Měří zhruba 450 metrů a je na něm 14 různých překážek a nástrah, které musí absolvovat všechny nově vyrobené škodovky. Podívejte se na zkušební polygon kvality v Mladé Boleslavi.
Každá škodovka podstoupí po opuštění výrobní linky krátký, ale celkem intenzivní test na zkušebním polygonu kvality. Celý test trvá asi 12 minut a má odhalit případné nedostatky z výroby před tím, než se auto posílá k zákazníkům. Nemělo by se tak stát, že by pak zákazník musel řešit, že někde například klepe nedotažený šroub.
Každá továrna Škody auto má svojí testovací dráhu, automobilka nechala nahlédnout na tu, která už od roku 1994 stojí u haly M1 závodu v Mladé Boleslavi.
Testují se tu čerstvě dokončené modely Scala Kamiq nebo Fabia. Obdobný test však podstupují vždy poblíž své výrobní linky i všechny další modely.
Zkušební polygon kvality je relativně krátká zkušební dráha, která sestává z různých druhů povrchů a promyšlených nástrah, jež prověří kvalitu montáže vozu. Na polygonu absolvují vozy dva okruhy, každý o délce zhruba 450 metrů a každý s trochu jinými nástrahami. Testovací řidiči provádí i další testy, které ověřují funkčnost systémů auta.
"Kromě samotné jízdy testují řidiči i funkční prvky vozu s nastartovaným motorem, aby netrpěla baterie dvanáctivoltového systému vozu. Mimo jiné prověří funkci blikačů a vracečů jejich páček, zkouší klakson, stěrače, ostřikovače, testují funkčnost nastavování zrcátek, klimatizace a topení, vyhřívání oken či sedadel i infotainmentu," popisuje vysvětluje koordinátor jízdních zkoušek z oddělení řízení kvality Petr Konečný.
Aby testovací řidiči stíhali tempo, kterým auta sjíždějí z výrobní linky, pracuje jich tu v každé směně patnáct.
Každé auto absolvuje stejnou trasu, žádný model nemá úlevy. V případě, že mají řidiči připomínku, putuje auto k nápravě na takzvané repasní pracoviště a po odstranění nesrovnalosti zamíří na jízdní zkoušku znovu.
Samotná dráha je pro auta opravdovou prověrkou. Na vozy tu čeká až 14 různých "překážek", standardně se ale využívá dvanáct z nich - dvě jsou jen pro hlubší ověření v případě nesrovnalostí.
Test začíná na nájezdovém svahu, kde se zkouší funkčnost ruční brzdy. Následuje pasáž se speciálními vlnami z litinových plechů, kde se při rychlosti 10–15 km/h zkouší tuhost karoserie v krutu a řidič sleduje nežádoucí hluky. Po tomto asi čtrnáctimetrovém úseku následuje další o kousek delší s obdobnými nerovnostmi vymodelovanými z litinových plechů, kde je intenzita krutu trochu jiná.
"Máme tu úsek s kanály v různých výškách, propadlé i vystouplé, následuje imitace železničního přejezdu," doplňuje další nástrahy Petr Konečný. Přes simulovaný železniční přejezd už auto jede rychlostí až 40 km/h. Pak následuje úsek s litinovými boulemi a granitová dlažba. V obou případech se auto různě rozklepe a rozvibruje. "Řidiči sledují, zda se z vozu neozývají nežádoucí zvuky, jestli někde něco neklepe, neskřípe," dodává Konečný.
Pak se jede po hladkém asfaltu, kde řidič zkouší řazení a chování auta při zrychlování a brzdění. Tady už vozy dosahují rychlosti až 70 km/h. Následuje úsek "kočičích hlav" různých velikostí, jede se přes ně až padesátkou.
Na krátkém úseku s úplně hladkou dlažbou, kde se z rychlosti až 30 km/h, se zkouší prudké zastavení. "Hladká dlažba neničí při plném brzdění pneumatiky a simuluje kluzkou vozovku," vysvětluje Petr Konečný. Poté už následují "schody" z dlažby a následně vůz míří na odstavnou plochu, kde probíhají zmíněné statické testy.
Test na polygonu je mimo jiné jedním z důvodů, proč k zákazníkovi nedorazí fungl nové škodovky s nulou na počítadle kilometrů.
Polygon byl prvním svého druhu v Mladé Boleslavi, průběžně je modernizován a jednotlivé pasáže procházejí údržbou, v rámci které se například obnovuje stav povrchu.
