Pětibodový bezpečnostní pás vynalezl už v roce 1903 Louis Renault, v roce 1913 byl bezpečnostní pás poprvé použit v letectví, v půlce 20. století se začal více objevovat v autech. Tříbodový pás, se kterým původně přišlo v roce 1959 švédské Volvo, funguje s drobnými inovacemi v podstatě dodnes. Že na něm není nic zvláštního? A víte, k čemu slouží malý plastový knoflík v látce? Anebo zapošitá smyčka, kterou najdete na většině pásů?
Ford před pár lety přišel s nafukovacími pásy na zadní sedadla, Volvo nedávno představilo multiadaptivní pásy, které jsou propojeny s řadu senzorů a umí se přizpůsobit konkrétní dopravní situaci i fyzickým proporcím osoby, jíž mají chránit.
To jsou poměrně velké inovace tradičních bezpečnostních pásů, existují ale i drobná vylepšení, jako je malý plastový knoflíček přicvaknutý kousek nad přezkou. Mnozí to nevědí, ale tento nenápadný dílek plní praktickou funkci.
Dřív se bezpečnostní pásy často motaly, páska sjížděla k zemi, při poutání nešla nahmatat. A právě těmto potížím zmíněný knoflík brání.
Někdy je na pásu jeden, u některých aut dokonce dva. Když je nepoužívaný pás navinutý ve svislé poloze, jistí knoflík jeho přezku v horní části sloupku tak, aby ji cestující, který se chce připoutat, pohodlně nahmatal a dobře na ni dosáhl, aniž by ji lovil u podlahy.
Na zadních sedadlech drží přezku tak, aby nesjela do sedáku. Pás díky plastové zarážce drží tam, kde má být. Nepřekáží ani nepoškozuje vnitřní lak nebo obložení auta.
Pokud vám malý dílek upadne, nezoufejte, můžete si zhruba za padesátikorunu objednat nový na specializovaných e-shopech s náhradními díly a nacvaknout si zarážku na pás zpátky.
U některých výrobců a u novějších aut praktickou funkci knoflíčku supluje zapošitá smyčka na bezpečnostním pásu – další drobná úprava, která se na pásu během let objevila.
Kromě toho, že také umí udržet přezku tam, kde má být, plní však takové poutko i jinou funkci. Kousek látky navíc je na pásu pro zvýšení bezpečnosti. V případě nehody absorbuje část energie a sníží riziko zranění od pásu – když je tlak moc velký, šev se roztrhne, smyčka se roztáhne a pás o kousek prodlouží.
Každý výrobce to má trochu jinak i s ohledem na rozvržení kabiny. V některých autech bývají zkombinované oba prvky – smyčka na zadních sedadlech a u spolujezdce, plastová zarážka u řidiče. Tam totiž někteří výrobci kličku nedávají, pár centimetrů pásu navíc by v případě nehody mohlo vést ke zranění řidiče o volant.
Přínos takzvané smyčky energetického managementu totiž není úplně jednoznačný. Koncern General Motors dokonce na přelomu tisíciletí svolával do servisů některá starší auta, protože smyčka prodlužovala při nehodě pásy tak, že připoutané osoby nemusely udržet.
Automobilky dnes do aut instalují i prvky, které jdou vlastně proti základní funkci této smyčky. Jde o takzvané předpínače bezpečnostních pásů, které se aktivují v případě nehody a pevně utáhnou pásy tak, aby zmenšily vůli a zabránily nadměrnému pohybu připoutaného pasažéra.
Většina aut tak jezdí jak s bezpečnostní smyčkou, tak s předpínačem. Předpínač pásy utáhne a smyčka s bezpečnostními trhacími švy pak případně omezuje sílu utažení. Pro omezení síly se používají i technické pojistky v navíjecím bubnu pásu.