Lidé během pandemie cestují méně, takže na silnicích v Česku i v zahraničí ubylo nehod. Jenomže se ukazuje, že řidiči v poslední době víc riskují. Stoupl podíl nehod pod vlivem drog i alkoholu. A až pandemie pomine, může to být v dopravě ještě horší než dřív.
Řidiči pod vlivem pandemie i alkoholu: Nehod ubylo, ale silnice bezpečnější nejsou. Přicházejí nová rizika. Třeba stres, zhoršená zdravotní péče, ale následky nákazy koronavirem. A svou roli hraje i alkohol a drogy.
Není překvapením, že nouzový stav, vysoké počty nemocných i obavy z nákazy se projevily i na chování v dopravě a bezpečnosti. Ve většině evropských zemí i v USA jsou k dispozici velmi detailní statistiky nehodovosti. Mluví jasně: V průběhu roku 2020 došlo celosvětově k poklesu počtu dopravních nehod, zranění i úmrtí.
Podle údajů The International Council on Alcohol, Drugs and Traffic Safety (ICADTS) poklesla nehodovost meziročně minimálně o 10 %, přičemž v některých regionech, kupříkladu ve španělské Tarragoně, se v období lockdownu počet nehod snížil o tři čtvrtiny.
Pozor, počet nehod spíš stoupá!
Mohlo by se zdát, že dopad pandemie koronaviru na bezpečnost dopravy je pozitivní, situace ale není tak jednoduchá. Podle statistik celková nehodovost sice poklesla, v přepočtu na ujeté kilometry však počet nehod a bohužel i zraněných a mrtvých stoupá.
Určitou roli může hrát zhoršený fyzický a psychický stav populace a stres, kterému jsou lidé v současnosti ve zvýšené míře vystaveni. "Situaci mohou komplikovat i další faktory, jako je například zhoršená dostupnost akutní lékařské péče po nehodách v důsledku přetížení zdravotnických zařízení,“ říká Veronika Kurečková, psycholožka z brněnského Centra dopravního výzkumu (CDV).
Alkohol a drogy
A v populaci také roste konzumace návykových látek, která může mít na dopravní bezpečnost vliv zcela zásadní. Vědci z americké The National Highway Traffic Safety Administration (NHTSA) provedli hloubkovou analýzu vážných dopravních nehod v době pandemie. Všimli si zvýšeného užívání alkoholu, látek z marihuany (THC) a opioidů, a to nejen u řidičů, ale u všech účastníků nehod. Zvyšuje se i podíl účastníků vážných dopravních nehod, kteří užívají více psychoaktivních látek současně.
Ani v Česku není situace o moc lepší. "Z tabulky níže je zřejmé, že oblast alkoholu a jiných návykových látek, která byla jedním z dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020, nelze poslední rok i s ohledem na pandemii hodnotit jinak než negativně,“ tvrdí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
Srovnání nehodovosti a jejích následků v období 2017-2020:
V roce 2020 bylo v Česku evidováno 94 794 dopravních nehod, při nichž zemřelo 460 lidí, 1807 lidí bylo zraněno těžce a 20 880 lehce. Všechna tato smutná čísla oproti předchozím rokům dost výrazně klesla.
Vinou alkoholu a jiných návykových látek se stalo vloni 4 747 nehod, při kterých zemřelo 62 lidí, 186 bylo zraněno těžce a 1 963 lehce. U alkoholu a drog se tak žádný výrazný pokles nekonal (až na počet těžce zraněných).
Roste podíl alkoholu
A když vypočítáme podíl alkoholu a drog na celkovém počtu nehod, je patrné, že roste. V roce 2020 se každá 20. nehoda stala v důsledku vlivu alkoholu a jiných návykových látek. Při nehodách způsobených alkoholem nebo drogami zemřela každá 7. oběť všech nehod. V 61 % případů byl viníkem řidič osobního automobilu, v 17 % cyklisté, v 13 % motocyklisté, nejvíce viníků smrtelných nehod bylo evidováno ve věkové kategorii 35-44 let.
Stejné to vloni bylo i s počtem odhalených přestupků a trestných činů spojených s alkoholem a návykovými látkami. Počet případů sice klesl, ale podíl na celkovém počtu přestupků se spíš zvyšoval. Současně výrazně vzrostl (o 24,1 %) počet odmítnutí dechové zkoušky nebo odběru krve.
"Z dat, která máme k dispozici, můžeme usuzovat, že i v České republice lidé v době pandemie jezdí méně, ale riskují více," doplňuje CDV.
Experti se obávají, co bude dál
Na dopravní bezpečnost může mít vliv celá řada faktorů, které jsou v současné době celosvětově předmětem prioritního zájmu psychologů, sociologů, lékařů, ale i dalších odborníků v dopravě.
Čeká nás po skončení pandemie v dopravě návrat do "normálu"? Zdá se, že ne tak docela. "Tak, jako má prodělání nákazy vliv na dlouhodobý zdravotní stav lidí, lze předpokládat, že se podepíše i na způsobilosti k řízení," upozorňují odborníci.
Zkušenosti ze zahraničí popisují především následující rizikové faktory: Dlouhodobá únava, dušnost, bolesti kloubů, bolesti svalů, neurologické obtíže. "U některých nemocných se projevuje také určitý pokles mentálních schopností vlivem nedostatečného zásobení mozku kyslíkem. Jaký bude reálný dopad těchto zdravotních obtíží na bezpečnost dopravy, se v tuto chvíli lze jen dohadovat,“ dodává ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru CDV Pavel Řezáč.
Nejde ale jen o tělesné zdraví. V době pandemie se řada lidí potýká i s psychickými problémy, které mohou být dlouhodobější. Pro mnohé lidí také může být těžké zbavit se některých nevhodných návyků z dob lockdownu, například výše zmiňované konzumace alkoholu nebo jiných návykových látek.
Specifickým problémem řidičů v době post-covidové může být řízení po delší pauze, během níž ztratili řidičskou rutinu.
Další rizika s sebou bezesporu přinese pokles ekonomiky. Ten sice na jedné straně může mít za následek menší frekvenci dopravy, na druhé straně je však pravděpodobné, že lidé budou mít méně peněz k nákupu novějších, bezpečnějších vozidel a hrozí, že bude i méně prostředků k údržbě či rozvoji dopravní infrastruktury.
Záběry z úterní nehody u Kralovic na severním plzeňsku - hasiči se snažili zastavit ostatní auta, jeden z řidičů ale dostal smyk a hasiče málem smetl:
