V českých i moravských horských střediscích konečně panují pořádné zimní podmínky. Pro řidiče to ale znamená řadu nástrah. Odborníci často radí, jak na sněhu či náledí bezpečně jezdit. Jak je to ale s bezpečným parkováním?
V extrémním případě se může zaparkované auto na sněhu samo rozjet. To je situace nejen nepříjemná, ale především velmi nebezpečná. “Proto je třeba udělat vše pro to, aby k něčemu podobnému nedošlo. Dříve než se rozhodne řidič vystoupit, musí mít naprostou jistou, že jeho vůz je dostatečně zabezpečen proti samovolnému rozjetí. Pokud by se totiž zaparkovaný vůz na kluzké silnici v kopci samovolně rozjel, všechny pokusy o zachránění situace bývají spíše hrou na náhodu,“ uvádí dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize nula. Pak už záleží, jestli se například řidiči podaří bezpečně naskočit za volant a vůz zastavit nebo alespoň stočit přední kola ke straně, aby se vůz zastavil o sněhovou bariéru či zakotvil v příkopu…
Zásady parkování na zasněžených parkovištích
Už při výběru místa k parkování je dobré myslet na odjezd. Vždy je dobré alespoň letmo zkontrolovat, na jakém povrchu parkujeme. I zdánlivě malá sněhová vrstva (vzniklá například průjezdem sněhového pluhu) může později výjezd hodně zkomplikovat. určitě se vyplatí sáhnout do zavazadlového prostoru pro lopatku a sníh odházet. “V případě, že vyjíždíme z řady podélně parkujících vozidel, mezi nimiž jsou malé odstupy, totiž může namrzlá vrstva sněhu, kterou se budeme snažit pod plynem překonat, způsobit nepříjemné překvapení v podobě odhození našeho vyjíždějícího vozu na vedlejší automobil. Na zasněženém či dokonce namrzlém povrchu v každém případě citlivě s pedálem plynu i spojky. Protáčející se hnací kola auta výrazně zhoršují jeho řiditelnost,“ radí Budský.
Je třeba parkovat jen v místech k tomu určených. Pokud je parkoviště už přeplněné, dejte si dobrý pozor, kde auto necháte. Ostavené auto může komplikovat údržbu a odklízení sněhu nebo může překážet provozu. “To, že na silnici nejsou označeny značky zakazující stání či zastavení, neznamená, že zde můžeme vozidlo bezstarostně a beztrestně zaparkovat. Zákon o silničním provozu totiž jednoznačně stanoví, že při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 metry pro každý směr jízdy. Na obousměrné silnici to tedy v součtu dělá minimálně 6 metrů,“ varuje Roman Budský.
Při parkování myslete na posádku vozů stojících vedle. Vzájemný odstup by měl být alespoň tři čtvrtě metru. Vedle místa pro zdravotně postižené nebo auta označeného průkazem, že postiženého přepravuje, by měl být odstup minimálně jeden metr.
Aby auto neujelo ze svahu
Většinou stačí zajistit auto parkovací brzdou, při stání předkem směrem do kopce zařadit jedničku, v opačném případě zpátečku. Ve strmém kopci můžeme stočit přední kola ke okraji silnice, aby auto nezpůsobilo žádný karambol, kdyby se skutečně samo rozjelo. “U moderních automobilů, které jsou v řádném technickém stavu, by mělo postačit jejich zabezpečení parkovací brzdou, případně doplněné zařazením příslušného převodového stupně. Pokud však delší dobu parkujeme v opravdu strmém kopci, podložení jednoho z kol klínem či cihlou nemusí být na škodu,“ dodává Budský.
Výbava, která zjednoduší parkování na horách
Určitě s sebou do hor vozte smetáček, rozhodně není radno zapomenout na kvalitní škrabku. Hodit se může pytlík s pískem, podsypání hnacích kol na namrzlém povrchu může rozhodnout o tom, zda vyjedeme z parkovacího místa.
