Vysoké ceny pohonných hmot trápí obyvatele států napříč celým světem. Řada zemí proto zavádí opatření, která mají za cíl držet ceny na uzdě, a ulehčit tak běžným lidem. V pondělí o regulaci rozhodla i slovinská vláda, která ceny benzínu a nafty zastropovala. V Česku takové opatření zatím není ve hře.
Ve Slovinsku budou ceny pohonných hmot od úterý po dobu 30 dní zastropované, rozhodla v pondělí tamní vláda. Maximální cena za litr benzínu je 1,50 eura, tedy zhruba 37 korun, a za litr nafty 1,54 eura, což vychází na 38 korun. "Cílem je uklidnit situaci na trhu s pohonnými hmotami," řekl novinářům slovinský ministr hospodářského rozvoje Zdravko Počivalšek.
Slovinsko není jedinou zemí, která sáhla po zastropování cen pohonných hmot. Podobné opatření platí i v Srbsku, kde bylo minulý týden prodlouženo. Každý pátek se podle vývoje na trhu cenový strop aktualizuje, aktuálně činí maximální cena za litr benzínu 37,24 koruny a za naftu 39,67 koruny.
V Maďarsku byly ceny zastropované už na podzim, a to částkou 480 forintů za benzín i naftu, což podle aktuálního kurzu vychází na zhruba 32 korun. Původně mělo být opatření na tři měsíce, v únoru ho však vláda prodloužila až do května.
Maximální ceny pohonných hmot jsou zákonem stanovené i v Belgii, kde ale probíhají jednání mezi ministerstvy. Ta se snaží nalézt řešení, aby situaci usnadnila jak pro spotřebitele, tak i pro čerpací stanice. Minulý týden zhruba stovka z nich přestala prodávat pohonné hmoty. Kvůli cenovému stropu se totiž stanice dostávají do situace, kdy musí prodávat levněji, než nakupují, a hrozí jim tak ztráty.
Dalším řešením, po kterém řada států sáhla, je snížení daní. K tomu se nově uchýlilo například Irsko, které snížilo spotřební daň o 20 centů za litr u benzínu a o 15 centů za litr u nafty. Opatření platí až do konce srpna. U 60litrové nádrže se sníží náklady o 12 eur (necelých 300 korun) v případě benzínu a 9 eur v případě nafty (zhruba 220 korun).
V Polsku, kam jezdí výhodně tankovat i mnozí Češi, je už od února snížena DPH u pohonných hmot z původních 23 na 8 procent. V Portugalsku byla daň snížena už na podzim, a to o dva centy za litr benzínu a jeden cent za litr nafty.
O snížení DPH u pohonných hmot se jedná i na Slovensku. Podle představitelů vlády je toto rozhodnutí na stole, píše web tvnoviny.sk. Nejen v Evropě se vlády snaží svým občanům ulehčit. Spotřební daň u nafty a benzínu snižuje od půlnoci na úterý i Nový Zéland, kde budou zároveň i nižší poplatky za užívání silnic a od dubna i o polovinu levnější MHD.
V Japonsku se zase vydali cestou dotací, jejichž maximální částka byla zvýšena na 25 jenů za litr, tedy necelých 5 korun. Ve Francii schválili slevu 15 centů (necelé 4 koruny) za litr nafty i benzínu, opatření bude platit od 1. dubna na čtyři měsíce.
Česká vláda minulý týden rozhodla o konci povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun. "Musíme nejen rychle něco udělat s tou cenou, ale také zvážit dopady našich rozhodnutí. Abychom za tři dny zase nečelili nějakému jinému problému," vysvětlil minulý týden premiér Petr Fiala (ODS).
Ve hře tak zatím není ani zastropování cen, ani snížení DPH u pohonných hmot. "Zastropování cen je plošný druh opatření, což dlouhodobě nepodporuji, a je třeba promyslet, zda to pomůže současnou situaci vyřešit. Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny, a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen," vyjádřil se ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Od pondělí vláda zavedla plošné kontroly čerpacích stanic kvůli maržím. "Jestli vám někdo během dne dvakrát navýší cenu pohonných hmot, ale vy víte, že nakupoval den předtím, tak tam není žádný ekonomický důvod v ceně ropy nebo ropných produktů na mezinárodním trhu, on jenom zvyšuje marži. A to musíme tvrdě hlídat," řekl v neděli Fiala ve vysílání CNN Prima News.
Více ke kontrolám se dozvíte v reportáži:
