Češi jsou zatím k novým trendům v automobilovém průmyslu zdrženliví a mají spíš konzervativní postoj. vyplývá to z ankety, kterou letos na jaře uskutečnila UNIQA pojišťovna mezi zákazníky v povinném ručení. Odpovědi dostala od více než 3200 lidí z celého Česka.
Více než tři čtvrtiny oslovených lidí (77 %) by upřednostnily raději tradiční vůz před autonomním, i když by šlo o plně homologované vozidlo. Studie tak ukázala, že většina Čechů zatím k novým trendům nemá moc důvěru.
A to i přesto, že polovina respondentů si myslí, že díky autonomním autům bude provoz jednou rychlejší a plynulejší a že přispějí k nižší nehodovosti.
Nejvíce příznivců autonomních aut je podle očekávání mezi lidmi do 40 let věku, i když by si ho vybral jen každý pátý dotázaný (přesně 22 %). S rostoucím věkem stoupá sklon ke konvenčním vozidlům. Rozhodnout se neumí 7 % respondentů.
Rychlejší a plynulejší provoz?
Podle každého druhého osloveného se provoz na silnicích díky autonomním autům zrychlí. 41 % předpokládá, že se tak stane ale jen při plně autonomním provozu. Naopak stejný podíl 41 % dotázaných tomu nevěří. Relativně vysokou důvěru ve zrychlení provozu mají ale i motoristé ve věku nad 60 let (48 %).
Větší bezpečnost?
Více než polovina respondentů (55 %) počítá také s tím, že se sníží nehodovost a zvýší bezpečnost. Řada z nich (44 %) ale zároveň očekává, že tento pozitivní vliv by se projevil až při plně autonomním provozu.
Skeptických zůstává 37 % respondentů, zavedení autonomních aut do provozu podle nich nehodovost nezredukuje.
Zlepšení vidí optimističtěji dotázaní ve věku do 40 let (okolo 60 %).; Ve snížení nehodovosti věří kolem 60 % řidičů do 40 let, ale i většina dotázaných motoristů ve věku 60+ (52 %).
Češi zatím moc nevěří ani elektromobilům
Většina oslovených Čechů považuje za komplikovanou i cestu k elektrické budoucnosti. Podle 81 % dotázaných je největší bariérou rozšíření elektromobilů jejich vysoká pořizovací cena, 62 % zmiňuje nedostatečnou síť dobíjecích stanic a 57 % neuspokojuje aktuální nízký dojezd na jedno nabití.
Dalších 12 % vidí i další problémy, mezi nimiž dominuje neekologičnost výroby i provozu. Pouze 2 % řidičů mezi oslovenými klienty UNIQA neví, co by mohlo rychlejší expanzi elektromobility bránit.
V případě, že by dotázaní motoristé měli pohodlně dostupnou dobíjecí stanici, více než polovina z nich by o pořízení elektromobilu uvažovala (57 %). Nejvíce příznivců koupě takového vozidla je mezi těmi, kteří jsou současně zastánci autonomních aut (80 %).
Podle dat Centrálního registru vozidel u nás během letošního roku zájem o “auta do zásuvky” (elektromobily a plug-in hybridy) vzrostl. “V srpnu bylo poprvé registrováno více než 100 nových osobních elektromobilů, celkem 106. Zájem o vozidla do zásuvka podpořily také registrace osobních plug-in hybridů, kterých bylo v srpnu registrováno také rekordní počet, konkrétně 63. V uplynulých 8 měsících bylo registrováno celkem 527 osobních elektromobilů a 219 plug-in hybridů,“ vypočítává ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.
Lídrem na českém trhu s osobními elektromobily a plug-in hybridy byl Hyundai se 134 registracemi od letošního ledna do srpna. Model Hyundai Ioniq přidal k 56 plug-in hybridním verzím dalších 50 čistě elektrických.
Nejvíce elektromobilů (124) zaregistroval Nissan, Volkswagen má 95 registrací, BMW 79, Hyundai 78, Tesla 66, Jaguar 38 a Audi 31. Nejvíce plug-in hybridů (56) zaregistroval Hyundai, Mitsubishi (43), Volvo (35), BMW (34) a Mini (26).
I přes rekordní počet 746 prodaných vozidel “do zásuvky”, byl podíl na všech registracích jen 0,43 %, v Evropě se tyto vozidla v minulém roce podílely na všech registracích dvěma procenty.
Výrobci aut s alternativním pohonem chystají ofenzívu
Podle dat European Federation for Transport and Environment (T&E) chtějí evropské automobilky přinést na trh do roku 2021 celkem 214 různých modelů elektromobilů, zatímco loni vybírali zájemci jen z 60 možných variant. To by znamenalo více než ztrojnásobení nabídky ve srovnání s loňskem.
Pokud producenti své plány dodrží, znamená to, že by do roku 2025 mělo být 22 % vozidel napájených ze zásuvky, což by výrazně pomohlo výrobcům v EU splnit emisní limity CO2 vyčíslené na 95 g/km, což by odpovídalo spotřebě 3,54 litrů nafty nebo 4,06 litrů benzinu na 100 km. Průměr se přitom každé automobilkce počítá z celé flotily nabízených osobních aut.
Největší závody na výrobu elektromobilů budou v Německu, ve Francii, ve Španělsku a v Itálii. Výroba v 16 velkotovárnách na lithiové baterie má být zahájena v Evropě do roku 2023.
Podle údajů rakouského úřadu Statista z loňska byl podíl elektromobilů a hybridů na celkovém počtu aut v ČR (ale také v Itálii nebo Řecku) méně než 0,5% Podobně jsou na tom všechny ostatní postkomunistické země s výjimkou Maďarska, kde už loni podíl elektromobilů a hybridních aut převýšil 1 %.
Tahounem elektromobility v Evropě je Norsko. Do provozu tam v roce 2018 přibylo více než 40 % hybridních vozidel a aut s alternativním pohonem. V severských zemích, a také v Rakousku, Švýcarsku, Portugalsku, Belgii a v Nizozemí roste podíl vozidel s elektrickým nebo hybridním pohonem rychleji než jinde v Evropě.
