O 20 mrtvých víc než v roce 2018! Vloni opět výrazně přibylo obětí dopravních nehod, které zahynuly po srážce se stromem. Pomohlo by kácení podél silnic?
Vloni v důsledku srážky se stromem zemřelo na českých silnicích 93 lidí. ”Po třech letech, kdy jsme evidovali vždy maximálně 75 usmrcených, došlo vloni k meziročnímu nárůstu o 20 usmrcených osob, to znamená nárůst o 27 procent,“ upozorňuje ředitel Centra dopravního výzkumu (CDV) Jindřich Frič.
Na celkovém počtu smrtelných nehod mají srážky se 17% podíl, to znamená, že zhruba každá šestá oběť dopravní nehody v Česku vloni zahynula po nárazu do stromu. “Srážky se stromem vykazují dlouhodobě vysokou závažnost. V loňském roce bylo usmrceno téměř 37 osob na 1 000 evidovaných nehod,” doplňuje Frič.
Nejvíce lidí zemřelo při takových nehodách v zatáčkách nebo těsně po jejich projetí (64 usmrcených osob). Nejčastější příčinnou je jednoznačně nepřizpůsobení rychlosti.
Krajské srovnání
Nejvíce osob vloni při srážkách se stromem zemřelo v Jihočeském a Středočeském kraji (shodně 22 usmrcených). Nejlépe naopak dopadl Zlínský kraj a hlavní město Praha, kde nikdo při takové nehodě nezemřel.
Také nejvíce těžce zraněných evidují v Jihočeském kraji (35), naopak nejméně v hlavním městě.
Alkohol a mladí řidiči
Významný vliv hraje alkohol. ”Při srážkách se stromem v důsledku vlivu alkoholu nebo návykových látek bylo v uplynulém roce evidováno 319 nehod (12,6 %), při kterých bylo usmrceno 9, těžce zraněno 43 a lehce zraněno 191 osob. Z uvedeného je zřejmé, že alkohol hraje v případě srážek se stromem významnou roli,” varuje šéf CDV.
Zřejmé je i to, že velkou roli hraje nezkušenost řidičů: 25 osob bylo usmrceno a dalších 41 těžce zraněno vinou řidičů ve věku 18–24 let. “Nejtragičtější bilance vůbec byla evidována u řidičů s praxí v řízení 1 rok,“ říká Tomáš Neřold, vedoucí Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy.
Nejčastější je zranění hlavy
Střety se stromem jsou nejčetnějšími střety s pevnou překážkou. To, jak závažné budou následky ovlivňuje rychlost před nárazem, stáří vozidla i průměr stromu. Se vzrůstající střetovou rychlostí a zvyšujícím se průměrem stromu se zvyšuje pravděpodobnost vzniku vážných zranění.
Při střetu mezi vozidlem a stromem dochází nejčastěji ke zranění hlavy a horní části těla. “U starších vozidel přitom dochází k degradaci materiálů, což má za následek snížení bezpečnosti a větší rozsah poškození vozidla. Naopak u novějších aut lze sledovat nižší zastoupení vážných zranění posádky,” popisuje ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV Veronika Valentová.
Závažnost zranění při střetu pochopitelně také ovlivňuje, jestli posádka použila bezpečnostní pásy. “Při čelním střetu se stromem dochází zpravidla k prudkému zpomalení vozidla. Následkem tohoto zpomalení dochází u nepřipoutaných cestujících k pohybu vpřed ve směru původního pohybu vozidla a následnému nárazu do volantu, palubní desky, čelního skla a dalších částí vozidla. Následky takových nehod bývají často fatální,“ doplňuje Valentová.
Kácet, či nekácet?
Kvůli závažnosti střetů se stromy často zní hlasy, podle kterých by měla stromořadí od českých silnic zmizet. Kácení ve velkém má ale i řadu kritiků.
Podle dopravních expertů by plošné kácení nebylo správným krokem. “Problematika stromořadí v dopravním prostoru se velmi často zjednodušuje na vykácení stromů, tyto úvahy však nejsou správné. Stromy pomáhají například s orientací, ve slunečném počasí vytvářejí stín a v neposlední řadě působí příznivě na psychiku řidiče,” vysvětluje Valentová.
Proti plošnému kácení stromů v blízkosti silnic je dokonce i šéf dopravní policie Jiří Zlý. ”Nejvíce usmrcených osob (34) při srážkách se stromem jsme v uplynulém roce evidovali na silnicích II. tříd, nejvíce těžce zraněných (61) pak na silnicích III. tříd. Fatální a závažné následky těchto nehod můžeme významně zredukovat přijetím preventivních opatření – ideálně kombinací kvalitního vodorovného značení spolu s umístěním svodidel všude tam, kde je to možné. Klíčová je samozřejmě rychlost vozidla. Z psychologického hlediska lze stromy v bezprostřední blízkosti silnice označit barvou či reflexními odrazkami. Je nutné si uvědomit, že stromy nejsou tou bezprostřední příčinou dopravních nehod, mají však vliv na jejich následky,“ uzavírá Zlý.
