Slovenská vláda uvažuje o zastropování cen benzínu a nafty. Po stejném opatření volá i mnoho Čechů, důsledky ale mohou být nepříjemné. Petrolejové společnosti působící na Slovensku totiž varují, že po zastropování cen by se mohlo stát, že pohonné hmoty budou na příděl.
O zastropování cen se na Slovensku teprve jedná, je to navíc pouze jedna z variant, která se zvažuje. "Myslím si, že jednání mezi ministerstvem financí a společností MOL probíhají. Uvidíme, jaký bude výsledek. Očekávám pozitivní výsledek buď u zastropování cen, nebo u kompenzací pro ty, kteří to nejvíce potřebují," řekl pro televizi Markíza slovenský ministr sociálních věcí Milan Krajniak.
Maximální částka za litr nafty a benzínu zatím v debatách nepadla. A ne všichni z vládní koalice návrh vítají. Zastropování cen je opatření, po kterém volá i mnoho českých občanů. A to včetně některých politiků. "Kdy chce vláda zastropovat ceny pohonných hmot? Až budou stát 100 Kč za litr?" spílala kabinetu Petra Fialy (ODS) na začátku března poslankyně SPD Karla Maříková.
Pokud se ale na Slovensku podaří schválit toto opatření, mohou toho tamní obyvatelé brzy litovat. Slovenská asociace palivového průmyslu a obchodu (SAPPO), která sdružuje petrolejové společnosti působící na Slovensku, varuje, že zastropování cen může mít opačný efekt, než si lidé přejí. Místo toho, aby byl benzín dostupnější, bude nedostatkovým zbožím.
"Zastropování cen, jak nám ukazují příklady z jiných zemí, deformuje trh. Stát se zároveň vystavuje riziku žalob ze strany provozovatelů čerpacích stanic. To se může projevit omezením konkurence, pravděpodobně způsobit výpadek paliv na slovenském trhu a tankování na příděl," upozorňuje výkonná ředitelka SAPPO Zuzana Oprchalová.
Populární řešení vysokých cen pohonných hmot si vybralo ve státech, které ho již aplikovaly do praxe, svou daň. Například v Maďarsku jsou zastropované ceny už od loňského roku, přičemž opatření bylo zatím prodlouženo až do letošního července. Litr benzínu a nafty tam stojí zhruba 31 korun.
Čerpacím stanicím to ale působí velké problémy, některé z nich už zkrachovaly. Podobnou situaci řešili i prodejci v Belgii, kde jsou také stanovené maximální ceny pohonných hmot. V zemi to platí již dlouho, situace na jaře ale donutila tamní prodejce volat po zrušení cenového stropu. Čerpací stanice se totiž ocitly ve stavu, kdy místo zisku prodávaly pohonné hmoty se ztrátou. Zhruba stovka z nich tak v březnu přestala palivo zcela prodávat. V roce 2020 bylo v Belgii asi 3 100 benzinek.
V Česku zatím nic takového nehrozí. Zastropování cen vyloučil jak premiér Petr Fiala (ODS), tak ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). "Je to plošný druh opatření, což dlouhodobě nepodporuji. A je třeba promyslet, zda to pomůže současnou situaci vyřešit, nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny. A v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen," vysvětlil Síkela, proč je proti.
To, že takové opatření stále není ve hře, potvrdil i mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. "Zastropování cen vůbec nezvažujeme, jednali jsme pouze o zastropování marží," řekl. Ministerstvo ve čtvrtek zveřejnilo výsledky kontrol, které ukázaly, že v dubnu marže klesly.
"Konečná cena na pumpách pro řidiče v dubnu bohužel klesla jen velmi mírně. Od května jsme rozšířili naši cenovou kontrolu i na distributory. Především abychom zajistili, že řidiči od června při tankování pocítí snížení spotřební daně o korunu padesát," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Tento týden Senát schválil snížení spotřební daně z pohonných hmot:
