Na okruhu v Sosnové se v autech proháněli mladí čerství řidiči. Pod dohledem se tam účastnili pilotního projektu, který měl ukázat, jak by mohly v budoucnu vypadat takzvané řidičské průkazy na zkoušku. A zjišťovali, co dalšího by museli kromě klasických testů a jízd u zkoušek ještě zvládnout.
Zatímco při základním výcviku žák najede 500 kilometrů, v budoucnu by to měl být šestinásobek. "V Rakousku ten žák, který jde ke zkoušce, tak najezdí s autoškolou a rodičem 3000 km," řekl Aleš Horčička z Asociace autoškol ČR.
Právě rodiče by měli být povinnými mentory svých dětí. "Dva měsíce jsem jezdila jenom s taťkou. Má to smysl," svěřila se mladá řidička Tereza.
Část výuky by měla být na polygonu, kde se mladí řidiči naučí zvládat krizové situace. Na vodě, náledí, v mlze i při nehodě. "Po získání řidičského oprávnění by ten človíček měl být v zkušební fázi dva roky a během těch dvou let by se s těmi lidmi mělo pracovat," uvedl dopravní expert Roman Budský.
Další část by měla být pod dohledem psychologů. "Na smrtelných dopravních nehodách zaviněných řidiči se tato generace podílí téměř 24 procenty," informoval ředitel dopravní policie Jiří Zlý.
Třeba v Rakousku řidičské průkazy na zkoušku snížily nehodovost mladých šoférů mezi 18 a 24 lety o 37 procent. Systém se v Česku dolaďuje. Ke schválení ho dostane nová Poslanecká sněmovna a platit by mohl začít v roce 2023.
