Každé auto má hned na několika místech vyraženou kombinaci písmen a číslic. Z čísla VIN (Vehicle Identificiaton Number) dokážete o autě zjistit spoustu věcí, je to v podstatě takový rodný list vozidla. Podívejte se, co z něj vyčíst a jak ho ověřit.
Jak zjistit co nejvíc informací o autě? Ledacos napoví už registrační značka. Kromě toho, že většinou zjistíte, v jakém kraji je registrované (kromě značek na přání, pochopitelně), můžete z "espézetky" odhalit i druh vozidla, o který se jedná (osobní, nákladní, motocykl apod.), tovární značku, pojišťovnu/instituci, u které je sjednáno povinné ručení, a dobu trvání pojištění včetně historie.
Stačí registrační značku například do vyhledávače Informačního střediska pro poškozené u České kanceláře pojistitelů - ZDE.
Další a mnohem podrobnější informace o vozidle zjistíte podle jeho unikátního VIN čísla, které slouží k jeho spolehlivé a jednoznačné identifikaci.
Kód bývá vyražen na speciální samolepce nebo typovém štítku, a to na více místech vozidla, z nichž některá jsou záměrně hůře přístupná, aby se v co největší největší míře zamezilo padělání. Celkově se odhaduje, že VIN se v autě dá najít až na šestnácti místech.
U osobních aut VIN nejčastěji najdete vpravo dole za předním sklem, v motorovém prostoru, na B sloupku, v prostoru spolujezdce pod podlahou, na dílenských nálepkách, na důležitých bezpečnostních prvcích, jako je ABS systém, a bývá i součástí čárkovanou kódu v zavazadlovém prostoru.
VIN se skládá ze 17 znaků, které tvoří unifikovaný kód. Lze z něj dešifrovat, ve které zemi bylo auto vyrobené, jaký má obsah motoru, barvu nebo kolik je v něm míst k sezení. Před koupí ojetého vozu si můžete dohledat jeho servisní historii, rozsah předchozích poškození, záznamy z STK a také si ověřit, zda byl vůz kradený nebo poskládán z různých kusů.
Některé informace jsou na specializovaných portálech k dispozici zdarma, kompletní historii lze získat většinou za poplatek. Vyhledávat podle VIN lze například na portálech vindecoder.eu, cardetect.cz, vincheck.cz nebo zkontrolujsiauto.cz. Za informace ale nikdo stoprocentně neručí - občas údaje nebývají kompletní, záznamy mohou být staré... Takovému autu je pak třeba věnovat zvýšenou pozornost.
Auta se identifikačním číslem označují už od poloviny minulého století, ale až od roku 1981 má VIN jednotný formát podle mezinárodní směrnice. Kromě osobních aut mají VIN i nákladní vozy, autobusy nebo motorky.
Co znamenají písmena a číslice VIN
Výrobce vozidla - první tři znaky (WMI)
První tři znaky představují identifikaci výrobce WMI (World Manufacturer Identifier).
První znak určuje region, ve kterém výrobce působí, druhý znak pak upřesňuje stát či sídlo automobilky. Třetí znak v pořadí je variabilní.
První písmena A až H jsou určena pro auta vyrobená v Africe, J až R v Asii a S až Z v Evropě. Pro americký kontinent jsou vyhrazena čísla 1 až 5, Austrálie a Oceánie používá čísla 6 a 7 a Jižní Amerika čísla 8 a 0.
Druhý znak se týká konkrétního výrobce v daném státě. Takže napříkad pro Česko jsou vyhrazeny znaky TJ–TP, Spojené království má SA–SM, Francie VF–VR, Švédsko YS–YW, Itálie ZA–ZR a Rusko X3–X0.
Němečtí výrobci používají na prvním místě dvojité písmeno W. Začali ho používat německé automobilky ještě v době, kdy bylo Německo rozděleno na dva státy, Východní a Západní Německo (West Germany).
Například česká automobilka Škoda Auto má přiděleno označení TMB. T označuje místo výroby v Evropě a MB označuje Mladou Boleslav. Tatra používá kód TMT.
U malosériových výrobců (do 500 aut ročně) se jako třetí znak používá 9 a další tři znaky kódu výrobce jsou umístěny na konci VIN na pozicích 13, 14 a 15.
Popis vozidla - dalších 6 znaků (VDS)
Za prvními třemi znaky následuje dalších šest pozic, která tvoří VDS (Vehicle Descriptor Section).
Každý výrobce může mít vlastní systém, z VDS lze každopádně vyčíst informace o konkrétním vozidle: druh karoserie (nejčastěji 4. znak) typ motoru (5. znak), označení modelu (6. znak), typ převodovky, výbavový stupeň apod. (pozice 7 až 8). Pokud výrobce nepoužívá všechny pozice, jsou vyplněny nulami.
V Severní Americe má zvláštní roli číslo, které je ve VIN kódu uvedeno na 9. pozici. To je takzvaná kontrolní číslice. Počítá se podle speciálního vzorečku a jejím úkolem je odhalit chyby a přípdně neplatný VIN. V Evropě se tato číslice jako kontrolní většinou nepoužívá.
Posledních 8 znaků (VIS)
Za uvedeným šestimístným kódem VDS následuje posledních osm znaků známých pod zkráceným názvem VIS (Vehicle Identifier Section). Na desáté pozici je rok výroby, na jedenácté kód továrny a zbytek čísel je pořadové číslo karoserie.
VIN kód je pochopitelně uváděn i na všech dokumentech týkajících se konkrétního auta, na kupní smlouvě, žádosti o přidělení evidenčního čísla, v malém a velkém technickém průkazu, v servisní knížce nebo v pojistné smlouvě. VIN se vždy kontroluje při technické nebo evidenční kontrole.
