Po letech odkladů od pátku konečně i v Praze funguje veřejná čerpací stanice na vodík. Společnost Orlen Unipetrol ji otevřela na Barrandově. A předvedlo se i jedno z vodíkových aut, která jsou u nás na trhu, a to Toyota Mirai druhé generace. Podle odhadu ministerstva dopravy by v Česku mohlo jezdit během sedmi let až 50 tisíc aut na vodíkový pohon.
V Česku už jezdí desítka vozů Toyota Mirai, které si elektřinu vyrábí ve vodíkových článcích. Dosud ale tahle auta sloužila především k propagaci a testování, možnosti tankování jsou totiž hodně omezené.
Neveřejná stanice fungovala v Neratovicích, jedinou veřejnou pak provozovala společnost Vítkovice v Ostravě. I Orlen Unipetrol sliboval veřejnou čerpací stanici několik let, povedlo se to až teď. Od pátku funguje u Benziny na pražském Barrandově.
"V Česku jsme se dosud potýkali zejména s problémem tankování vodíku, protože donedávna chyběla jakákoliv infrastruktura. To se dnešním dnem konečně začíná měnit a věříme, že nyní rozvoj infrastruktury nabere obrátky," říká generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška.
Toyota je průkopníkem vodíkových technologií ve světě a Mirai druhé generace je nejprodávanějším sériovým vozem na vodík. Sedan o délce téměř pět metrů disponuje výkonem 182 koní, ujede na jedno natankování 650 km a doba doplnění vodíkových nádrží nepřekračuje pět minut.
V Česku od loňska nabízí svoje vodíkové Nexo v druhé generaci i Hyundai. Jeho dojezd je až 666 kilometrů a výkon elektromotoru kolem 160 koní.
Obě auta jsou lokálně bezemisní, jediné, co vypouští, je čistá voda.
Související obsah
Vodíková technologie má nejspíš budoucnost hlavně v nákladní a hromadné dopravě. Například Toyota se vedle vývoje osobních vozidel na palivové články angažuje i ve vývoji nákladních aut, autobusů, ale i vlaků a lodí na vodíkový pohon. Vodíkový autobus chce začít testovat i pražský dopravní podnik.
"Vodíkový vůz může být zajímavá alternativa i pro fleetové zákazníky," podotýká Peleška a Toyota čeká, že otevření čerpací stanice na Barrandově zájem firemních zákazníků oživí.
Mirai v tuto chvíli využívá například Výzkumné energetické centrum (VEC) při Vysoké škole báňské v Ostravě nebo společnost Orlen. Ta jich má v současnosti v tuzemsku nejvíce.
Samoobslužná čerpací stanice na vodík na Barrandově je přístupná veřejnosti v non-stop režimu a vhodná pro plnění osobních i nákladních aut a autobusů. Další vodíková pumpa by měla vzniknout opět v síti čerpacích stanic Orlen Benzina v Litvínově.
Související obsah
Auto se dá vodíkem natankovat do pěti minut. Současné vozy mají spotřebu kolem kilogramu na 100 km. Zaváděcí cena kilogramu vodíku u pražské čerpací stanice je 278 korun, náklady na kilometr se tak pohybují pod třemi korunami.
Do roku 2030 chce mít jen skupina Orlen Unipetrol ve své české síti tři desítky stanic, včetně dvou distribučních terminálů pro železniční dopravu v Litvínově a Neratovicích.
"Už do roku 2025 by mělo v Česku fungovat 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později by jich u nás mělo být 80," nastínil plány ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Ministerstvo podpořilo už výstavbu vodíkové stanice na Barrandově a celkově má podle Kupky na dobíjecí a plnící infrastrukturu připravených šest miliard korun.
Související obsah
Co zatím brzdí výraznější rozvoj vodíkové technologie v dopravě, jsou ceny vozů i náklady na výrobu "čistého" vodíku, jeho přepravu a skladování.
Vodík zatím vzniká převážně jako odpad při zpracování zemního plynu. I to se ale postupně mění a v Česku vznikají projekty na výrobu s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů.
I Orlen chce do roku 2030 vyrábět kolem 4 500 tun vodíku z ekologicky čistých zdrojů. "Klademe důraz na rozvoj petrochemického segmentu, dekarbonizaci, digitalizaci, recyklaci a využívání alternativních zdrojů energie včetně biopaliv a vodíku. Jen do roku 2030 investujeme tímto směrem 35 miliard korun," řekl generální ředitel Orlen Unipetrolu Tomasz Wiatrak.
Související obsah
V Evropě bylo ke konci roku 2021 celkem 136 plnicích vodíkových stanic. Lídrem je Německo, následuje Francie a Nizozemsko. Podle dohody evropských ministrů dopravy by na hlavních tazích EU měly být vodíkové čerpací stanice každých maximálně 200 kilometrů.
Současné plány výstavby vodíkových čerpacích stanic v Česku zatím podle Kupky tyto evropské plány nereflektují. "V letošním roce proto očekáváme aktualizaci Národního plánu čisté mobility," dodal ministr dopravy.