V noci je pravděpodobnost, že nehoda bude smrtelná, vyšší o téměř 40 procent než za dne. Nejohroženější skupinou jsou chodci.
V roce 2018 vyšetřovala policie 104 764 dopravních nehod, při kterých zahynulo 565 osob, dalších 2 465 bylo zraněno těžce a 25 215 lehce. V noci se stalo 26 069 nehod, o život při nich přišlo 176 lidí (z toho 56 v obci a 120 mimo obec), těžké zranění utrpělo 483 osob a dalších 4 875 bylo zraněno lehce.
"V noci se tak stala rovná čtvrtina ze všech vyšetřovaných nehod. Podíl jejich obětí na celkovém počtu mrtvých byl 31 procent. V případě těžkých zranění to byla jedna pětina a u lehkých zranění 19 procent," uvádí Roman Budský z Platformy Vize nula.
"V noci byla pravděpodobnost, že nehoda bude smrtelná, vyšší o téměř 40 procent než za dne," upozorňuje Budský.
Při výpočtu takzvané závažnosti vychází smutný průměr 5,4 obětí na každý tisíc nehod. Ve dne je to 4,9, ale v noci dokonce 6,8. Podrobnější pohled na závažnost nehod podle denní doby a viditelnosti ukazují následující čísla:
Nehody podle viditelnosti a jejich závažnost
• Noc, veřejné osvětlení, viditelnost nezhoršená vlivem povětrnostních podmínek – 4,0
• Den, svítání či soumrak – 4,5
• Den, viditelnost nezhoršená vlivem povětrnostních podmínek – 5,0
• Den, zhoršená viditelnost vlivem povětrnostních podmínek (mlha, sněžení, déšť apod.) – 5,1
• Noc, veřejné osvětlení, zhoršená viditelnost vlivem povětrn. podm. (mlha, déšť apod.) – 7,0
• Noc, bez veřejného osvětlení, vidit. zhoršená vlivem povětrn. podm. (mlha, déšť apod.) – 8,9
• Noc, bez veřejného osvětlení, viditelnost nezhoršená vlivem povětrnostních podmínek – 9,6
Jednoznačně nejnebezpečnější tak byly vloni nehody, které se staly v noci na místech bez veřejného osvětlení. Experti proto doporučují vytipovat nejnebezpečnější místa a zvážit instalaci kvalitního veřejného osvětlení. “Porovnání zahraničních statistik nehod před a po instalaci kvalitního osvětlení naznačuje, že výskyt smrtelných nehod se může snížit až o 60 procent,“ říká Budský.
Nebezpečí pro chodce
Ze 176 obětí loňských nočních nehod bylo 96 cestujících v osobních automobilech a 58 chodců. V obcích zemřelo 30 chodců, mimo obec dalších 28 chodců, z toho 24 v místech bez veřejného osvětlení. Při nočních nehodách zemřelo 12 cyklistů, 6 motocyklistů a 4 pasažéři v nákladních autech.
V poměru nočních obětí k celkovému počtu mrtvých jednoznačně převažují chodci (s 51 procenty). S velkým odstupem následují cestující v osobácích a cyklisté (shodně po 32 %). Z celkového počtu 58 chodců usmrcených při nočních nehodách bylo 13 osob ve věku 65+, tedy seniorů.
Viníci ujeli od každého 10. mrtvého chodce, upozorňuje Centrum dopravního výzkumu. Konkrétně: Z celkového počtu 58 v noci usmrcených chodů, viníci nechali za sebou bez povšimnutí šest obětí! A roste i počet těžce zraněných, od kterých viníci ujedou.
Více než polovina obětí na dálnicích
I noční dálnice mohou být smrtelně nebezpečné. Vloni na nich zahynulo 58 procent z celkového počtu obětí právě po setmění.
“Zahraniční výzkumy prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Řidiči hůře odhadují průběh silnice, dostatečně si neuvědomují zhoršenou viditelnost možných překážek. Na rozdíl od jízdy na mokré či namrzlé silnici neradi mění svůj způsob jízdy, který volí za nesnížené viditelnosti. Přitom si často neuvědomují, že například po přepnutí dálkových světel na potkávací se výrazně zhoršuje dohled. A to platí i pro jízdu po dálnici,“ vysvětluj Budský. S velkým odstupem následují silnice I. třídy (37 % obětí v noci), místní komunikace (29 %), silnice III. třídy (28 %) a II. třídy (18 %).
Nejhorší jsou střední Čechy a jižní Morava
Nejvíce lidí zemřelo při nočních nehodách ve Středočeském kraji, konkrétně to bylo 37. S velkým odstupem následují kraje Moravskoslezský (23) a Jihomoravský (22). Naopak nejméně to bylo v kraji Libereckém, kde se jednalo o jediný případ, dále pak na Karlovarsku a Královéhradecku (shodně po 4 mrtvých).
Nejvyšší podíl mrtvých při nehodách v noci na celkovém počtu obětí nehod ale vykazují statistiky v Jihomoravském kraji, kde to bylo 45 procent. V těsném závěsu následuje kraj Moravskoslezsdký se 43 procenty. Naopak suverénně nejméně to bylo na Liberecku.
