Zimní období už klepe na dveře, a tak je nejvyšší čas přezout auto. Nemusí být závěje, stačí plískanice, bláto, břečka či ranní námraza. Kdo v takové situaci na svém voze nechá letní pneumatiky, ten může tvrdě narazit. Výběr zimních pneumatik přitom není vůbec snadná věc a v jejich značení je chaos.
Jezdit na letních nebo sjetých zimních pneumatikách je hazard, a to i když zrovna není sníh. Rozdíl mezi letní a zimní gumou v kritické situaci je i v desítkách metrů brzdné dráhy. A že málo sněží? Výrobci počítají s tím, že se u nás jezdí hlavně na ledovce a v břečce.
„Pro severské státy je pneumatika úplně jiná. Jiná směs, jiné lamelování,“ upozorňuje šéf pneuservisu Robert Červený. „My prodáváme zimní pneumatiky pro střední Evropu, tam je opravdu největší podíl asfaltu, vody a břečky,“ dodává.
„Jakmile nám začnou klesat teploty na nějakých plus sedm stupňů, už bych určitě jezdil na zimních pneumatikách,“ tvrdí pak šéf autoškoly Milan Werner.
Ve většině pneuservisů se ovšem musí motoristé objednávat i více než týden dopředu. „Už bych neváhal,“ radí Werner s tím, že čekací doby v tomto období můžou být skutečně dlouhé.
Zimní pneumatiky jsou ze zákona povinné od 1. listopadu do posledního března, za předpokladu, že na vozovce je souvislá vrstva sněhu či ledu anebo dá-li se to předpokládat. Výjimkou jsou místa označená značkou Zimní výbava. V těchto úsecích musí mít auta zimní pneumatiky i za příznivého počasí.
Zimní pneumatika by na sobě měla mít vločku v symbolu hor – takzvaný alpský symbol. Jenže v Česku může být ze zákona také označena písmeny M+S z anglických slov pro bláto a sníh. To je ale starší symbol, který třeba v Německu už neuznávají.
„Alpský symbol je vyžadovaný třeba pro cesty do Německa, kde bylo nějaké přechodné období a dneska už musíte mít tuto pneumatiku. Je to záruka toho, že výrobce skutečně tu pneumatiku testoval pro zimní provoz,“ tvrdí šéfredaktor Světa motorů Petr Slováček.
„Pro potřeby české legislativy postačí pouze kombinace písmen M a S. Ale je v tom úskalí, protože to splňují třeba i terénní pneumatiky, které vůbec nemusí mít schopnosti v zimě, ta směs může být tvrdá,“ varuje Slováček.
„Zejména čínští výrobci se nerozpakují to označení M+S dát na jakoukoli pneumatiku, klidně i na pneumatiku, která je z hlediska složení směsi a dezénu čistě letní,“ dodal s tím, že auto obuté do takových pneumatik může způsobit velké škody, včetně těch na životech.
Laikům má výběr pneumatik zjednodušit přiložený štítek. Ten ukazuje, jak si pneumatika vede ve spotřebě paliva, v přilnavosti na vodě a v hlučnosti. Jenže kritéria se změnila, a tak starší typ pneumatiky může mít zdánlivě lepší vlastnosti než ten nový. Pravda je ale jinde.
Na pneumatice je k nalezení také čtyřmístný DOT kód, který uvádí číslo týdne a rok výroby. Z něj zákazník pozná, jak je pneumatika stará. Staré obutí se totiž nemusí chovat správně.
Ideálně by se řidiči měli podle Červeného držet takzvaného pravidla čtyř – čtyři stejné pneumatiky, alespoň čtyři milimetry hloubka dezénu a čtyři roky stáří. Je to ale jen doporučení.
Ze zákona musí být stejné pneumatiky jen v rámci jedné nápravy a minimální hloubka čtyři milimetry jen pro zimní pneumatiku, pro letní je to 1,6 mm. Výrobci pak uvádějí, že pneumatika ztrácí své vlastnosti po šesti letech. Hodně ale záleží na tom, jak je skladována.
„Podle ceny se dobrá pneumatika poznat nedá, ale může být určitým vodítkem,“ říká Slováček a doporučuje sledovat spotřebitelské testy. Pokud jde o to, jestli si vybrat takzvanou celoroční pneumatiku, nebo tu sezónní, záleží prý na užití.
„Testy dokazují, že v mnoha vlastnostech, i nečekaných, se dotahují na ty sezónní pneumatiky,“ říká o těch celoročních Slováček. Hodí se zejména motoristům, kteří počítají každou korunu a nejezdí daleko.
I celoroční gumy jsou ovšem značeny jako zimní. Ty prémiové už na sobě mají i alpský symbol. „Raději, než abyste investovali do levných letních a levných zimních pneumatik, pořiďte si jedny kvalitní celoroční pneumatiky,“ myslí si Slováček. „Na hory bych s celoročními pneumatikami ale nejel,“ dodává ovšem Werner.
Obutí Škody Octavia ve střední kvalitě může stát v pneuservisu kolem 12 tisíc korun.