V evropských automobilkách trvá vývoj nového auta přibližně pět až sedm let. Čínské Xiaomi dokázalo vyvinout elektromobil za necelé čtyři roky a dnes jich vyrábí každý měsíc asi 20 tisíc. Popularizátor elektromobility a tvůrce YouTube kanálu Electro Dad Jan Staněk i na tomhle příkladu ukazuje, jak je Evropa za Čínou pozadu. A cla to podle něj rozhodně nevyřeší.
Už kolem roku 2010 se v Číně masivně prosazovala elektromobilita, byť se tehdy týkala především elektrokol a elektroskútrů.
"Ve stejné době si Čína uvědomovala, že na poli automobilů se spalovacími motory nemůže ani přes levnou pracovní sílu dohnat vyspělé evropské a japonské automobilky. Protože prostě v začátcích neměla zvládnutý jejich vývoj ani výrobu. Zároveň ale identifikovala svou příležitost stát se světovým lídrem klíčového průmyslu," popisuje český odborník na elektromobilitu a její popularizátor Jan Staněk, který mezi lety 2009 a 2012 v Číně i s rodinou žil a pracoval tam pro českou technologickou firmu.
Sledoval tak masivní čínské investice do oblasti fotovoltaiky i do elektromobilů a baterií. "Ano, Čína tento segment dotovala. Zkrátka se rozhodla, že tohle bude její strategickou průmyslovou oblastí. Souvisejícím cílem bylo snížení znečištění ovzduší ve městech a snížení závislosti země na importu ropy," doplňuje Staněk.
Během několika let Čína převzala otěže, dnes v podstatě diktuje podmínky. A Jan Staněk připomíná, že evropské i japonské automobilky od ní kopírují.
Evropa v problémech
Zároveň zdůrazňuje propastný rozdíl v inovačním cyklu evropských a čínských výrobců. "V evropských automobilkách trvá vývoj nového modelu automobilu přibližně pět až sedm let. Je to cyklus, který zde funguje již řekněme od poloviny minulého století, a nikdo se tomu nediví. Motoristé i akcionáři automobilek to berou jako standardní postup, jehož výsledkem je nový 'dokonalý' automobil," konstatuje Staněk.
Inovační cyklus čínského výrobce popisuje na příkladu známého elektronického gigantu Xiaomi. "Zhruba před čtyřmi lety se značka rozhodla, že vyrobí také elektromobil. Uběhlo něco přes tři roky, Xiaomi začalo dodávat elektromobily na trh a dnes jich vyrábí každý měsíc asi 20 tisíc," říká Staněk.
Že "nováček" Xiaomi nemůže konkurovat mnoha desítkám let vývoje? "Omyl, v říjnu pokořil model Xiaomi SU7 Ultra na Nürburgringu všechny světové výrobce, když zajel historicky nejrychlejší kolo v kategorii čtyřdveřových automobilů," upozorňuje Jan Staněk.
Zmíněný vůz se navíc na čínském trhu prodává v přepočtu za ceny od 700 tisíc korun za základní zadokolku do 2,7 milionu korun za ultra výkonnou třímotorovou verzi disponující 1500 koňmi a 11minutovým nabíjením.
"Bohužel, už víme, že jsme pozadu a čínskému tempu nedokážeme momentálně konkurovat," shrnuje expert na elektromobilitu. "Ale když ne teď, tak kdy?" ptá se.
Generální ředitel Fordu Jim Farley u příležitosti nedávné návštěvy v Číně okomentoval stav zhruba takto: "Nám v elektromobilitě neujel vlak, my stojíme na úplně jiném nádraží."
Například koncern VW se za první tři letošní kvartály zadlužoval každý měsíc průměrně o více něž miliardu eur, jeho dluhy vyrostly na více než 103 miliard eur a ratingová agentura Moody zhoršila výhled Volkswagenu ze "stabilní" na "negativní", což skupině prodraží další financování.
Evropa a další světové trhy mají podle Staňka velký problém a cla na elektrická auta dovezená z Číny tuhle propast nezacelí.
Problematická cla
Zavedení cla je zdůvodňováno mimo jiné spravedlivými tržními principy. A dodatečné clo odstupňované od 7,8 až do 35,3 % má také dát evropskému průmyslu pět let na to, aby uvedl cenově atraktivnější elektromobily.
"Zmíněné uvažování má hned několik háčků. První je ten, že Čína reaguje a zvažuje odvetná opatření, která nesou rysy obchodní války mezi kontinenty. Konkrétně se jedná o zavedení cla na alkohol, maso či mléčné výrobky. Zde je třeba si uvědomit, že pro Evropu je Čína obrovským exportním trhem, a to dokonce stále ještě i v oblasti automobilů," připomíná Staněk.
Ještě v roce 2020 měly západní automobilky na tamním trhu s novými auty cca 60% podíl, vloni to bylo kolem 40 % a na počátku letošního roku prohlásil sebevědomě ředitel čínského koncernu BYD, že do tří let budou mít západní automobilky na tamním trhu podíl pouze 10 %, protože čínští výrobci nabídnou zákazníkům elektromobily levněji než spalovací alternativy.
"Dalším 'ale' je fakt, že Čína je momentálně největším exportérem aut na světě a má obrovskou výrobní nadkapacitu. Takže pokud omezíme příliv tamních elektromobilů do Evropy, Čína se přizpůsobí, zavalí svými auty trhy Asie, Jižní Ameriky, Izraele a dalších zemí a Evropa už tam téměř nic neprodá. To bude dále snižovat ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost našich automobilek," vysvětluje Staněk svůj pohled.
Zavedení cla je vlastně také pobídkou, aby Čína víc investovala do výroby elektromobilů v Evropě a clu se tak vyhnula. To by zároveň vytvořilo nová pracovní místa, která budou patrně v evropském automotive průmyslu ubývat. "Je skutečným cílem donutit Čínu, aby investovala do výroby v Evropě?" nadhazuje další otázku Jan Staněk.
Jenomže se šušká, že Čína nyní tlačí na své výrobce, aby své dosavadní plány na výrobu v zemích, které hlasovaly pro zavedení cla, pozastavily. "Také nelze vyloučit, že si v oslabených evropských automobilkách budou Číňané kupovat větší podíly a tedy vliv. A jestli něco Číňan umí, tak je to efektivně tlačit a dosáhnout svého," podotýká Staněk.
Cla navíc podle něj ve výsledku zaplatí evropští spotřebitelé v cenách elektromobilů. "Takže elektromobily budou v nižších kategoriích déle dražší než výrobně i technologicky složitější spalováky, což v Číně už dávno neplatí. Jestli tím vším pomůžeme opravdu k tomu, aby se evropský automotive průmysl postavil na nohy, musíme zvážit sami," dodává popularizátor elektromobility.
Co říkali na zavedení cla v září ekonomové a zástupci automobilového průmyslu? Podívejte se: