Reklama
Umíte správně používat dálková světla a mlhovky? Pravidla, která řidiči často ignorují
Občas světla víc škodí, než pomáhají. A to v případech, kdy je řidiči nepoužívají správně. Určitě víte, kdy musíte vypnout dálková světla a kdy byste rozhodně neměli nechat svítit mlhovky?
Reklama
Reklama
Večery se protahují, přicházejí podzimní mlhy, a tak není na škodu zopakovat si některá pravidla správného svícení.
Třeba dálková světla jsou během nočního cestování skvělým pomocníkem a zvyšují komfort při řízení i vaši bezpečnost. Anebo taky přesně naopak. Další díl seriálu Etiketa na silnici z produkce české Toyoty proto připomíná, kdy je můžete bez problémů použít a kdy byste naopak neměli – podívejte se v úvodním videu.
V Česku, stejně jako v dalších 14 evropských zemích, platí povinnost mít rozsvícená světla v autě po celý den a po celý rok. I za nesnížené viditelnosti musíte mít rozsvícená obrysová a potkávací světla nebo takzvaná světla pro denní svícení.
Je dobré vědět, že světla pro denní svícení osvětlují vůz jen zepředu, proto jakmile se začne šeřit, hustě prší nebo je mlha (anebo projíždíte tunelem), je nutné zapnout také zadní světla. Moderní auta umí režimy svícení přepínat automaticky podle senzorů, raději ale vždy zkontrolujte, že svítíte správně.
Když dálkovými světly ohrožujete ostatní
A pak jsou tu právě dálková světla, jejichž použití je jasně stanoveno zákonem, přesto bývá stále velmi problematické. Mnozí řidiči totiž neznají pravidla nebo si neuvědomují, že dálková světla mohou ostatní řidiče i další účastníky silničního provozu nebezpečně oslňovat.
Související obsah
"Dálková světla nesmí být použita samozřejmě ve dne a pak také v případě, že je vozovka dostatečně a souvisle osvětlená, tedy například v obci. Dálkovými světly byste určitě neměli svítit nikdy, když hrozí, že oslníte protijedoucí vůz, řidiče před vámi, ale třeba také chodce, cyklisty anebo vlak," připomíná produktový manažer českého zastoupení Toyoty Václav Zikmund.
Co říká zákon: Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na pozemních komunikacích, strojvedoucí vlaku, řidič jiného drážního vozidla nebo řidič plavidla.
Svítíte-li dálkovými světly, měli byste být ostražití vždy, když se blížíte k zatáčce, do které nevidíte, případně k horizontu – ve chvíli, kdy se tam objeví auto, dálková světla ihned zhasněte.
Pro netradiční trestání řidičů se před pár lety rozhodla policie na jihu Číny. Pokud se neobtěžovali dálková světla včas ztlumit, museli do nich podle BBC News celou minutu zírat.
Když je opravdu hustá mlha nebo sněží, dálkové svícení může být i v noci spíše na škodu – silné světlo se totiž od "bílé tmy" odráží, a tak zhoršuje viditelnost i vám.
Pozor před železničním přejezdem
Pokud čekáte před přejezdem, až projede vlak, měli byste dodržet pravidlo, o jehož existenci ale málokdo ví. Při čekání před železničním přejezdem totiž nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru. Rozsvícená by v takovém případě měla zůstat jen obrysová světla.
Co říká zákon: Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru.
Mlhovky jako věčné téma
Řidiči také často chybují při používání mlhových světel, která se většinou zbytečně nadužívají.
Měla by se zapínat v situaci, kdy je viditelnost jen několik metrů. "Dobrým příkladem je Německo, kde takovou dobrou hranicí pro zapnutí a vypnutí mlhovek je zhruba vzdálenost padesát metrů," podotýká dopravní expert Igor Sirota.
"Situaci, kdy je načase mlhová světla spustit, poznáme bezpečně. Mělo by se jednat o mlhu, sněžení či déšť natolik hustý, že nás donutí rapidně snížit cestovní rychlost," doplňuje policejní mluvčí Michaela Nováková.
Zadní mlhová světla řidič v takových případech užít musí. V případě deště zase kupříkladu ve chvíli, kdy je natolik hustý, že řidič nevidí pořádně před sebe a nerozpozná dobře jízdní pruhy.
Co říká zákon: Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.
V takových případech mlhovky opravdu pomohou – řidič spatří vůz před sebou výrazně snadněji. Ovšem jakmile se mlha rozpustí nebo silný déšť či sněžení trochu ustane, mlhovky ihned vypněte. Dokáží totiž oslnit dokonce víc než dálková světla.
Související obsah
"Problém nastává ve chvíli, kdy situaci přejde anebo vás dojede jiné vozidlo. V takovém případě bychom měli co nejrychleji zareagovat a mlhová světla vypnout, jelikož řidiče jedoucí za vámi oslňujeme asi tolik, jako vás v noci oslňují nevypnutá dálková světla protijedoucího vozidla," potvrzuje i mluvčí policie.
Mlhová světla se tedy nepoužívají, pokud se viditelnost zlepší, před železničním přejezdem, na křižovatce nebo v koloně. Ačkoliv to neupravuje konkrétní zákon, v případě kolony by správně mělo použít zadní mlhovou svítilnu vždy jen poslední vozidlo. Je to stejné jako s použitím výstražných světel v případě stojící kolony vozidel.
Související obsah
"Skrz zadní mlhovou svítilnu řidič špatně rozezná, kdy brzdíme. Ale jsme jenom lidé, může se stát, že zapomeneme. Od toho nás na použití mlhových světel upozorňuje intenzivní kontrolka na přístrojové desce. A pokud nepomůže ani ona a zahlédneme ve zpětném zrcátku automobil, který na nás bliká, měli bychom si vždy překontrolovat, že máme tyto věci v pořádku," dodává Michaela Nováková.
Nesprávné používání mlhovek může policie pokutovat:
Reklama
Reklama
Reklama