V Česku přibývá nehod a bohužel i těch, které mají fatální následky. V evropském žebříčku se naše země propadla meziročně o šest příček a postupně se řadí mezi státy s nejnebezpečnějšími silnicemi v celé EU.
Česko se v Evropě propadlo o 6 příček (fatální následky nehod v roce 2018)
Na silnicích v Evropské unii v roce 2018 zemřelo přibližně 25 100 osob. Ve většině členských států bylo v průměru evidováno méně než 60 usmrcených osob na 1 milion obyvatel. Česko ale patří k té horší menšině se 62 usmrcenými osobami na 1 milion obyvatel.
Fatální následky nehod posunuly Česko proti loňskému 15. místu o šest příček vzad až na 21. pozici mezi Litvu a Řecko. Nejlepších výsledků v přepočtu na 1 milion obyvatel dosahuje Velká Británie, Dánsko (30), Irsko (31) a Švédsko (32), které i přes nárůst počtu usmrcených osob patří v rámci evropských srovnání stále mezi země s nejnižším počtem fatálních dopravních nehod.
Naopak hodně tragickou bilanci má Rumunsko (96), Bulharsko (88), Lotyšsko (78), Chorvatsko (77) i Polsko (76).
Průměr EU vychází na 49 usmrcených osob na 1 milion obyvatel. Ve srovnání s rokem 2010 se jedná o pokles o 21 %, oproti roku 2017 je to pokles jen o jedno procento. Je tak hodně nepravděpodobné, že by se povedlo dosáhnout cíle snížit počet úmrtí na silnicích do roku 2020 na polovinu proti stavu před deseti lety.
Česká republika zaostala v roce 2018 za evropským průměrem o téměř 27 %! “Meziročně byl v České republice evidován 14% nárůst počtu usmrcených osob, v sousedních zemích k tak vysokému relativnímu nárůstu nedošlo,“ říká ředitel Centra dopravního výzkumu (CDV) Jindřich Frič.
V Německu rostl počet smrtelných nehod o 3 %, v Polsku o 2 %, v Rakousku naopak tragických srážek o 3 % ubylo, na Slovensku dokonce zaznamenali 8% pokles. Slovensko tak bylo se 46 usmrcenými osobami na 1 milion obyvatel dokonce pod průměrem EU.
“Celý uplynulý rok jsme intenzivně upozorňovali na rizikové oblasti, finální bilance nám, bohužel, dala za pravdu,“ podotýká vedoucí Besipu Tomáš Neřold. “Meziroční nárůst fatálních následků dopravních nehod byl způsoben především nepřiměřenou rychlostí, bezprecedentní - téměř padesátiprocentní - byl nárůst v oblasti usmrcených v důsledku vlivu alkoholu a jiných návykových látek. Z pohledu kategorie účastníků silničního provozu dramaticky vzrostly fatální následky nehod motocyklistů, meziročně také vzrost počet usmrcených chodců. Nejvyšší relativní nárůst byl evidován u dětí, kterých bylo usmrceno 19, meziročně o 10 více. Historicky nejvíce bylo těžce zraněno seniorů,“ vypočítává Neřolod.
Ani Česku se tak rozhodně nedaří plnit cíle národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2010 – 2020. Experti upozorňují, že je třeba věnovat mnohem větší pozornost nejvíc zranitelným účastníkům silničního provozu: chodcům, cyklistům a motorkářům.
Za podstatnou část smrtelných a těžkých následků dopravních nehod si podle CDV můžou poškození sami! Dokládá to i bilance uplynulého roku: např. 28,4 % usmrcených řidičů a 21,8 % usmrcených spolujezdců nebylo připoutáno bezpečnostním pásem, přilbu nepoužilo 30 usmrcených (79 %) a 260 těžce zraněných (66 %) cyklistů.
