Inzerát
Výzkum s překvapivými výsledky: Řidiči ve stresu zapomenou většinu zásadních detailů
Ilustrační snímek. |
Zdroj: Profimedia
Jak moc můžeme věřit vlastním vzpomínkám po autonehodě? Výzkum společnosti Nextbase ukazuje, že moc ne. Stresová reakce sice může být krátkodobě prospěšná, nicméně dlouhodobý stres nebo opakované stresové situace negativně ovlivňují paměť. A to dost výrazně.
Inzerát
Inzerát
Dopravní nehoda představuje velkou psychickou zátěž pro všechny její účastníky. Studie největšího evropského výrobce autokamer Nextbase zkoumala vnímání vzpomínek na krizové a nebezpečné situace s překvapivými výsledky – více než dvě třetiny řidičů si nepamatují důležité detaily.
Výzkum lidského mozku v souvislosti se stresovými situacemi, kterými jsou i dopravní nehody, ukazuje, že mozek reaguje prostřednictvím prastarého mechanismu "boj nebo útěk".
Aktivace amygdaly a hypothalamu spouští uvolňování stresových hormonů, které připravují tělo na přežití. Tuto oblast detailně zmapovala studie, publikovaná Vinodem Menonem a Lucinou Uddinovou v roce 2010 a výzkum Krišny Sridharana z roku 2008. Jejich výzkumy využily funkční magnetickou rezonanci (zobrazovací technika, která měří mozkovou aktivitu sledováním změn v průtoku krve), aby ukázaly, jak mozkové sítě interagují v krizových situacích.
Ze studií vyplývá, že tato reakce může být prospěšná krátkodobě, kdy zlepšuje soustředění, rychlost reakcí a fyzický výkon. V situacích, jako jsou dopravní nehody, tak může tento typ reakce člověku pomoci zvládnout krizové podmínky a rychle se rozhodovat.
Související obsah
Nicméně dlouhodobý stres nebo opakované stresové situace mohou vést k negativním dopadům, jako jsou poruchy paměti, což potvrzuje nový výzkum společnosti Nextbase. Ten totiž ukázal, že řidiči po nehodě zapomínají až 68 % důležitých podrobností.
Účastníci průzkumu si prohlédli videa z pěti různých nehod, pořízená palubní kamerou, a později odpovídali na otázky podobné těm, které kladou orgány činné v trestním řízení nebo pojišťovny.
Téměř žádný z účastníků průzkumu si nedokázal vybavit všechny důležité podrobnosti z místa nehody. Ve skutečnosti téměř polovina z nich (44 %) nedokázala určit vozidlo, které nehodu zavinilo.
Zatímco muži si pamatovali 34 % detailů, ženy si jich pamatovaly o něco méně – 30 %. Pouze dva z 66 účastníků průzkumu si správně pamatovali celou registrační značku vozidla, které způsobilo nehodu.
Klíčové poznatky ze studie Nextbase:
- 1 % řidičů bylo schopno si přesně vzpomenout na všechny potřebné detaily po kolizi.
- 44 % dotázaných řidičů nebylo schopno identifikovat auto, které bylo zodpovědné za nehodu.
- 33 % řidičů vykazovalo při jízdě znaky rozptýlení.
- Muži byli schopni si průměrně vzpomenout na 34 % důležitých informací o nehodě, zatímco ženy si vzpomněly na 30 %.
- Jen dva účastníci (3 %) si během testu vzpomněli na celou RZ auta v rámci nehody.
Účastníci přitom nebyli skutečnými oběťmi nehod. To podle Nextbase naznačuje, že při skutečných nehodách, kde je větší stres a zmatek, by spolehlivost paměti byla pravděpodobně ještě nižší.
Špatné zapamatování detailů může vést k vážným následkům, jako jsou křivá obvinění nebo právní problémy, například při určování viny a platbě za pojištění, poznamenává Nextbase.
Významná část výpadků paměti se týkala důležitých vizuálních informací. Jonathan Shin, právník zabývající se úrazy osob, který se na studii podílel, poukázal na to, že dopravní nehody vyvolávají "tunelové vidění", stresem vyvolané zúžení pozornosti, které omezuje schopnost vstřebat a zapamatovat si detaily.
Související obsah
Nextbase pochopitelně výzkumem podporuje prodej palubních kamer, které mohou v případě nehody poskytnout objektivní důkazy. "Záznamy z autokamer jsou zcela nezávislé na emocích, stresu či jiných faktorech, které mohou ovlivnit lidské vnímání," uvedl k výsledkům průzkumu viceprezident pro obchod společnosti Nextbase v Evropě Lászlo Szalontai.
"Právě v těchto situacích hrají palubní kamery nezastupitelnou roli. Na rozdíl od lidské paměti, která může selhat z mnoha důvodů, kamery poskytují objektivní a nestranné záznamy událostí, což pomáhá nejen při vyšetřování nehod, ale také chrání účastníky před falešným obviněním, byť kvůli fungování lidského mozku možná neúmyslným," dodává Szalontai.
Související obsah
Společnost Nextbase do výzkumu zapojila 66 zástupců obou pohlaví ve věku 21–42 let, kterým pět záznamů z reálných dopravních nehod pořízených palubními kamerami. Pak vždy jeden z klipů zopakovala a následovalo pět otázek, které se týkaly právě viděného obsahu.
Otázky směřovaly na konkrétní detaily, například registrační značky vozidel, rychlostní limity nebo informace na dopravních značkách, ale i na obecnější popis událostí souvisejících s určitým vozidlem nebo určení viníka nehody.
Řidiče uvěznily závory, pak zmatkoval. Luxusní mercedes před lokomotivou nezachránil:
vak, TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát