Tatra MTX a dalších osm superaut, na která se už zapomnělo

Většinu z nich postihnul osud komety. Objevila se, zazářila a... zhasla. Nicméně byla by obrovská škoda na ně zapomenout. A taky vybíráme několik nejdůležitějších. Které byste si vybrali vy?

Tatra MTX V8
Jeden z mála supersportů domácí konstrukce a vrcholné dílo mistra českého automobilového designu Václava Krále

Po roce 1989 vzniklo auto o kterém snili konstruktéři a designéři desítky let - moderní sporťák západního střihu. Pět let ho vyvíjela firma Metalex, která se specializovala na stavbu závodních aut, karoserii navrhl Václav Král, laickou i odbornou veřejností uznávaný guru českého designu. Techniku propůjčila Tatra 613, ale základem auta byl prostorový rám a karoserie byla z laminátu. Vzduchem chlazený čtyřlitrový osmiválec měl v základní variantě karburátory Jikov a výkon 217 koni, se vstřikováním Bosch K-jetronic dával dokonce 305 koní. Na to že auto vznikalo z relativně starých dílů sériových aut (o čemž svědčí i interiér) se práce opravdu povedla, testování na českých závodních tratích dopadlo na výbornou a objevila se i myšlenka na okruhový šampionát s Tatrami MTX. Jízdní testy stanovily maximální rychlost na 265 km/h, ale Tatra by prý zvládla i třístovku, jenže při oficiálním měření měla jen krátkou rozjezdovou dráhu a na měřeném úseku stále zrychlovala. Vznikly jen tři kusy.

Venturi Fétish
Všichni teď mluví o Tesle. Ale toto byl první elektrický sporťák!

Psal se rok 2002 a malá firma z Monaka představila svůj koncept sportovního elektromobilu. Pravda, stovka za pět vteřin a maximální rychlost 160 km/h nejsou nijak oslňující hodnoty, ale na jedno nabití prý Fétih ujede až 320 kilometrů. Karbonovou karoserii navrhl francouzský designér Sacha Lakic a za pohonným ústrojím a podvozkem stojí konstruktér Gérard Ducarouge, který získal zkušenosti ve stájích Lotus F1 a Matra. měli jich vyrobit pětadvacet, ale podle všeho nevznikl ani jeden sériový kus. Dnes působí úsměvně, ale byla to první elektrická sportovní vlaštovka.

Ford GT90
Vzpomínáte na Ford GT40? Líbí se vám Ford GT? Ale říká vám něco Ford GT90?

Ne? Nevadí, připomeneme vám to. Byl představen na autosalonu v Detroitu v roce 1995 a tento ultramoderní koncept vznikl za pouhých šest měsíců. Měl to být nástupcem legendárního Fordu GT40 z šedesátých let minulého století, ale nakonec se nevyrobilo ani jedno ze slíbené stokusové série a svět si musel na pokračování GT40 počkat až do roku 2003?
Ale v čem byl problém? Karoserie z karbonu a laminátu, hliníkový monokok a hlavně šestilitrový dvanáctiválec se čtyřmi turby o výkonu 720 koní slibovali přece mnohé! A i papírové výkony zněly neuvěřitelně - stovka za 3,1 sekundy a maximální rychlost 409 km/h. Jenže koncept řídilo několik novinářů a expertů a za všechny to shrnul Jeremy Clarkson: „Je příšerné. V šedesáti má jízdni vlastnosti jako auta z kresleného filmu.“

BMW Nazca M12
Jedno ze dvou superaut, které kdy nesly znak BMW - tohle měl být nástupce M1.

Design byl dílem samotného Giorgetta Giugiara ze studia Italdesign a pod kapotou mělo třísetkoňový dvanáctiválec s objemem pět litrů. Absolutní hvězda. O dva roky později byl koncept dál vyladěn a verze C2 nesla drobné úpravy designu a hlavně měla nový motor - dvanáctiválec z Alpiny B12 s 380 koni. Stovku dala za 3,7 sekundy a uměla jet 325 km/h. A víte co? O dva roky později vznikl ještě Spyder se stejným motorem. Všechny tři prototypy najdete ve sbírce Italdesign - jsou v perfektním stavu a pravidelně se s nimi jezdí. Jenže... Přímého následovníka jsme se nikdy nedočkali, tedy pokuď za něj nepovažujete model i8.

Isdera Commendatore 112i
Stroj s názvem Commendatore 112i si možná budou někteří z vás pamatovat z druhého dílu počítačové hry Need For Speed.

Jde o auto s extrémně komplikovaným prostorovým rámem a největším dvanáctiválcem, který v té době vyráběla automobilka Mercedes. A jako první auto vůbec mělo automatickou aerodynamickou brzdu. Premiéru mělo v roce 1993 na autosalonu ve Frankfurtu, ale tím to skončilo. Zůstal jediný prototyp 112i, což je strašná škoda. Protože které jiné auto v roce 1993 umělo jet 342 km/h a zrychlilo na stovku do pěti vteřin? A to se bavíme o prototypu, který postavili tři lidi v garáži.

Volkswagen W12
Zapomeňte na problémy s naftovými motory, na všechna ta omezení a politickou korektnost...

W12 vznikl aby trhalo rekordy, Volkswagen se postavil všem a navrhl auto s dvanáctiválcem a pohonem všech kol. V roce 1997 se představuje první verze na autosalonu v Tokiu a vypadá fenomenálně. Uprostřed uložený dvanáctiválec vznikl spojením dvou šestiválců pod úhlem patnácti stupňů a jak čas ukázal, Volkswagen si tady zkoušel vývoj motoru W16 pro budoucí Bugatti Veyron. 420 koní a 530 Nm znělo tehdy naprosto oslnivě, zklamaní jste nemohli být ani ze šestistupňové sekvenční převodovky a podvozku s dvojitými lichoběžníky.
A výsledek? V roce 2002 vyjíždí na rychlostní ovál Nardo speciální verze s motorem posíleným na 600 koní! 1,2 tuny těžké auto dávalo stovku za 3,5 sekundy a jelo 350 km/h! W12 tehdy vydrželo jezdit celých čtyřiadvacet hodin a stanovilo hned dvanáct rychlostních rekordů. Ten nejpůsobivější z nich byla průměrná rychlost 322,891 km/h.

Lotec C1000
Dubajský šejk objevil další ropné ložisky a oslavil to po svém - nechal si postavit auto na zakázku.

Postaraly se o to Mercedes a německa firma Lotec, která navrhovala aerodynamické díly pro závodní auta. Výsledkem jejich dvouletého vývoje byl model C1000, supersport s karbonovou karoserií a V8 5,6 l plněnými dvěma turbodmychadly Garret - výkon údajně dosahoval k hranici tisíc koní. Samotný design a příprava výroby prý spolkla přes milion dolarů a stavba měla vyjít na 1,2 milionu dolarů. Lotec C1000 zrychlil na stovku za 3,2 s a teoreticky mělo jet 431 km/h.

Vector W8 Twin Turbo
Zakladatel automobilky Vector Aeromotive Gerald Wiegert chtěl být pilotem stíhačky, ale neprošel zdravotními testy. A tak...

...si postavil auto co vypadalo jako stíhačka. První funční prototyp Vector W2 měl osmiválec Chevrolet s dvěma turby a výkonem 600 koní. Vznikl v roce 1980 a přestal jezdit až v roce 1989, kdy začíná výroba vylepšené verze W8. Monokok s hliníkovou sendvičovou konstrukcí, karoserie z karbonu a kevlaru a závodní osmiválec s dvěma turby, 625 koni a 854 Nm. Už s vývojovou W2 bylo možné jet rychlostí téměř 390 km/h (na solných pláních v Bonneville), skromný odhad u W8 bylo 350 km/h. Během čtyř let bylo vyrobeno sedmnáct aut, každé stálo téměř půl milionu dolarů, a prvním a nejslavnějším zákazníkem byl tenista Andre Agassi. Vectory se stavěly ručně a čekalo se na ně, ale on se chtěl svým kouskem pochlubit na své narozeninové party. Automobilka mu tedy dodala téměř dokončené černé W8 s tím, že nesmí jezdit dokud nebude plně zkompletováno a odladěno. Jenže Agassi neodolal... Ve výfukovém systému se zažehl nespálený benzín a došlo k explozi, která zničila jak výfuky, tak zadní část interiéru. Agassi auto pak fabrice vrátil a opravené auto se dostalo k jinému zákazníkovi.

De Tomaso Pantera
Je skvělé, že několik těchto legend je i v Čechách. A věděli jste, že se Pantera vyráběla bezmála třicet let?

Automobilku založil argentinec Alejandro de Tomaso, který v roce 1959 založil svoji automobilku v samotné Modeně. Prvním De Tomasem byl model Vallelunga, pak se objevila Mangusta a Pantera byla třetí v pořadí. První tisícikusová série trpěla řadou problémů a jeden kus si pořídil i Elvis Presley, který pak auto rozstřílel když se mu ji jendoho dne nepovedlo nastartovat. Jenže pak se spoustu věcí zlepšilo, Pantery se dočkaly i prvních závodních úspěchů a nakonec bylo vyrobeno 7200 aut.