Může kabinový filtr z auta posloužit jako účinná rouška nebo vložka do roušky, která vás ochrání před koronavirem? Podívejte se, co na to říkají vědci z ČVUT a Akademie věd ČT.
Kabinový filtr do auta se dá v servisech nebo přes e-shopy pořídit za něco málo přes stovku. Kvalitní uhlíkový filtr stojí kolem tří až pěti stovek. Na internetu se teď objevují rady a doporučení, jak se dá z takového filtru vyrobit rouška nebo vložka do roušky. Ale může být taková ochrana skutečně účinná? Zeptali jsme se vědců z ČVUT a Akademie věd ČR (AV ČR).
Pylové nebo prachové kabinové filtry jsou běžnou součástí ventilace či klimatizace automobilů, zachytávají částice pronikající přes vedení vzduchu do kabiny aut a zajišťují tak filtraci nasávaného vzduchu.
Existuje ale několik druhů filtrů. Obyčejný papírový má nejnižší účinnost, zachycuje mikroskopické částečky prachu. Uhlíkové filtry vyrobené z netkané textilie a jsou vyplněné aktivním uhlím, které výrazně zvyšuje účinnost filtrace. Kromě prachu, pylu, dalších alergenů a mikrobů zachycují také jedovaté plyny.
Levné uhlíkové filtry mívají velmi tenkou vrstvu aktivního uhlí. Mnohdy také mají málo nebo vůbec žádné sklady, které zvětšují celkový povrch filtru i jeho účinnost. Vyplatí se tak rozhodně investovat o stovku až dvě navíc za opravdu kvalitní filtr.
Z jednoho kabinového filtru by se určitě dalo ušít několik roušek nebo vyrobit vložky do běžné látkové roušky.
Jak je to ve skutečnosti s ochrannou?
“Kabinové filtry jsme kdysi proměřovali a obecně splňovaly to, co by se dalo očekávat od jejich populárního názvu – pylový filtr. Tyto filtry, pokud nejde o speciální moderní filtry používané v prémiových značkách automobilů, filtrují dobře částice v řádech mikrometru, ale částice velikosti koronaviru pouze s velmi malou účinností – maximálně do 10 %, spíše ještě méně,” říká Jakub Ondráček z Ústavu chemických procesů AV ČR.
Virus, který způsobuje nemoc COVID-19, má v průměru zhruba 80 až 150 nanometrů, záleží i na tom, nakolik je obalen dalšími látkami.
I filtry označené zkratkou HEPA (high efficiency particulate arrestance), často používané ve vysavačích, by měly být schopny s minimálně 99,97% účinností odstranit ze vzduchu částice o velikosti 300 nanometrů. Tedy pouze dvakrát tak větších než jsou částečky koronaviru!
Účinnost běžných kabinových filtrů je ještě nižší. I když svou roli hrají další vlastnosti, díky kterým se mohou částečky přichytávat k vrstvám filtru, což zvyšuje filtrační vlastnosti a reálná účinnost tak může být vyšší než udávaná propustnost. “Samozřejmě záleží na úplně konkrétním materiálu kabinového filtru, naši studii jsme prováděli již před několika lety. Ale tak jako tak nevěřím, že tyto materiály budou mít velkou filtrační účinnost pro nanočástice,” tvrdí Ondráček, vědecký pracovník oddělení chemie a fyziky aerosolů.
HEPA filtr je základem takzvaného Bioweapon Defense Mode, který začala automobilka Tesla montovat do svého Modelu X. Má ochránit posádku i před biologickými zbraněmi… Převratný filtr má podle majitele Tesly Elona Muska desetkrát větší účinnost než běžné automobilové filtry, je 300krát účinnější při filtrování bakterií, 500krát při filtrování alergenů a 800krát proti smogu. Jenomže HEPA filtr v Modelu X je desetkrát větší než klasický kabinový filtr a také stokrát výkonnější. A dá se samostatně pořídit za 750 dolarů (necelých 19 tisíc korun)…
Lepší než běžná rouška?
Vraťme se k běžně dostupným kabinovým filtrům. Vědci upozorňují hlavně na to, že je třeba rozlišit, co od roušky očekáváte.
Ano, kabinový uhlíkový filtr může zvýšit účinnost běžné roušky. “Takzvané uhlíkové filtry obsahují aktivní uhlí. Jedná se buď o jemný prach či drť vloženou mezi dvěma látkami, nebo o materiál přímo napuštěný aktivním uhlím. Bližší informace o konstrukci těchto filtrů nemám. Nicméně: aktivní uhlí je vynikající sorbent, je schopné zachytávat nejen prachové částice, ale i bakterie a viry. Tato ochrana určitě není stoprocentní, ale z hlediska funkce bude taková rouška lepší než běžná látková nebo jednorázová rouška,” říká proděkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Václav Čuba.
Obecně však platí, že rouška chrání hlavně ostatní lidi, kteří se pohybují v blízkosti toho, kdo roušku nosí. Nikoliv toho, kdo roušku má. Při výdechu se případná nákaza šíří prostřednictvím kapének, při nádechu prostřednictvím mnohem menších částeček ze vzduchu. I bavlněná rouška tak může mít při výdechu vysokou účinnost, zatímco při nádechu jedna vrstva látky zachytí něco málo přes 10 % částic velikosti koronaviru.
A stejný princip platí i u roušky z kabinového filtru. “Pokud tedy někdo chce z takového materiálu vytvořit roušku, která má chránit ostatní lidi před ním – tedy před případným rozšiřováním kapének, které mají velikosti v radech milimetru, pak samozřejmě filtr za tímto účelem použít lze,” vysvětluje Jakub Ondráček v AV ČR.
“Pokud ale někdo chce vyrobit roušku/respirátor z těchto materiálů proti nákaze koronavirem, který má rozměry 80 -150 nm, tak to fungovat nebude, nebo spíše s velmi malou účinností,” dodává.
A přidává obecně platnou poznámku: Žádný respirátor, ani třídy FFP3, nebude fungovat s udávanou účinností, pokud si ho lidé nepřilepí na obličej. Jinak jakákoliv drobná netěsnost kolem lemu respirátoru způsobí, že jeho účinnost klesá až o řád!
