Toyota Hilux má za sebou téměř padesát let dlouhou cestu - první auto se objevilo v roce 1968. A vsadíme se, že určitě po světě jezdí spousta Hiluxů, co mají v občance tohle datum narození. Je totiž téměř nezničitelný, tudíž mimořádně oblíbený v Africe, na středním východě a všude tam, kde je těžký terén a nemilosrdné počasí.
A nový Hilux by měl tohle všechno mít dál v sobě, ale jak už to bývá, z pracanta s kabinou co jste mohli skoro vystříkat hadicí s vodou, se stalo auto, které se dá používat denně. Tedy s trochou sebezapření. Interiér totiž vypadá jak z Aurisu, na zadních sedadlech se dá sedět aniž byste byli permanentně v předklonu, ale na zadní nápravě jsou pořád listová pera a zvlášť ve městě umí Hilux slušně vyklepat. Já sám jsem s tím problém neměl, ale moje manželka si stěžovala, že se nemůže cestou do práce namalovat.
Pod kapotou je nový 2,4 litrový čtyřválec, co můžete mít s manuálem nebo s automatickou převodovkou. Můžete ho používat jen s pohonem zadních kol, nebo si připojíte i ty přední. Nechybí redukce a ani uzávěrka diferenciálu - s terénem to myslí pořád vážně a limitem bude spíš řidič a pneumatiky, než auto samotné. Vzal jsem ho na svoji oblíbenou trať, ale nějak jsem opomněl že dva dny předtím vydatně pršelo, takže jíl okamžitě zalepil pneumatiky a pak lepilo i mě. Naštěstí auto přežilo, kameramen taky a boty zablácené až po kotníky jsem pak rovnou zahodil. Přesto jsme zdolali úseky, které nebylo možné normálně vyjít.
Ty největší rozdíly ale nepoznáte při řízení na normálních silnicích. Zatímco starý Hilux se nejlépe řídil ve flanelové košili a boleli vás z něj ruce i hlava, tak ten nový má přesné řízení, je tichý, má solidní výbavu včetně tempomatu, stabilizačního systému nebo parkovací kamery a jediné, co můžete považovat za limitní, je jeho délka. Na korbu naložíte víc jak tunu a na kouli můžete mít až 3,5 tuny. Zároveň s ním ale můžete i do divadla.
Ano, dopadlo to přesně jak jsem si myslel, opět jsem začal pickup potřebovat. A Hilux bych si uměl představit, navzdory tomu, že nemá šestiválec. Je totiž pohodlný (na pickup), uveze víc než budu kdy potřebovat a taky je tady jistá pravděpodobnost, že by ho jednou mohli podědit moje vnoučata.
