Při stavbách dálnic létají miliony. Ty České vždycky patřily k nejdražším v Evropě. Teď ale ministerstvo dopravy tvrdí, že se podařilo cenu za jeden postavený kilometr výrazně snížit. Za posledních deset let dokonce o víc než polovinu.
Jeden kilometr české dálnice se ještě v roce 2008 stavěl v průměru za 342 milionů korun. V současnosti je cena o 55 procent nižší a kilometr tak vychází na 152 milionů, tvrdí ministerstvo dopravy.
Za uplynulé čtyři roky šlo celkově do dopravních investic 385 miliard korun. Aktuálně je podle interaktivní mapy ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ve výstavbě 121 kilometrů. Z toho 40 km zabírá modernizace D1, kterou úřady vedou jako stavbu nové dálnice ve stejné stopě. Silnic I. třídy je ve výstavbě celkem 72 kilometrů.
"Za čtyři roky jsme otevřeli stovku kilometrů dálnic nebo obchvatů měst. Ale hlavně chystáme nové stavby, a jestliže teď stavíme 200 kilometrů, brzy k nim přibude dalších 150. Rozhodně není pravda, že nic nestavíme. Musíme se hlavně zaměřit na urychlení výstavby, celá základní dálniční síť už měla dávno stát," říká premiér v demisi Andrej Babiš.
Nejdál je v současnosti dostavba jihočeské části dálnice D3, konkrétně jsou to 19 kilometrů dlouhé úseky Bošilec – Ševětín – Borek, které budou dokončeny v příštím roce.
"Ještě letos plánujeme začít stavět pokračování dálnice směrem na Rakousko, konkrétně půjde o dalších skoro 20 kilometrů na obchvatu Českých Budějovic, stavby budou hotové v roce 2022. Na tyto stavby pak navážou tři zbývající úseky o celkové délce 24 km až k hranicím a následně začne dostavba zbývajících pěti úseků středočeské části dálnice D3," doplňuje ministr dopravy Dan Ťok.
Letos se má otevírat 40 kilometrů úseků dálnic a silnic I. tříd: čtyři zmodernizované úseky dálnice D1, úsek D7 u Postoloprt, I/22 u Strakonic, I/62 Děčín – Vilsnice nebo I/34 Rouštany – Pohled na Vysočině.
Konkurence tlačí cenu dolů
Ještě v roce 2013 stál jeden kilometr dálnice v průměru 340 milionů. Podle nedávné zprávy Národního kontrolního úřadu (NKÚ) je za razantní změnou hlavně vyšší konkurence mezi stavebními firmami. Některé nabídky stavařů jsou prý dokonce i o třetinu až polovinu nižší než minimální cena, kterou stát soutěží.
Při nedávné soutěži o sedm kilometrů D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří vyhrála společnost Porr s cenou, která byla na 62 procentech původní hodnoty zakázky. Konkurenci porazila o zhruba třicet milionů.
Celkem má postavit 7,39 kilometru za 1,498 miliardy, jeden kilometr tak vyjde na 202 milionů. Ještě nižší cenu nabídli stavaři u D3 mezi Bošilcem a Ševětínem, kde stojí kilometr 154 milionů korun.
Porovnávat ceny dálnic se zahraničím je složité. Je třeba brát ohledy na řadu vlivů, třeba jak náročným terénem stavba vede, jestli protíná obydlené území, kolik obsahuje mostů a tunelů. Jestli investor vykupuje pozemky a platí i přivaděče, křižovatky, protihlukové stěny či přeložky sítí.
Ještě před pěti lety byla průměrná cena v Německu 260 milionů korun na kilometr, což bylo o 27 procent méně než byly tehdejší ceny u nás. Jiný příklad: Nedávno otevřený 25kilometrový úsek rakouské dálnice A5 z Vídně směrem na jižní Moravu stál přes 282 miliónů eur (7,2 miliardy korun), což vychází necelých 290 milionů na kilometr.
Někteří odborníci upozorňují, že ceny českých dálnic jsou ve výsledku mnohem vyšší, než vyplývá z oficiálních statistik. V Česku je totiž velký problém protahování stavebního řízení a dlouhá příprava staveb, které výrazně navyšují původní vysoutěženou cenu, mnohdy o desítky procent. I v tom chce být ministerstvo tvrdší a stavby výrazně zrychlit. Cenu dálnic ale u nás taky zvyšuje velké množství změn v probíhajících projektech, kdy suma roste až během samotné stavby.
Toto jsou výsledky pět let staré studie, která srovnávala ceny za kilometr dálnic na 186 kilometrech v osmi evropských zemích očištěné o vnější vlivy. Uvedené údaje podle ŘSD znázorňovaly celkové stavební náklady se všemi objekty dálnic, bez nákladů na přípravu, bez daně a jsou přepočteny na koruny:
