V celé EU majitelé vloni zaregistrovali přes 1,1 milionu nových výhradně bateriových elektromobilů. V Česku se prodalo téměř 4 000 elektrických aut. Nejhorší je ale podíl elektrických aut mezi všemi prodanými osobními vozy. Ten nás řadí až na chvost v celé Evropské unii. Ujíždí nám vlak?
V Česku majitelé vloni zaregistrovali 3 892 nových čistě bateriových elektromobilů. V roce 2021 se u nás prodalo 2 646 elektrických aut, takže meziroční růst je velmi slušný: zhruba o 47 procent. Je to ale důvod k pochvale?
"V podílu registrací nových bateriových elektrických vozidel nepatří Česká republika k premiantům," podotýká pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský.
To je ale ještě hodně mírné hodnocení. Česko totiž patří v EU na úplné dno. Počet elektromobilů u nás sice roste, ale v poměru k ostatním pohonům je nových bateriových aut na silnicích stále hrozivě málo. To vše v době, kdy výrobci včetně tuzemské Škodovky sázejí všechno na elektromobilitu a Evropská unie vyhlásila spalování válku.
V Česku jezdí 14 316 osobních elektromobilů, 77 procent z nich je registrováno na firmy. Bateriové elektromobily měly vloni mezi všemi prodanými novými osobními auty v Česku podíl 2,1 procenta. V prodejích u nás vládne jasně benzín (56,4 procenta), naftových aut byla mezi všemi registrovanými vozy o něco víc než pětina (22,6 procenta).
V celé EU se přitom bateriové elektromobily vloni podílely na prodejích už z více než 12 procent. Podíl nově prodaných benzínových aut je v EU 36 procent a podíl dieselů je pouhých 16,2 procenta. Letos by se tak unijní prodeje elektromobilů a aut na naftu mohly úplně srovnat. U nás nic takového zdaleka nehrozí.
"V roce 2022 bylo v zemích Evropské unie registrováno přes 1,1 milionu nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 28 procent více. Zatímco v roce 2021 představoval podíl na všech registrovaných vozidlech devět procent, vloni se zvýšil na 12,1 procenta," potvrzuje ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.
Co to pro Česko znamená v evropském srovnání? Přes rostoucí počet prodaných elektromobilů zůstáváme na předposledním místě. Zatímco předloni pod námi byl Kypr, letos je na úplném chvostu Slovensko. I na Kypru totiž do elektromobility šlápli a poměr zaregistrovaných bateriových aut vzrostl z 0,8 procenta v roce 2021 na loňských 3,5 procenta.
Není třeba se srovnávat se severskými zeměmi, které jsou v přístupu k čisté mobilitě úplně jinde, ale podívejte se na čísla Rakouska, Belgie nebo třeba Rumunska. I na takové státy už nám chybí pořádný kus.
"Na druhou stranu veřejná dobíjecí infrastruktura se nám, myslím, poměrně čile rozvíjí, a to zejména pokud jde o rychlodobíjecí stanice, kde patříme ve srovnání s ostatními státy EU mezi jedny z nejlepších," komentuje aktuální stav Jan Bezděkovský.
Zároveň ale dobře ví, že výstavbu infrastruktury je potřeba výrazně zrychlit, hlavně ultrarychlých stanic o výkonu 150 kW a více na dálniční síti. "Ministerstvo dopravy chce proto skrz výzvy v Operačním programu Doprava v následujících letech investovat do infrastruktury pro alternativní paliva celkem 6 miliard korun," říká pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu.
Jenomže nedostatečná infrastruktura není jedinou překážkou většímu rozvoji elektromobility u nás. Tou druhou jsou pořizovací náklady na elektromobily, které v Česku soukromníkům nikdo nedotuje.
Mezi bateriovými elektromobily se u nás nejlépe prodává Škoda Enyaq iV, která měla vloni 1 293 nových registrací i díky firemním nákupům. Její cena přitom začíná nad 1,3 milionu korun. Za Enyaqem pak následuje velká díra, Volkswagen ID.4 a Hyundai Kona si u nás vloni pořídilo něco málo přes 200 lidí, Model Y od Tesly jen 186.
Víc než elektromobilů se tak u nás vloni prodalo aut na LPG. Takové Dacie Duster, Jogger nebo Sandero s cenou pod 500 tisíc, nebo dokonce pod 300 tisíc korun totiž dávají zákazníkům větší smysl než třikrát až čtyřikrát dražší elektromobily.
Čerpat dotace na pořízení elektromobilů v ČR aktuálně mohou jen veřejné subjekty. Získat lze až 300 tisíc korun v případě osobních bateriových elektrických vozidel a až 500 tisíc v případě elektrických vozidel s vodíkovými palivovými články.
"V letošním roce proběhne aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility, jejímž účelem bude zejména reagovat na nové požadavky obsažené v návrhu nařízení AFIR (Alternative Fuels Infrastructure Regulation), zejména pokud jde o rozvoj elektromobility v nákladní dopravě," říká Jan Bezděkovský.
"Ačkoliv jsou aktuální čísla o počtu registrovaných elektromobilů za loňský rok vcelku pozitivní, stále jsou nižší než ve většině evropských států, a proto budeme určitě diskutovat též o možných opatřeních, jak stav elektromobility v České republice dále zlepšit," dodává.
Ve střední Evropě vrcholí boj o to, kde bude stát továrna na baterie koncernu Volskwagen. Šéf Škody Auto Klaus Zellmer objasnil, jak zásadní je tento projekt pro Česko: