Inzerát
Automobilky řadí zpátečku. Vlastní sliby o elektromobilitě je teď spíš děsí
Ilustrační snímek |
Zdroj: Profimedia
Volkswagen je ve finančích problémech, Audi brzdí s uváděním nových elektromobilů modelů, Porsche chce dál držet spalovací motory. Fiat dokonce vrací na trh benzínovou verzi ikonické "pětistovky". K vlastním ambiciozním zeleným plánům se obrací zády i Ford a naposledy také švédské Volvo. Vypadá to, že do roku 2030 žádná velká elektrická revoluce neproběhne.
Inzerát
Inzerát
Volvo před třemi vyhlásilo cíl prodávat do roku 2030 už jen plně elektrická auta. Teď tento slib bere za své. Automobilka v týdnu uvedla, že i za šest let ještě bude nabízet své modely i s hybridními spalovacími motory.
Ve své zprávě doplnila, že potřebuje vybalancované portfolio. Upravený plán na rok 2030 tak zní: 90 až 100 procent aut plně elektrických nebo plug-in hybridních, až 10 procent mild-hybridních, u kterých elektřina slouží spíš jen jako podpora spalování. Plug-in hybridy mají být rozhodující součástí budoucího růstu a zisku.
Jedním z důkazů aktuální brzdy je i prodloužení života současné druhé generace vlajkového hybridního SUV Volvo XC90. To po modernizaci zatím zůstává v nabídce spolu s novým elektromobilem, který ho měl postupně nahradit.
Související obsah
Volvo ale rozhodně není jedinou automobilkou, která brzdí. Nástup elektromoblity a rozvoj infrastruktury je totiž výrazně pomalejší než se ještě před třemi lety čekalo.
Aktuální čísla ukazují, že prodeje čistě elektrických aut v Evropě padají a automobilky, které do přechodu k baterkám investovaly miliardy, musí rychle přehodnocovat své strategie.
Pád prodejů zčásti způsobilo stažení dotací a vládních pobídek na nákup elektrických aut, výroba elektromobilů je drahá, takže marže automobilek jsou výrazně nižší, navíc silná a levnější čínská konkurence výrazně hýbe dosavadním nastavením trhů.
Například Volkswagen je v takových problémech, že nejspíš bude vůbec poprvé zavírat továrny na domácí půdě.
Související obsah
Šéf celého koncernu VW Oliver Blume řekl, že automobilový průmysl je ve velmi náročné a vážné situaci. A Německo zaostává v konkurenceschopnosti. "Obtížné ekonomické prostředí, noví konkurenti v Evropě a klesající konkurenceschopnost německé ekonomiky znamenají, že automobilka toho musí dělat více a jednat důsledně," vysvětlil Blume tvrdší postup.
EU chce od roku 2035 zcela stopnout prodej naftových a benzínových vozů, plán má být přezkoumáván v roce 2026. Proti elektrickým cílům se opakovaně vyjádřil šéf Renaultu Luca De Meo. Naposledy v červenci v rozhovoru pro francouzský portál Les Echos varoval, že zákazníci nejsou připraveni přejít na auta s bateriovým pohonem, a vyzval k "větší flexibilitě v harmonogramu". Do roku 2030 je podle něj určitě přechod nereálný. "Prodeje nejsou na správné trajektorii," podotkl.
S uváděním dalších elektrických modelů už přibrzdilo Audi a také u Porsche už zpochybnili vlastní plány. Výrobce luxusních sportovních vozů vzkázal, že přechod na elektrická auta trvá déle, než se před pěti lety čekalo a že není pravděpodobné dosáhnout cíle a prodávat do roku 80 procent elektromobilů.
Naopak potvrdil, že i v příštím desetiletí udrží na trhu například stávající SUV Cayenne se spalovacími motory.
Související obsah
Podobné kroky a prohlášení se postupně kupí – obchodní šéf Fordu nedávno pro magazín Autocar uvedl, že jeho vlastní plány stát se od roku 2030 v Evropě výhradně elektrickou značkou jsou "příliš ambiciózní", Fiat v květnu potvrdil, že kvůli nedostatečné poptávce po elektrické verzi vrací do hry spalovací motor u své ikonické "pětistovky" a Mercedes-Benz oznámil, že prodlouží výrobní cyklus jednoho ze svých nejprodávanějších spalovacích vozů.
Generální ředitel Mercedesu Ola Källenius následně doplnil, že společnost bude pokračovat ve výrobě automobilů se spalovacím motorem i v příštím desetiletí.
Japonská Toyota dlouhodobě stojí proti tvrdému přechodu k plně elektrickým autům a prosazuje spíš postupný přechod a vylepšování hybridních technologií. Už v lednu její bývalý šéf Akio Toyoda prohlásil, že elektromobily nikdy nebudou dominovat automobilovému trhu a nepřekročí třetinu celosvětových prodejů.
Podle něj o technologiích pohonných ústrojí rozhodnou zákazníci, nikoliv regulace či politická síla.
V květnu Toyota, Mazda a Subaru společně slíbily, že uvedou na trh menší zážehové motory, které se budou používat společně s hybridní technologií, a zavedou ekologická biopaliva ke snížení emisí. Věří, že se mohou výrazně přiblížit uhlíkové neutralitě, aniž by se spoléhaly výhradně na elektromotory.
Související obsah
Výrobci se teď zaklínají tím, že chtějí být "flexibilnější", i když někteří prý pořád věří, že budoucnost je elektrická, což teď zopakoval i generální ředitel Volvo Cars Jim Rowan. "Je však jasné, že přechod k elektrifikaci nebude lineární a zákazníci a trhy postupují různou rychlostí. Jsme pragmatičtí a flexibilní a zároveň si zachováváme vedoucí pozici v oboru v oblasti elektrifikace a udržitelnosti," dodal.
Brusel chce zvýšit cla na elektromobily z Číny, ekonomové ani výrobci z toho ale nadšení nejsou. Proč? Podívejte se v reportáži:
vak, TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát