Jsou na sněhu lepší podhuštěné, nebo pořádně dofouknuté pneumatiky? Když si na tohle téma uděláte anketu, pravděpodobně se vám sejdou hodně protichůdné názory. Experti z portálu Tyre Reviews se debatu pokusili rozsoudit testem v reálných podmínkách.
Vyšší tlak v pneumatikách znamená menší kontaktní plochu se silnicí, což v daném místě způsobí větší tlak kola na vozovku a tím i větší přilnavost.
Nižší tlak v pneumatice zvětšuje velikost kontaktní plochy, čímž se do kontaktu s vozovkou dostane větší část pneumatiky, a poskytne tak větší přilnavost i flexibilitu.
A teď si vyberte… Je tedy lepší při jízdě na sněhu nebo ledu tlak v pneumatikách přidat, nebo naopak trochu ubrat?
Odpovědět se pokusili experti specializovaného britského portálu Tyre Reviews. Nazuli zimní pneumatiky Pirelli a provedli s nimi řadu testů při různém tlaku, přičemž hodnotili trakci na sněhu, brzdění a ovladatelnost. To samé pak zopakovali i na ledu.
U osobních aut se doporučené hodnoty tlaku typicky pohybují kolem 2,3 baru při standardních jízdních podmínkách. Může to být o něco více i méně – hodnoty doporučené výrobcem auta najdete na štítku, který je připevněný většinou na karoserii v prostoru dveří.
Jonathan Benson z Tyre Reviews testoval tlak v rozsahu zhruba od 3,4 baru až do velmi nízkých hodnot 0,6 baru. Začínal na vyšších hodnotách a postupně o něco ubíral.
Při testech akcelerace na sněhu byl nižší tlak v pneumatikách jednoznačně lepší. Zrychlení z 5 na 35 km/h při tlaku v pneumatikách přes 3,4 baru trvalo 5,65 sekundy, zatímco pneumatiky podfouknuté na 0,69 baru to zvládly za 4,69 sekundy.
I testy brzdění na sněhu ukázaly podobné výsledky – nejdelší brzdnou dráhu měly nejvíce nafouknuté pneu, nejkratší ty podhuštěné. A s ovladatelností to bylo podobné.
I na ledu pak měly lepší výsledky méně nafouknuté pneumatiky, až na nejnižší hodnoty, kdy se akcelerace náhle zhoršila. A při testu brzdění dopadly překvapivě nejhůře pneumatiky nahuštěné na střední hodnotu dva bary. Proč tomu tak bylo, experti "nevykoumali".
Celkově ale v testech na sněhu lépe uspěly méně nahuštěné pneumatiky. Nižšího tlaku lze dočasně využít nejen při jízdě po sněhu či ledu, ale také v těžkém terénu, kdy se dosáhne lepší přilnavosti na nerovném povrchu. Jde ale spíš o situace, které se v běžném provozu vyskytnou jen zřídka.
Odborníci upozorňují, že jde o výjimečné situace, a i tak rozhodně nedoporučují jít při podhuštění moc nízko. Běžné pneumatiky pro osobní vozy navíc nejsou pro tyto účely konstruované a velmi rychle dochází k jejich poškození. Tlak pod jeden bar už určitě není bezpečný, nejsou to hodnoty pro optimální ovladatelnost na silnici. "Riskujete tím poškození i zničení pneumatiky, kola nebo vysmeknutí pneumatiky z ráfku," doplnil Jonathan Benson na youtube Tyre Reviews.
Jaké jsou důsledky příliš nízkého tlaku v pneumatikách:
Je třeba myslet i na to, že tlak v pneumatikách ovlivňuje venkovní teplota – pokud jste pneumatiky nafukovali například na dva bary při teplotě kolem 20 °C, při teplotě kolem nuly se tlak sám sníží přibližně na 1,8 baru a při dalším poklesu teploty pod nulu na 1,7 baru. Teplota kolem 20 stupňů pod nulou samovolně sníží tlak v pneumatice až pod 1,6 baru.
Vždy byste si měli zjistit, jaká hodnota tlaku je odpovídající vzhledem homologaci výrobce vozidla i k podmínkám, ve kterých se v daném roční období pohybujete.
Informaci o doporučovaných hodnotách je možné najít na štítku:
Výrobci doporučují kontrolovat tlak v pneumatikách alespoň jednou měsíčně, bez ohledu na jejich typ. Tlak kontrolujte i před dlouhou cestou, nebo pokud vezete těžký náklad. Tlak by se měl měřit, když jsou pneu "studené", tedy po ujetí méně než tří kilometrů.
"Podhuštění může mít značný vliv na ovladatelnost vozidla a způsobit nerovnoměrné opotřebení pneumatik," upozorňuje například Michelin. A totéž se dá říct o přefouknutí. Obecně platí, že podhuštění způsobuje nadměrné ojíždění vnějších částí pneumatiky. Naopak pneumatika přehuštěná způsobuje opotřebení střední části běhounu. Podhuštění o jeden bar také zvyšuje spotřebu paliva až o 6 %.