Limuzína

Zeman dostal k narozeninám Superb. Jaké káry vozily jeho předchůdce?

Modernizovaná Škoda Superb je novým přírůstkem do prezidentské garáže. Miloš Zeman si nový služební vůz převzal v Lánech v den svých 75. narozenin. V jakých autech se vozili předchozí čeští a českoslovenští prezidenti?

Miloš Zeman je věrný české značce. Škoda Superb druhé generace ho začala vozit krátce po jeho nástupu do funkce v roce 2013, brzy ji vystřídala modernizované verze. V červnu 2015 se pak Zeman stal vůbec prvním uživatelem trojkového Superbu. Vlajkovou loď mladoboleslavské automobilky v černé perleťové barvě a v nejvyšším stupni výbavy Laurin & Klement poháněl benzinový přeplňovaný motor 2.0 TSI s výkonem 206 kW v kombinaci s převodovkou DSG a pohonem všech kol. V prezidentské výbavě jsou navíc i držáky na standartu, majáčky a vysílačka.

Zdroj: Profimedia

Od loňska je v hradních garážích také SUV Škoda Kodiaq, u kterého si prezident pochvaluje hlavně snazší nastupování. Na oficiální akce ale přece jen hlava státu potřebuje limuzínu. Třetí generace Superbu nedávno prošla modernizací a nejnovější verze tak nesmí v prezidentských službách chybět.

Škoda Auto Superb do služeb Hradu zapůjčuje, po roce ho vždy vymění za nový. Takže ten současný je už osmý v pořadí, který bude Zeman využívat. Samozřejmostí je nejvyšší výbava Laurin & Klement, pod kapotou je nejsilnější současný benzínový motor 2,0 TSI s výkonem 200 kW. Cena auta se pohybuje kolem 1,3 milionu korun. Na přání ochranné služby byla nová prezidentská limuzína dovybavena skrytým výstražným zařízením s majákem, kamerovým systémem a vysílačkou.

Související obsah

Během více než sta let se na Pražském hradě vystřídala pěkná řádka prezidentských vozů včetně mercedesů a BMW či ruských ZILů a GAZů. Prohlédněte si je na následujících stránkách:

Prezidentskou limuzínou číslo jedna byla pragovka. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1919 dostal luxusní čtyřválec Praga Grand. Model z roku 1916 pak vyměnil za novější, který už měl místo dřevěných loukotí ocelové disky.

Raději než v limuzíně však Masaryk jezdil v otevřeném modelu Grandu, takzvaném faetonu. Ten si kvůli jednoduché korbě vysloužil přezdívku "necky". V "neckách" jezdil prezident dlouho, vystřídal několik provedení od toho původního, který se vyráběl od roku 1912, až po modernější "géčko" z dvacátých let.

Související obsah

Od roku 1926 měl Masaryk i šestiválcovou limuzínu Škoda Hispano-Suiza. Plzeňská Škodovka pořídila licenci na tento španělsko-francouzský luxusní vůz v roce 1924, tedy rok před tím, než koupila mladoboleslavskou automobilku Laurin & Klement.

Zdroj: Škoda Auto

Masaryka vozil hned první vůz z celé série, nejspíš se ale nedochoval. Šlo o skutečně luxusní auta, jejichž cena se vyrovnala i rollsům. Cena podvozku s motorem byla 140 000 korun, limuzína pro prezidentskou kancelář stála dvojnásobek. Limuzína sloužila Masarykovi devět let od roku 1926, tedy souběžně s pragovkami.

V roce 1935 přibyla do prezidentského vozového parku obří dvanáctiválcová Tatra 80 s výkonem 90 kW. Landauletem, tedy vozem, který měl v zadní části shrnovací střechu, jezdil Masaryk i po odchodu z funkce.

Jinou Tatru 80 pak využíval i jeho nástupce Edvard Beneš. Později jezdil ve slabší limuzíně Tatra 70 A a také v na míru postaveném pancéřovaném vozu Praga Golden. Obě auta pak za protektorátu převzal Emil Hácha, který navíc přímo od Adolfa Hitlera “vyfasoval” pancéřovaný osmiválec MercedesBenz 770.

Benešovi se v britském exilu zalíbily vozy Daimler Motor Company (předchůdce Jaguaru), po válce tak i v Československu využíval model DE36.

První komunistický prezident Československa Klement Gottwald si britský vůz po Benešovi nechal a vozil se v něm i na vojenských přehlídkách. Západní původ auta režimu nevoněl, ale Gottwald se auta nechtěl úplně zbavit. Znárodněná Karosa ve Vysokém Mýtě proto dostala za úkol vůz přestrojit tak, aby už nebyl poznat. Daimler v roce 1952 tak dostal úplněnovou novou "československou" karoserii.

Gottwald pak přece jen přešel k východnímu stylu. Občas se vozil v šestilitrové osmiválcové limuzíně od sovětskéh ZISu (Zavod imeni Stalina), později ZILu (Zavod imeni Lichačeva). Vzorem pro luxusní limuzínu byl americký Packard Super Eight, který Josefu Vissarionoviči Stalinovi věnoval za války americký prezident Franklin Delano Roosevelt.

ZIS 110 se vyráběl jako sedan nebo čtyřdveřový kabriolet, ve kterém jezdil i Gottwaldův zeť, ministr národní obrany Alexej Čepička a také pozdější prezident Antonín Zápotocký.

Zdroj: Profimedia

To už ale byly v prezidentských garážích i pancéřované luxusní speciály Škoda VOS (vládní osobní speciál). Škodovka je vyráběla mezi lety 1948 a 1953 ve spolupráci s Karosou. Vzniklo zhruba 100 kusů v různých modifikacích. Obří prodloužený sedan měřil 5,7 metru, s nejsilnějším pancířem, půlcentimetrovými neprůstřelnými skly a šestiválcem o výkonu 110 kW vážil skoro 4,5 tuny. Tomu odpovídala i spotřeba 29 litrů na 100 km.

Související obsah

Komunističtí prezidenti se při pořizování dalších aut inspirovali v Kremlu. Zápotocký a po něm i Antonín Novotný jezdili v téměř šestimetrové dvoutunové limuzíně GAZ 12-ZIM, kterou vyráběla sovětská automobilka Gorkovskij Avtomobilnyj Zavod. Ta vznikla na přelomu 20. a 30 let minulého století v Nižném Novgorodu (později Gorkij) ještě ve spolupráci s americkým Fordem.

Zdroj: Profimedia

Inspirace tehdejšími americkými kárami je na první pohled vidět. Auto vybavené plyšovými lavicemi ale mělo pod kapotou šestiválec z nákladního GAZu 51 s výkonem vytladěným na 60 kW.

Dalším autem tehdejších papalášů byl ZIL 111 opět připomínající americké koráby z 50. let se spoustou chromu. Módní design ale vznikal výhradně v Sovětském svazu. Interiéry byly vybaveny kůží nejvyšší kvality, hustým vlasovým kobercem a leštěným dřevem. Ventilaci i topení bylo možné ovládat zezadu, vznikly dokonce verze s klimatizací. Okna měla elektrické ovládání a ta přední i automatické rozmrazování. Limuzínu poháněl šestilitrový osmiválec s výkonem 150 kW spojený s automatickou převodovkou.

Zdroj: Profimedia

Ludvík Svoboda si na přelomu 60. a 70. let minulého století oblíbil další sovětskou limuzínu GAZ M13-Čajka se siluetou racka na přední masce. Gustáv Husák pak modernější vozy ZIL 114 a 115 s osmiválcem o objemu 7 a 7,7 litru a výkonem 221 a 232 kW.

Zdroj: Profimedia

Za Svobody doplnily vládní flotilu i legendární papalášské Tatry 603. Elegantní aerodynamickou “šestsettrojku” vyráběl národní podnik Tatra Kopřivnice v letech 1955 až 1975. Byla poháněna vzduchem chlazeným osmiválcem s objemem 2,5 litru, umístěným za zadní nápravou. U prvních typů byl výkon 73 kW, u posledních verzí 77 kW.

Zdroj: Profimedia

Druhou generaci 603 vystřídala limuzína vyšší střední třídy Tatra 613, kterou v Kopřivnici vyráběli od roku 1974 až do roku 1995. Prostorný pohodlný koráb jezdil s karburátorovým motorem (objemu 3,5 litru, výkon 125 kW) až 190 km/h. Pozdější výkonnější modely zvládly dokonce 230 km/h.

Václav Havel po revoluci papalášské Tatry 613 odmítl. A nechtěl ani černá auta. Chvíli jezdil v tmavě zeleném Renaultu 21 TSE, který dostal od portugalského prezidenta Maria Soarese.

Hrad si pak nechal dovézt z Mnichova limuzíny BMW v červené (vínové), bílé a modré barvě, které vybíral známý výtvarník a také někdejší automobilový závodník Theodor Pištěk, aby prezentovaly trikolóru a národní hrdost. Havel postupně přesedl do tmavě modrého prodlouženého BMW 735 iLA, BMW 750i a Mercedesu 600 SEL. Mercedesům pak dlouho zůstal věrný. Většinou se nenechával vozit na zadních sedadlech, ale vpředu jako spolujezdec. A velmi rád auta i řídil.

Zdroj: Profimedia

V roce 1997 si den před svatbou s herečkou Dagmar Veškrnovou pořídil jako soukromý vůz tmavě modrou Lancii Kappa:

Související obsah

Václav Klaus se v prezidentské funkci snažil propagovat mladoboleslavskou Škodovku, v roce 2003 si vybral první generaci Superbu v černé metalíze a černé kůži s motorem 2.8 V6 o výkonu 142 kW. Hrad pořídil i druhou generaci Superbu, ale Klaus na rozdíl od Zemana u škodovek nevydržel. Spíš jezdil v limuzíně Audi A8. Prohlásil o ní, že přece jen trochu méně drncá.

Zdroj: Profimedia

Černé Audi mělo pod kapotou osmiválec s objemem 4,2 litru a výkonem 246 kW. Kromě koženého interiéru dostalo i další extra výbavu, například senzory tlaku v pneumatikách, vyhřívané přední sklo a samozřejmě i držáky na vlaječky a policejní vysílačku s anténou.

Zdroj: Profimedia

Několik někdejších prezidentských vozů je v současnosti k vidění v Národním technickém muzeu v Praze.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Důležité Události