoda Auto se inspirovali bohatou historií automobilky a vytvořili další moderní interpretaci legendárního vozu. Vznikla tak novodobá podoba Škody 100, která se vyráběla v letech 1969–1977. Ačkoli šlo tehdy víceméně o lidové auto, vznikalo ještě v době, kdy vlastnictví automobilu rozhodně nebylo samozřejmostí. I proto se jeho novodobou interpretaci rozhodl designér Škoda Auto Martin Paclt pojmout trochu jako luxusní limuzínu.
„Vycházel jsem z proporcí modelu Superb a ve výsledku vznikl koncept, který je ještě o trochu větší. Zjistil jsem, že potřebuji, aby stovka byla trochu větší, zejména širší, a dobře stála na kolech, to je zcela zásadní,“ shrnuje Paclt základní myšlenku.
Popularita modelu, který znal z dětství, se stala jedním z hlavních důvodů, proč si model Škoda 100 vybral. Věděl, že se nechce pouštět do retro stylu, cílem ale bylo zachovat původní ideu především v proporcích a celkovém pojetí. Proto zůstala Martinova Škoda 100 klasickým sedanem a proto má i elegantní tvary s velkými jednolitými plochami.
„Říkal jsem si, že chci pracovat s vozem, který lidé dobře znají a mnozí jej přímo vlastnili. A Škoda 100 mě i v souvislosti s aktuálním designovým směrem Modern Solid zaujala svými čistými a nadčasovými tvary,“ popisuje exteriérový designér, který pro Škodovku pracuje už přes 11 let a podílel se například na modelech Enyaq, Karoq, Kamiq i Kodiaq a také na přípravě konceptů Vision X, Vision 7S a naposledy i na studii Vision O.
Jeho vize soudobé „stovky“ dostala i některé moderní prvky, jako třeba čtyřokou grafiku světlometů vpředu, kapotu s prolisem a logem Škoda či výrazné světelné lišty přes celou šířku přídě i zádě. Ty zároveň odkazují na design původního modelu: chromovanou lištu vpředu a výdech horkého vzduchu vzadu.
Velmi neobvyklé je provedení zadní části karoserie za zadními dveřmi. K němu Martina Paclta inspirovaly tvary předního a zadního okna původního modelu. „Okna jsou si velmi podobná, zdají se být téměř zaměnitelná. A já jsem si říkal, že by bylo fajn toto propojení tvarů vpředu i vzadu nějak vtipně využít,“ vysvětluje designér.
Právě z toho důvodu došel k odvážné myšlence: na zádi vynechal sklo, což mu umožnilo tvarovat zadní plochy podobně jako ty prosklené vpředu. „Trochu se tím snažím bořit zažitá pravidla. Určitě to vyvolá emoce, ale to by design měl,“ míní Martin Paclt. Kromě prosklení odkazuje na původní Škodu 100 i dominantní téma oválné grafiky v přední i zadní části vozu.
Neexistující zadní okno využil jako příležitost a navrhl v této části řešení přísunu čerstvého vzduchu, které doplňují minimalistické průduchy na zadních blatnících. „I elektromobil, kterým by tato vize měla být, potřebuje chlazení. Toto umístění nasávání nad střechou vypadá cool a zároveň je funkčním naváděním vzduchu do prostoru za kabinou, kde se nachází veškerá technika vozu, která vyžaduje chlazení. Dávalo mi smysl udržet koncepci původní stovky, která měla agregát vzadu,“ říká designér.
Po technické stránce jeho vize modelu Škoda 100 zachovává někdejší koncepci „vše vzadu“. „Baví mě myšlenka pohonu zadních kol, ta mi mimo jiné umožnila posunout přední kola vpřed a vytvořit tak opravdu krátký přední převis,“ rozvíjí designér myšlenku. Hlavní úložný prostor vpředu doplňuje menší extra prostor vzadu umístěný nad agregátem, jedná se o obdobu řešení frunku.
Jeho vize zůstane každopádně jen na papíře, je součástí seriálu Ikony v novém kabátě, který odvážnými návrhy připomíná legendární modely z historie značky Škoda a zároveň oslavuje kreativitu současných designérů. „Jejich interpretace historických vozů vznikly výhradně pro tento seriál a nezobrazují jakékoli budoucí modely Škoda,“ podotýká automobilka.
Původní Škody 100 a 110 se v letech 1969–1977 vyrobilo celkem 1 079 708 exemplářů. Koncepci s motorem vzadu a pohonem zadních kol model převzal od předchůdce 1000 MB. Čtyřdveřový sedan vynikal elegantními vyváženými tvary, měl řadu praktických řešení i některé na svou dobu luxusní prvky, například lůžkovou úpravu sedadel v provedení L.
Pod kapotou vozů Škoda 100 byl litrový čtyřválec s výkonem 35 kW, verze Škoda 110 měla 1,1litrový agregát s 39 kW a provedení LS disponovalo dokonce téměř 46 kW.