Víme to všichni: telefony, navigace a další vedlejší činnosti za volantem odvádějí pozornost od řízení. Přesto většina řidičů podléhá iluzi, že při jízdě dokáže v pohodě zvládnout víc věcí najednou. Experti se proto pokusili ukázat skutečné důsledky několika vteřin nepozornosti - měřili, jak různé činnosti řidiče vyruší a co se může stát v reálném provozu pokud, šofér sáhne nejen po telefonu, ale třeba po láhvi s pitím nebo podá dítěti dozadu kapesník.
Pětačtyřicet řidičů ve věku od 20 do 35 let postupně usedlo za volant na třech testovacích okruzích. Netušili, co se ve skutečnosti bude dít. Experti jim řekli, že jde jen o to, aby zajeli několik kol stejnou nebo podobnou rychlostí a aby se přesně řídili dopravním značením.
Po prvním kole ale přišly překvapivé úkoly - řidičům se z vysílačky začaly ozývat pokyny, které museli neprodleně plnit. A kromě povelů se na trase občas objevila i nečekaná simulovaná překážka.
Tak vypadal test, který letos zorganizovali experti rakouského a německého autoklubu ADAC a ÖAMTC. Cílem bylo zjistit v reálných podmínkách, jak moc řidiče rozptylují nejběžnější činnosti, které za volantem při jízdě dělají.
A tak "testovací jezdci" museli například na telefonu přečíst zprávu a odpovědět na ni, museli za jízdy zadat adresu do navigace, vyndat z přihrádky u spolujezdce balíček kapesníků, jeden z nich podat dozadu a balíček odložit na sedadlo, nebo vyjmout láhev s vodou z bočních dveří, otevřít ji, napít se, znovu ji zavřít a vrátit do schránky ve dveřích.
"Dokázali jsme, že rušivé aktivity vedou k masivním chybám v řízení, i když je za volantem zkušený člověk. Devět z deseti řidičů se na trati srazilo s nečekanou překážkou a více než třetina testovaných alespoň jednou přejela středovou čáru - v reálném provozu by se dostali do protisměru na dobu 3,5 až 4 sekund,“ popsala dopravní psycholožka ÖAMTC Marion Seidenbergerová. Následkem by velmi pravděpodobně byla vážná nehoda…
Přitom samotní řidiči si nepřipouštěli, že by udělali tak závažné chyby. Přehmaty způsobené krátkodobou nepozorností se jim zdály banální. "Naše testované subjekty se často hodnotily lépe, než ve skutečnosti byly. I chybná interpretace jejich vlastního výkonu může vést k nebezpečným nehodám,“ dodal psycholožka. Mnoho řidičů totiž podle ní podléhá mýtu o multitaskingu, tedy iluzi, že mají situaci pod kontrolou.
V silničním provozu je přitom přibližně 90 % příslušných informací vnímáno očima. Pokud je zrak odvrácený od silnice, nelze včas zaznamenat kritické situace. Přecenění vlastních schopností a nepozornost jsou pořád nejčastější příčiny nehod.
Hrozivé výsledky
Experti reakce řidičů přesně měřili, aby mohli ukázat, jak vážné mohou být následky pár vteřin nepozornosti. A ukázalo se, že mohou být skutečně děsivé - co se asi tak může stát, když pojedeme desítky metrů poslepu nebo dokonce v protisměru?!
Vůbec nejbezpečnějším úkolem se ukázalo obsluhování navigace, tedy činnost, která není nijak upravena zákony a každý řidič ji může za jízdy běžně provádět. A často ji taky provádí. Podívejte se na výsledky jednotlivých úkolů:
Úkol s kapesníkem
Během úkolu s kapesníkem dvě třetiny řidičů přejely do protisměru, a to na 1,5 až 2,6 sekundy. Zrak řidiči odvrátili od silnice v průměru na tři sekundy, takže v rychlosti 40 km/h ujeli kolem 35 metrů poslepu! Při rychlosti 90 km/h by ujeli 75 metrů, aniž věděli, co se vpředu na silnici děje.
Úkol s pitím
Podobný čas omezené pozornosti si vyžádal i úkol s pitím a 82 % řidičů při něm 80 až 100 metrů vůbec nedrželo volant v ruce. Většina alespoň zpomalila, ale i tak se řada z nich na chvíli dostala do protisměru, při průměrné rychlosti 60 km/h tam ujeli vzdálenost kolem 22 metrů.
Odepisování na SMS
Dalším úkolem bylo sebrat smartphone ze sedadla spolujezdce, přečíst zprávu na WhatsApp a odpovědět na ni. V tu chvíli byli řidiči velmi neklidní - styl a rychlost jejich jízdy se hodně různil. Každopádně každý během čtení a odepisování odvrátil zrak od vozovky k telefonu průměrně 14krát (někteří až 25krát), což znamenalo 140 metrů jízdy naslepo. Zhruba třetina řidičů dokonce na 3,5 až 4 sekundy vyjela na dvouproudé silnici do protisměru. Jeden z testovaných byl v protisměru dokonce dlouhých 10 sekund.
Zadávání do navigace
Naťukat za jízdy do navigace název ulice se ukázalo jako vůbec nejnebezpečnější úkol. Před vůz byl v tu chvíli vhozen předmět (nebo vystřelila automatická tréninková překážka ze země), aby experti autoklubů simulovali například vstup člověka do vozovky. Výsledek: 87 % šoférů do překážky nabouralo v průměrné rychlosti 43 km/h a jen necelá třetina začala adekvátně intenzivně brzdit. Včas zastavit však dokázalo jen 10 % řidičů.
"Jedna testovaná osoba si překážky ani nevšimla a bez brzdění do ní narazila," podotkl šéf centra techniky jízdy ÖAMTC Georg Scheiblauer. Řidiči během zadávání adresy odvrátili zrak k navigaci průměrně čtyřikrát, celkově však na víc než šest sekund, což v průměru odpovídalo více než 100 metrům "slepé jízdy".
Také odborníci českého autoklubu ÚAMK upozorňují, že právě navigace je jedním z největších "nepřátel" rozptylujících řidiče za jízdy. A nebezpečná mohou být i další elektronická zařízení a infotainmenty přímo nainstalované v moderních autech.
"Používání řady elektronických zařízení nainstalovaných z výroby v automobilu, může zaměstnat řidiče více, než si vůbec řidiči připouštějí. Dotyková obrazovka je toho všeho centrem," upozorňuje opakovaně ÚAMK a přidává srovnání:
Malé množství alkoholu v krvi prodlužuje reakční dobu o 12 %
Lehká droga prodlužuje reakční dobu o 21 %
Android Auto či Apple CarPlay prodlužují reakční dobu o 30 %, respektive 36 %
Ladění rádia nebo hledání v navigaci na dotykovém displeji prodlužuje reakční dobu až o 57 %
"Kvůli o půl sekundy prodloužené reakční době při městské rychlosti ujedete dlouhých 7 metrů. Tedy v případě fiktivní situace před přechodem plných lidí nezastaví řidič před ním, ale až za ním. Následky mohou být katastrofální," upozorňuje ÚAMK na závěry britské bezpečnostní organizace IAM RoadSmart.
"Existuje jen velmi malé povědomí o tom, jak nebezpečné jsou různé fáze rozptýlení. Podceňuje to každý, nejen začínající řidiči. Mnoho lidí si myslí, že řízení automobilu je intuitivní. Ano, může být, ale pouze pokud se nestane nic nepředvídaného,“ varuje i rakouský expert Georg Scheiblauer.
"O možných následcích není třeba nikoho přesvědčovat. Přesto asi každý z nás takové situace zažívá téměř každý den, když vidíme řidiče, kteří píší SMS za volantem, otáčejí se dozadu, cosi loví v autě a podobně," dodává ÚAMK.
