Stáčení tachometrů dosahuje v Evropě obrovských rozměrů a způsobuje závratné škody, upozorňují experti na prověřování historie ojetých aut. Nejde „jen“ o šizení nicnetušících kupujících, ale i o dopady na ekonomiky jednotlivých států. Manipulace s počitadly najetých kilometrů je stojí každoročně miliardy.
Evropský trh s ojetými vozy podle společnosti Global Market Insights dosáhl v roce 2024 hodnoty 15,5 bilionu korun, i nadále však čelí podvodným praktikám: u 4,9 % automobilů byly v roce 2024 odhaleny stočené tachometry a až 40 % vozů vykazovalo známky nepřiznaných škod.
Evropský parlament už před sedmi lety odhadoval, že podvody s tachometry můžou způsobit roční ztráty ve výši 32 až 215 miliard korun. Novější studie uvádějí ztráty okolo 130 miliard korun ročně.
Řada případů ovšem zůstává neodhalena. Kromě finanční ztráty přitom představuje zatajená historie škod na vozidle pro řidiče bezpečnostní riziko.
Jen čeští kupující kvůli manipulacím s tachometrem přijdou ročně až o 11,8 miliardy korun.
„Stočený tachometr má dlouhodobě až třetina prodávaných ojetých aut. Pokud vezmeme v potaz 30 procent ročně prodaných aut a vynásobíme je 60 000 korun, což je průměrné navýšení kupní ceny za ojeté auto se stočeným tachometrem, dojdeme k závěru, že čeští kupující přeplatí za stočené tachometry ročně až 11,8 miliardy,“ vypočítává ředitel společnosti Cebia Martin Pajer.
Stejnou částku pak podvedení zákazníci vydají v následujících letech za údržbu a neočekávané opravy spojené právě s vyšším kilometrovým nájezdem.
V zahraničí jsou škody podobné. „Například nizozemský inspektorát životního prostředí a dopravy už před lety vyčíslil škodu na 700 až 800 milionů euro. V přepočtu se tedy jedná zhruba o 18,8 miliardy korun, na obyvatele je to zhruba srovnatelné,“ podotýká Pajer.
Německý autoklub ADAC uvádí, že na německém trhu ojetých aut, který je největší v Evropské unii, dochází kvůli manipulacím s tachometry ročně ke škodě ve výši okolo šesti miliard eur, tedy 150 miliard korun.
„V přepočtu na obyvatele je to více než u nás, což je ale dáno tím, že se v Německu prodávají více prémiová a luxusní vozidla a obecně cena ojetých vozidel, která směřují k německým kupujícím, je vyšší než v České republice,“ vysvětluje Martin Pajer.
Podle německého autoklubu přeplatí kupující kvůli stočenému tachometru hodnotu vozidla o 3 000 euro, tedy zhruba o 75 000 korun, což je o 15 000 korun více než v Česku.
Společnosti carVertical, která se stejně jako Cebia zabývá prověřováním historie ojetých aut, upozorňuje, že podvody s počtem najetých kilometrů nejenže vyčerpávají peněženky kupujících, ale vytvářejí dominový efekt napříč celými ekonomikami.
Vlády přicházejí o miliardy daňových příjmů, výplaty pojištění se zvyšují a poctivé podniky se potýkají s konkurencí nepoctivých prodejců, což narušuje trh.
Studie carVertical odhaduje, že například Spojené království ztrácí ročně v důsledku manipulace s počitadly kilometrů přibližně 1,4 miliardy eur, Francie 1,15 miliardy eur, Německo 1,1 miliardy eur, Itálie 467,5 milionu eur a Polsko 229,9 milionu eur.
Boj proti podvodníkům na evropských trzích je přitom mimořádně složitý. „Státy si svá data o ojetých vozech ne vždy vyměňují, dostupné záznamy o škodách či počtu najetých kilometrů často nejsou digitalizované, chybí jednotný přístup ke sledování prodejů vozů v rámci EU – a to vše podvodníkům nahrává. Spotřebitelé i poctiví prodejci tím trpí, zatímco ti nepoctiví z toho těží,“ říká Rokas Medonis, generální ředitel litevského scaleupu carVertical.
Navíc podvodníci na trhu s ojetými vozy těží z nastavení pravidel ochrany soukromí v některých členských státech EU. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) totiž definuje pojem „osobní údaje“ velmi široce, což v praxi komplikuje sdílení informací mezi společnostmi, které pracují s daty o automobilech – a to i v případech, kdy je riziko zásahu do soukromí minimální.
„Evropa má příležitost sladit ochranu osobních údajů s potřebami trhu, tedy s poskytováním skutečně účinných nástrojů,“ vyzývá Medonis.
Ani členství v evropském systému European Car and Driving Licence Information System nebo pokročilé systémy sledování vozidel zaměřené na vnitřní trhy – například v Německu, Itálii, Belgii nebo Nizozemsku – podle něj nezaručují otevřený přístup k údajům o historii exportovaných aut.
Například Německo jako největší vývozce ojetin v EU každoročně exportuje téměř dva miliony vozidel. Oficiální obchodní statistiky však tento objem podhodnocují až šestinásobně. A země přitom s odvoláním na GDPR poskytuje jen velmi omezené množství informací.
Belgie a Nizozemsko zaujímají obdobný přístup. Přestože mají k dispozici vyspělé systémy, které podvody se stáčením počtu najetých kilometrů na domácích trzích prakticky eliminovaly, o exportovaných autech neposkytují kupujícím z ostatních evropských států komplexní informace.
Stejně tak ani Itálie obvykle své záznamy o poškození ojetých vozidel s ostatními státy EU nesdílí.
Vzhledem k tomu, jak velké množství ojetých aut se dováží právě z těchto zemí, nedostatečná dostupnost informací ohrožuje zákazníky z ostatních států, především těch východoevropských.
EU má přitom k dispozici velmi dobrý příklad: Švédsko a Finsko dokázaly nastavit podmínky tak, aby chránily zájmy nejen svých domácích spotřebitelů, ale i všech zahraničních zákazníků.
Všem kupujícím umožňují snadno získat veškeré klíčové údaje o historii vozidel, a to včetně počtu najetých kilometrů, změn vlastnictví a výsledků technických kontrol. Všechny tyto informace zůstávají přístupné i po exportu automobilu do jiných států a obě země je i nadále poskytují dalším zájemcům.
Také Velká Británie zpřístupňuje své záznamy o ojetých automobilech široké veřejnosti, což podporuje rozvinuté kontrolní mechanismy, které pomáhají chránit spotřebitele před podvody.
Podle společnosti carVertical, která působí ve 35 zemích a čerpá data z více než 900 globálních databází, je tak nejvyšší čas na jednoznačná pravidla a otevřený přístup k datům v rámci celé EU, významně by to pomohlo k omezení počtu podvodů.
„Jednoznačná pravidla a efektivnější sdílení dat ochrání kupující podpoří poctivé firmy a posílí evropskou digitální ekonomiku. Otázka přitom zní: Je důležitější za každou cenu chránit data, která neodhalují osobní informace, ale pomáhají spotřebitelům zjistit skutečný stav vozidla, anebo chránit prodávající, kteří se snaží zatajit podstatné skutečnosti?“ ptá se Rokas Medonis.
Cebia dodává, že ve všech zemích EU platí, že častěji mají stočený tachometr ojetá auta, která jsou do země dovezená, proto je tato auta dobré kupovat jen u seriózních prodejců a být obezřetní u individuálních dovozců.
Stáčení tachometrů se týká všech značek a modelů, ale častěji mají tachometr stočený auta, o která je největší zájem. A závisí také na ceně vozidla – prémiová a luxusní auta svádí nepoctivce ke stáčení častěji.
„Když se řekne stočení tachometru, většina lidí si představí upravení kilometrového nájezdu o 100 000 km a více. V praxi ale vidíme, že se relativně často jedná i o menší úpravy tachometrů, nezřídka opakované, které mají za cíl pouze udržet určitou hranici nájezdu. Například pokud má auto najeto 210 000 km, prodejce ho stočí třeba jen o 15 000 km, aby ho lépe prodal,“ popisuje ředitel Cebie Martin Pajer.
„Existují psychologické hranice pro kupující, které mají vliv na rychlost prodeje auta. Malá stočení jsou zaznamenávána také u aut na operativní leasing, kde nájemce nechce překročit povolený počet najetých kilometrů. Průměrné stočení se aktuálně pohybuje okolo 97 000 km,“ dodává Pajer.
Maminka z Litovle koupila auto, rozbilo se už cestou domů. To nejhorší přišlo záhy (09/2025):