Máme za sebou kratší noc, čas se opět posunul na letní, ručičky hodinek poskočily o hodinu dopředu. Experti varují, že změna může lidem způsobit problémy při řízení. Podívejte se, jak jim předejít.
Počet nehod roste, škody jsou větší a dokonce přibývá obětí na životech. Změna času má negativní vliv na mnohé řidiče a tím i na bezpečnost silničního provozu.
Podle pojišťovny Allianz roste po přechodu na letní čas počet škod až o 20 procent. Jistá americká studie dokonce zjistila, že po změně času se zvyšuje počet smrtelných nehod o 6,3 procenta.
Nejhorší je den po posunu času, někteří lidé jsou unavení jednoduše proto, že v noci přišli o hodinu spánku. "Řidiči by proto ani o tomto, o hodinu kratším víkendu, neměli podceňovat únavu a raději se vyvarovat dlouhého cestování," říká mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek.
Ale odborníci upozorňují, že mnozí lidé mohou mít problémy až pět dní. Právě pět dní po změně času je kritických. To je zároveň průměrná doba, kdy se organismus na změnu biorytmu adaptuje.
Mnozí řidiči se po změně času potýkají se se zvýšenou únavou, řeší poruchy spánku, problémy se soustředěním, pozorují na sobě zpomalené, či naopak unáhlené reakce, malátnost, někteří uvádějí i psychické či zdravotní obtíže.
Na pozdější hodinu se posouvá i doba svítání, kdy je velmi aktivní divoká zvěř. I na tu by si tak řidiči měli dát pozor při ranních jízdách. Některé šoféry může zaskočit ranní šero, i když vyrážejí ve stejnou hodinu jako před změnou. Nejsou zvyklí a hrozí, že přehlédnou chodce nebo cyklisty.
Řidiči by si tak rozhodně měli teď dát minimálně pár dnů větší pozor.
Odborníci doporučují co nejdříve dohnat spánkový deficit, chodit spát dřív, spát alespoň 7 až 8 hodin a nepouštět se na cestu zbytečně brzo, ale ani pozdě večer. Šoféři, kterým dělá změna času potíže, by se měli po ránu vyhnout těžkému jídlu či lékům, které můžou zhoršit únavu a pocit ospalosti.
Na první dny po změně by si řidiči neměli plánovat žádnou cestu, před kterou by museli vstávat o hodně dřív, než jsou zvyklí. Zároveň by měli dobře plánovat, nechat si dostatečnou časovou rezervu a nevyrážet pozdě, aby nemuseli spěchat.
Při delších trasách se vyplatí častější přestávky, alespoň po dvou hodinách nebo 200 kilometrech. Dejte si pozor na zhoršující se únavu například na dlouhých rovných a monotónních úsecích.
Věnujte pozornost příznakům ospalosti jako jsou: pomalé zavírání očních víček, zívání, mírné naklánění hlavy, vrtění a poposedávání na sedačce, zpožděné reakce, potíže udržet auto v jízdním pruhu, nebo potíže s udržením směru či rychlosti. Jakmile to na sobě zpozorujete, udělejte si pauzu, pokud to jde, nechte se za volantem vystřídat nebo si odpočiňte.
Chodci a cyklisti by zase měli dbát na to, aby byli v ranních hodinách pořádně vidět díky barevnému oblečení a reflexním prvkům.
