Evropský parlament drtivou většinou hlasů podpořil dokument, v němž vyjadřuje svůj názor na strategii EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na příštích deset let. Evropská komise by podle poslanců i podle expertů měla být v některých krocích razantnější. Ve kterých?
"Čelíme mimořádné situaci, která vyžaduje okamžitá opatření," říká řecká europoslankyně a bývalá ministryně cestovního ruchu Elena Kountoura, která vedla práci Evropského parlamentu na zprávě týkající se bezpečnosti na silnicích. Evropští poslanci schválili svůj pohled celkovou strategii EU s hlavními cíli, které mají vést ke snížení počtu úmrtí a těžkých zranění na silnicích o 50 %. Spolu s tím poslanci schválili Vizi Nula a přístup "bezpečného systému".
Aktuální zpráva Evropského parlamentu navazuje na desetiletý plán Evropské komise v oblasti bezpečnosti silničního provozu a na plánovaná legislativní opatření ve strategii udržitelné a inteligentní mobility zveřejněné vloni v prosinci.
Europarlament taky podpořil stanovení klíčových ukazatelů bezpečnosti silničního provozu a uvádí, že do roku 2023 by měly být stanoveny cílové hodnoty. Eurokomisařka Helena Dalliová uvedla, že Evropská komise na výzvy obsažené ve zprávě bude reagovat.
A co konkrétně chce EU změnit? Dalliová zmínila probíhající práce na přípravě revize právních předpisů EU týkajících se řidičských průkazů a přeshraničního vymáhání dopravních přestupků.
Podle europoslanců by Evropská komise měla navrhnout soubor doporučených rychlostních limitů, které by členské státy podnítily k uplatňování nejbezpečnějších limitů pro různé typy silnic.
Sílí tak hlavně tlak na snižování povolené rychlosti. EK podle Dalliové aktuálně posuzuje přínosy maximálního limitu 30 km/h pro bezpečnost silničního provozu ve městech, která povolenou rychlost v obytných oblastech takto razantně omezila.
"Chceme, aby Evropská komise nyní zintenzivnila a přikročila k dalším opatřením, jako jsou aktualizovaná doporučení ohledně rychlosti," vyzvala eurokomisaře i Ellen Townsendová z Evropské rady pro bezpečnost dopravy (ETSC).
Všude v EU by měla platit nula. Europoslanci tvrdí, že stávající doporučení týkající se limitů koncentrace alkoholu v krvi pro řidiče by měla být aktualizována tak, aby odrážela přístup nulové tolerance. Totéž by mělo platit i pro pravidla řízení pod vlivem drog.
I tímhle doporučením se prý Evropská komise podrobně zabývá a uvažuje o doporučeních EU k jejich řešení. A ETSC je jednoznačně pro. EU by měla aktualizovat limity pro řízení pod vlivem alkoholu a Evropská komise by měla zvážit potřebu intenzivně řešit také řízení pod vlivem drog a rozptýlenou pozornost řidičů.
Zpráva europarlamentu uvádí, že u dotací na infrastrukturu by se měly upřednostňovat právě projekty s největším potenciálním přínosem pro bezpečnost. Poslanci také po Evropské komisi chtějí, aby se cyklistická infrastruktura zaváděná během pandemie stala trvalou, a aby Komise vypracovala požadavky na kvalitu pěší a cyklistické infrastruktury.
"Zpráva poslanců Evropského parlamentu odráží mnohé obavy občanů EU týkající se bezpečnosti silničního provozu zejména v městských oblastech, kde jsou nepřiměřená rychlost a neefektivní infrastruktura problémy, které se dostaly do popředí zájmu, protože během pandemie se více lidí rozhodlo pro chůzi nebo jízdu na kole. Opatření ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu by měla být ústřední součástí připravovaného balíčku týkajícího se městské mobility," doplnila Townsendová z Evropské rady pro bezpečnost dopravy.
Parlament také vyzval Evropskou komisi, aby navrhla nové regulace pro automatizovaná vozidla s cílem zajistit jejich bezpečný provoz, zejména pokud jde o jejich interakci s běžnými vozidly a zranitelnými účastníky silničního provozu. Poslanci rovněž chtějí, aby Komise vyhodnotila stávající asistenční systémy pro řízení, a to i vzhledem k obavám z přílišného rozptylování pozornosti řidičů.
Další výzvou, kterou EU zvažuje, je vytvoření nové evropské agentury pro bezpečnost silničního provozu. A také vyhlášení jakéhosi roku bezpečnosti, kdy by se celá Unie intenzivně zabývala činností v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Evropská komise podle komisařky Dalliové "uznává potenciální přínosy obou opatření, ale musí zvážit náklady."
"Dlouhodobější projekty, jako je nová agentura pro bezpečnost silničního provozu, potřebují naléhavou reakci, aby měly dopad kdykoli před rokem 2030," vyzvala Ellen Townsendová.
Česko má od začátku letošního roku schválenou Strategii BESIP 2021-2030. I jejím hlavním cílem je snížit počet obětí a těžkých zranění v důsledku dopravních nehod na polovinu. Dosáhnout by toho Česká republika chtěla v roce 2030, podobně jako další státy Evropské unie i OSN.
Prioritami strategie pro nejbližší dvouleté období jsou mladí řidiči, nepřiměřená rychlost, odstraňování nehodových lokalit, pokročilé technologie a účinný policejní dohled spolu s efektivními sankcemi za porušování pravidel silničního provozu.
Bezpečnost má zvýšit také zabezpečení závorami na železničních přejezdech křížících silnice I. tříd a vybraných II. tříd, vybudování nových míst pro nákladní automobily na dálničních odpočívkách a míst pro kontrolu těchto vozidel.
"Na komunikacích nižších tříd by měl přinést větší bezpečnost Program na podporu umístění svodidel chránících řidiče před srážkou se stromem. Ve městech je nezbytné klást důraz na ochranu zranitelných účastníků silničního provozu (chodci, cyklisté) a přizpůsobovat dopravní prostor jejich potřebám a bezpečnému pohybu. Důležitou podmínkou pro naplnění Strategie je dokončení legislativního procesu u novely zákona o silničním provozu, kterou v srpnu schválila vláda," dodává Centrum dopravního výzkumu.
Akční plán na období 2021–2022 obsahuje 45 opatření, určuje termíny i měřitelná kritéria pro splnění. Po uplynutí dvou let má být plnění průběžných cílů podrobeno hodnocení a navázat má plán na další dva roky.
Hrozí v českých městech plošné omezení rychlosti na 30 km/h? Podívejte se v reportáži:
