Nepoužívání nebo neznalost pravidla zipu stále patří mezi největší nešvary a zlozvyky na českých silnicích. Přitom zipování není zas tak složité, stačí se držet pár základních pravidel. Dobře, stručně a při tom jasně je shrnuje i krátké názorné video, které zveřejnila Toyota ČR. To video by měli vidět všichni.
Když před časem opravovali frekventovanou silnici u Tančícího domu v centru Prahy, museli silničáři zavřít pravý pruh dvouproudé komunikace. A opět se naplno ukázalo, že čeští řidiči prostě zip neumí. Někteří se z uzavřeného pruhu do toho průběžného řadili daleko před zúžením, jiní těsně před ním a pár expertů dokonce přímo v přeplněné křižovatce, na které Jiráskův most směrem od Smíchova ústí do Resslovy ulice a kříží se s Rašínovým nábřežím.
Na už tak přetížené křižovatce okamžitě vznikaly kolony a velmi často nebyla průjezdná ani z jednoho směru.
Je to jen příklad, podobných míst je po Česku spousta. Ať už je zúžení vynucené opravou nebo je stálou součástí komunikace, mnozí řidiči se v takových situacích prostě neumí zachovat správně a často sami vytvářejí zbytečné zácpy.
Pravidlo zipu je pro řadu šoférů z nějakých důvodů nepochopitelné nebo nepochopené, přestože je celkem jednoduché. Podívejte se na úvodní video, které zveřejnila Toyota ČR v rámci seriálu Etiketa na silnicích - v necelých 30 vteřinách je vysvětleno vše podstatné.
Pravidlo v podstatě říká, že do místa, kde se dva pruhy sbíhají v jeden, by měli motoristé přijíždět v obou pruzích. Teprve před místem zúžení by se měli řidiči zařadit do průběžného jízdního pruhu. V praxi ale často vídáme, že řidiči v místech zúžení využívají pouze jeden jízdní pruh a ten, který končí, je prázdný.
Chyba! Předčasné zařazování je nešvar. Aby se netvořily velké kolony je důležité využívat obou jízdních pruhů po celé jejich délce a teprve těsně před místem zúžení se obezřetně zařadit! To znamená až na konci zavřeného pruhu.
Druhá zásadní věc je plynulost - vytváření dostatečných rozestupů a srovnání rychlostí (zpomalení) v obou pruzích tak, aby se auta z končícího pruhu mohla v pohodě zařadit bez zastavování! Každé zastavení totiž násobně prodlužuje kolonu v obou pruzích.
Stačí ale jeden řidič, který tyto dvě zásady nepochopí nebo nedodrží a zip se totálně rozpadá.
Jak to vypadá v praxi? Buď se někteří řidiči z končícího pruhu cpou do toho průběžného mnohem dříve, než mají, a nebo je šoféři v průběžném pruhu trestají tím, že je prostě mezi sebe ve zúžení nepustí. A najdou se i tací, kteří se do zúžení ženou šílenou rychlostí, jen aby v koloně předjeli dvě tři auta… No a pak se před v kritickém místě zastavuje, troubí, vzteká, hrozí a rozhazuje rukama.
Pravidlo, díky kterému by měla být využita maximální kapacita silnice ve všech jízdních pruzích, je určeno ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
Platí všude, kde řidič nemůže jet dál ve svém jízdním pruhu a je zřejmé, který pruh je průběžný. Jedná se tedy o situaci snížení počtu jízdních pruhů, místo dopravní uzavírky a omezení nebo i místo dopravní nehody. Na takových místech často bývá informativní značka, která na pravidlo zipování upozorňuje. Ta k tomu ale není vůbec nutná, mělo by jít o automatický zvyk a ohleduplnost.
Pravidlo platí vždy, pokud se snižuje počet jízdních pruhů a současně je zřejmé, který pruh je nadále průběžný.Tedy i v místech, kde na to řidič nemusí být přímo upozorněn dopravní značkou.
"Řidiči by měli do místa, kde se dva pruhy sbíhají v jeden, přijíždět v obou pruzích (souběžná jízda). Až před místech zúžení by se měli řidiči zařadit do průběžného jízdního pruhu způsobem střídavým. Je tedy důležité užívat obou jízdních pruhů po celé jejich délce a až před samotným místem zúžení se obezřetně zařadit. Jedním z omylů a chybného pochopení pravidla je, že řidič se zařadí mezi vozidla v průběžném pruhu velmi brzy, kdy pruh následně končící je bez vozidel a tedy nelze hovořit o souběžné jízdě," popisuje i Policie ČR.
Naopak pravidlo zipu nelze uplatnit například v situaci, kdy jeden pruh pokračuje rovně a vedlejší je odbočovací – nelze souběžnou jízdou užít odbočovací a zařadit se do kolony v rovném pruhu.
I to je na českých silnicích vidět docela často - někdo "vyčůraně" využívá odpbočovací pruh k předjíždění kolony a cpe se před ně až na konci svého odbočovacího pruhu, čímž většinou blokuje auta, která jedou za ním a skutečně chtějí odbočit.
A řidiči stojící koloně obvykle odmítají takového "chytráka" pustit. Jak by to tedy mělo být správně?
Zip je uplatnitelný i v případě, kdy se průběžný pruh stává odbočujícím. Jen se do odbočovacího nesmí vjet a projet ho až na konce, ale začít se zařazovat až těsně před jeho začátkem, což bývá zřetelně označována dopravní značkou, někdy i doplněno vodorovným dopravním značením.
Nejlépe tedy v okamžiku, kdy končí přerušovaná čára a pruhy oddělí čára plná. V tu chvíli totiž daný pruh přestává být průběžný, ale je z něj odbočovací.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích (§12) pravidlo zipu definuje takto:
"Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu."
A doplňuje:
"Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu."
Zdroj:
Bezpečné cesty
